Málo pochopený zděděný temperament může mít na váš život či na někoho, na kom vám záleží, překvapivé důsledky. Výzkum psycholožky Elaine Aronové o kategoriích temperamentu popisuje „vysoce citlivého člověka“ (míněno spíše ve smyslu „vnímavého“) a získává si poslední roky více pozornosti. Můžete být jeden z 15-20 procent populace, o níž se domnívá, že tvoří tuto skupinu? Podle Aronové se mnoho dětí během dospívání cítí špatně (a poté zdrogovaně, neboť školy v USA rády tlumí práškama děti, jež se liší), a přitom jim nebylo doopravdy nijak zle – zkrátka vyjadřovaly své vlastnosti v rámci běžného lidského typu – vysoké citlivosti.


V některých kulturách, například v Japonsku, se tato vlastnost vysoce cení, avšak bohužel západní společnost takovým dětem dopřává negativní či zmatené reakce od vrstevníků i dospělých. V roce 2011 dokumentární film Bully (šikana) ukázal dítě, jež spáchalo kvůli šikaně sebevraždu. Prvním znakem, že bylo "jiné", se ukázala být vysoká citlivost na hlasité zvuky – fakt, jenž nikdo nekomentoval vzhledem k jeho stresovým situacím ve škole.

HSP temperament (highly sensitive person = vysoce citlivá osoba), jak jej studie nazývá, se zdá být ve velkém předávaný dědičně (jak ukazují studie o dvojčatech i jiné výzkumy), ale prostředí hraje klíčovou roli v tom, jak se temperament vyvine. Výzkumníci objevili že vysoce citliví lidé se podněcují stimuly, které jiní nedetekují a rozdíl je též v tom, jak mozek člověka zpracovává informace. Nemohou se změnit, ale mohou se naučit, jak se ovládat a monitorovat.

Vysokou citlivost můžeme pozorovat i u dalších vyšších savců. Z evolučního hlediska je tato vlastnost ve skupině ceněná. Ačkoliv takové nechceme mít všechny, a dokonce ani většinu, u některých jedinců je to výhodné: mohou varovat ohledně potenciálních nebezpečí, bystře pozorovat chování jiných zvířat a sdílet moudrost jejich tendence k vyšším reflexím. V historii byli vysoce citliví lidé nejlepšími knězi-rádci v komunitách. Dnes se z nich obvykle stávají umělci, učitelé, výzkumníci a soudci.

V moderním světě má tento rys pozitivní i negativní aspekty. Dobrá stránka je, že dokážete lépe rozpoznat chyby a zpracovávat informace v mozku do hlubších úrovní. Špatná je ta, že můžete reagovat na falešný alarm, vylekají vás hlasité zvuky a další stimuly. Kofein a léky mohou způsobit ještě intenzivnější reakce. Aronová ve své práci též zpozorovala, že vysoce citliví lidé s těžkým dětstvím tíhnou v dospělosti k úzkostem a asocialitě.

Dle Aronové není tato vlastnost novým objevem, spíše něčím, co se až příliš často špatně chápalo a kulturně znevažovalo, tvoříce tak život složitější pro ty, co s tím museli žít. Zde je pár jevů, které bývají asociované s vysokou citlivostí. (Též existuje online test).