Západní titulky zkouší překroutit neurčitostí smrt více než 30 anti-fašistů protestujících na Ukrajině, které v jižním přístavním městě Oděsa zahnali do Domu odborů a zde je upálili. Toto žhářství provedli neonacistické bojůvky loajální k nevolenému režimu, který teď okupuje Kyjev. Jak londýnský Guardian, tak BBC se ve svých reportážích pokoušely v referencích o pachatelích a okolnostech dosáhnout takové nejednoznačnosti, jaká je jen možná, než o pár odstavců níže odhalily, že to opravdu byly pro-režimní bojůvky, které opravdu tuto budovu zapálily.
A i tak se Západní tisk pokoušel opominout přítomnost Pravého sektoru, militantního křídla současného režimu pověřeného vedením politického zastrašování a násilí proti oponentům Kyjeva.
Oděsa ač severně od pro-ruského Krymu a víc na západ od východoukrajinských dějišť srážek, se také stala ohniskem sporu mezi Kyjevem a těmi Ukrajinci, kteří odmítají uznat autoritu oné nevolené vlády.
Pravý sektor, neonacistická militantní skupina, která rozpoutala tzv. protesty „Euromajdan“, v posledních týdnech viditelně v Oděse operovala. Její primární rolí bylo útočit na politické oponenty plánující účast v nadcházejících volbách a zastrašovat je. Ta tedy už byla v Oděse přítomná a dobře zavedená už dávno před útokem na Dům odborů, který vedl k tuctům úmrtí během jediného dne, a tohle proběhlo jako součást širší kampaně za potlačení četných nepokojů propukajících po celé zemi.
Pravý sektor lze identifikovat podle toho, že jeho členové otevřeně nosí nacistické insignie stejně jako brutálně červeno-černé transparenty. V nedávných srážkách s nimi byly přítomny i bojůvky podporující stranu Svoboda nesoucí žluté pásky na rukávu s nacistickým symbolem wolfangel.
Za NATO – válka nebo nic?
Srážky v Oděse na Jihu a ve Slavjansku na východě se jeví jako součást eskalace konfliktu zaměřeného na vlákání sousedního Ruska do přímého konfliktu s NATO podporovaným režimem v Kyjevě. To je dost možná zopakováním Gruzínské války z roku 2008 kvůli Jižní Osetii, která se nejspíš odehraje s tím, že silnější ruské síly rychle překonají ukrajinská vojska a Kyjev zůstane vystavený nevyhnutelné změně režimu.
Ten nesmírně nepopulární a zcela nelegitimní režim v Kyjevě má v jakýchkoliv nadcházejících volbách jen nepatrnou šanci. Ten rovněž trpí svépomocně uvaleným ekonomickým zruinováním Ukrajiny po zlovolném přijetí podmínek MMF, do nichž patří i mrzačící zbídačující opatření, která pouze dále oslabí podporu režimu a jeho stabilitu.
S tím, jak se socioekonomicky zmrzačená Ukrajina pořád ještě vyhrabává ze ztráty Krymu, tak ta „Ukrajina“, do které US a EU investovaly prostřednictvím puče z „Euromajdanu“, už přestala existovat. S tím, jak ve zbytku Ukrajiny narůstá antifašistický a pro-ruský sentiment (a s ním i po celém světě), a s tím, jak se ten nepopulární režim v Kyjevě zmateně potácí, tak má Západ zjevně v úmyslu tuto zemi radši vypálit, než aby ji ponechal jako stabilního a prospívajícího souseda Ruska.
Žurnál World Affairs nedávno v článku nadepsaném „Po Krymu: Co Vladimir Putin opravdu chce,“ lamentoval, že:
Ukrajina je ztracená. Přinejmenším ztracená, jak si mnozí z nás kdysi představovali, jako potenciální člen Evropské unie a snad jednoho dne i NATO.
Tento sentiment se opakoval napříč NATO v korporátně financovaných mozkových trustech Atlantické rady, která nedávno uspořádala fórum „Sjednocená a svobodná Evropa“ – kde v ohnisku zájmu byla jak expanze Evropské unie, tak NATO. Rozvrat této expanze a dokonce snad i události, které u ní hrozí zvratem, vypadají, že v myslích Západních tvůrců politik vyvolávají největší starosti.
Vypadá to, že současnou agendou je, vyvolat na Ukrajině podél ruských hranic katastrofu, přičemž se budou pokoušet o postup vřed jinde, tím se navíc uvolní i ze slibů, které dali kyjevskému režimu při jeho dosazení k moci, že „přebudují“ ukrajinskou rozvrácenou ekonomiku.
Odpovědnost za ochranu?
Spojené státy zneužily doktrínu „odpovědnosti za ochranu“ jako zástěrku pro změny režimu v Libyi i při pokusech o změnu režimu v Sýrii. Celou tu dobu se fabrikovaly ukrutnosti, aby se vychýlilo veřejné mínění, přičemž ve skutečnosti přiživovali sektářské extremisty, kteří ve fakticky páchali zločiny proti lidskosti, zatímco Západ Libyi a Sýrii obviňoval z páchání fikcí. Uplatnění téhle formule se teď stává prokletím Ukrajiny.
Teď Západ vynakládá zdroje na zakrývání zdejších ukrutností, aby zabránil tomu, že by „odpovědnost za ochranu“ byla vyvolána proti nim. Masakr v Oděse by se Západem udával jako bod zvratu opravňující k vojenské intervenci, kdyby to nebyly jejich vlastní zástupné bojůvky, které to provedly. US podle BBC naopak tvrdily, že probíhající násilnosti páchané kyjevským režimem jsou „přiměřené a rozumné.“
S tím, jak Západ nejenže zakrývá ukrutnosti páchané režimem v Kyjevě, nýbrž jim ve skutečnosti napomáhá, tak se násilí bude jen dále eskalovat. Kromě Oděsy Kyjev vyslal na východní Ukrajinu bitevní vrtulníky, obrněné kolony a speciální síly, které se pokouší dobít a okupovat obce a města, která odmítla ten nevolený režim uznat. K tomu patří Slavjansk, odkud jsou hlášeni mrtví na obou stranách, a sestřeleny byly vojenské letouny.
Ukrajinu tlačí na hranu během daleko většího a zkázonosnějšího konfliktu, který, pokud by začal, tak by ho bylo těžké zastavit. Pokud tu Západ rozpoutává zástupnou válku a bude schopen mobilizovat dostatek militantů, aby ji vedli, tak by z toho mohla Ukrajina vyjít jako destabilizovaný zhroucený stát, a Rusko by mohlo strávit roky, aby si s tím poradilo. Ruské pokusy o de-eskalaci tohoto konfliktu na Západě narazily jen na nepřátelství. Jejich trpělivost a trpělivost pro-ruských frakcí na Ukrajině budou možná tím jediným faktorem, který Ukrajinu pomůže od této hrany odtáhnout.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: journal-neo.org
