On-line Risorgimento (obrození)… „POKUD MY chceme, aby věci zůstaly tak, jak jsou, tak se věci budou muset změnit.“ Slova pronesená sicilským aristokratem v předvečer sjednocení Itálie v klasickém díle Giuseppe Tomasiho di Lampedusy „Leopard“ pěkně shrnují sentiment NETmundial. Tento obrovský potlach o správě internetu konaný 23. až 24. dubna v São Paulo svedl dohromady 1 200 nesourodých účastníků včetně vládních činitelů, vědátorů, zástupců NGO a byznysu z 97 zemí. Většina z nich sdílela touhu zabránit zhroucení internetu. Kvůli čemuž mnozí z nich věří, že je nutno přebudovat způsob, jakým je veden. – Economist


Dominantní sociální téma: Vylepšeme Internet, abychom jej zachránili.

Analýza volného trhu: Takže teď se to, co považujeme za Snowdenovu falešnou vlajku, dostává jasněji do ohniska.

Kormidlovaná historie nás přivádí z od záhady ke zmatenosti od eskapád samotného Snowdena velice náhle na konferenci těchto 1 200 moudrých hlav, co chtějí „změnit“ Internet, aby ho zachránili.

A tohle je to přímý důsledek Snowdenových odhalení, nebo se nám to aspoň tak říká.

A my tím překvapeni nejsme.

Nemáme důvěru v tyhle eskapády v hollywoodském stylu. Máme potíže uvěřit i v Assangovo drama.

A natožpak, když se od nás chce, abychom uvěřili, že např. Snowden stáhl ohromná kvanta přísně tajných dat do flashky a utekl nejdříve do Číny a pak do Ruska.

A proč do Číny a Ruska? Obě tyto země se aranžují, nebo to tak vypadá, jako náhrada za Sovětský svaz pro vojensko-průmyslový komplex NATO, který vždy potřebuje nepřítele. Přísně tajný únik z USA nejdříve skončil v té první zemi a pak utekl k tomu druhému národu.

Už v minulosti jsme poukazovali, že jedním z přínosů ze Snowdenovy apostase bylo odhalení toho nadpřirozeného celý svět obepínajícího technologického špehování. Teď by „zlí hoši“ měli být ještě vyděšenější než kdy jindy.

Ale skutečným cílem byla nejspíš Západní střední třída, která tím dospěla k poznání, že si musí dávat velký pozor na své politické názory a na porušování zákonů a vyhlášek, ať jsou jakkoliv podružné.

Prvořadý Snowdenův úkol byl podle našeho názoru – ať si je toho on přímo vědom nebo ne – dobře splněn. Západní střední třídy jsou daleko zastrašenější, než kdy jindy, a tohle určitě bude prvním z cílů těch, kdo tuto epizodu zrežírovali.

Možná, že ten druhý cíl se odhaluje teď. Ještě před dvěma lety by bylo nemožné dobrat se, proč se 1 300 funkcionářů slézá v Brazílii, aby změnili Internet. Avšak Snowdenových odhalení se zneužilo k ospravedlnění tohoto ohromného „Risorgimento“ (obrození), jak to magazín Economist ostýchavě nazývá.

Zde je více:

[quote align="center" color="#999999"]

Ještě před několika měsíci vypadala fragmentace Internetu na skutečnou hrozbu. Dilma Rousseff, brazilská presidentka, mluvila o obchvatu internetových služeb sídlících v Americe. Angela Merkel, německá kancléřka, se přiklonila ve prospěch odděleného evropského internetu.

Obě měly pifku na americkou Agenturu národní bezpečnosti (NSA), která jim mj. šmírovala e-maily. Paní Rousseff loni v září svolala NETmundial v reakci na tato odhalení. Ve své zahajovací řeči se obouvala do masového dohledu.

Pak je ale ironií, že NETmundial podtrhává sbližování mezi Brazílií a Babbage Science a technologií, uvádí Ronaldo Lemos, internetový právník a akademik. Paní Rousseff při výpadech proti on-line špehování na NETmundial neukazovala prstem na Spojené státy přímo.

Navíc, když s tak nevázaným důrazem mluví o „multistakeholderismu“ – mnohačetném podílnictví – (což v politické mluvě znamená myšlenku, že tvorba rozhodnutí nezůstává pouze v rukou vlád) signalizuje, že jeho hostitelka si nakonec plácla s ostatními BRICy, kteří už dávno trvali na větší roli národních států při vedení internetu, říká pan Lemos.

Tohle v kombinaci s rozhodnutím amerického ministerstva obchodu z minulého měsíce vzdát se svého dohledu nad důležitou částí internetového adesovacího systému spravovaného Internetovou korporací pro přidělování jmen a čísel (ICANN) by mohlo podnítit to, že i další země budou následovat ve šlépějích Brazílie.

Jak to formuloval Fafal Trzaskowski, polský ministr, co má na starosti informační technologie: „Všechny změny musí dodržet princip ‚nezpůsobit žádnou škodu‘.“ Vintor Cerf, jeden ze zakladatelů Internetu a teď vicepresident Googlu, byl upřímnější.

Dnešní Internet určitě vytváří prostor pro zneužívání ve formě digitálního vandalismu a zločinnosti, stejně jako masového dohledu, což tu v raných dnech převážně nebývalo, když net „ještě používali jen potrhlíci,“ řekl pan Cerf.


Teď se kyberprostor rozrostl do daleko většího a daleko méně homogenního, vysvětloval, což se odráží v reakcích vlád, které odstiňují své síťo-občany před zlomyslníky, stejně jako to dělají mimo síť. To je pochopitelné – a žádoucí, pokud to znamená zajišťování věcí jako práva k digitálnímu majetku nebo obecnou jistotu, že obě strany on-line transakce jsou rovným dílem zajištěné před slídivýma očima, ať už soukromýma nebo státníma.

Mohlo by ale být nebezpečné, když by zkusili zajistit bezpečnost a opravdu on-line ochránit lidská práva tím, že rozvrátí ty vlastnosti, které z webu učinili něco tak úspěšného. Bohužel konečná deklarace NETmundial to jasně kormidluje k pádu do takovéto nástrahy. Nezávazné dokumenty vyžadují, že lidská práva se musí dodržovat on-line stejně jako mimo síť, musí se ale také zachovat i ty vlastnosti, které webu umožnily takový rozkvět.

Paní Rousseff sklidila všeobecnou chválu, když podepsala zákon o „listině internetových práv“ ve své vlastní zemi, který zakotvuje principy on-line soukromí, svobody projevu stejně jako neutrality netu, a ten Senát schválil noc před vypuknutím NETmundial.

Co bylo nejdůležitější, NETmudnidal neudělal nic, aby poškodil současné uspořádání správy internetu. Práce na konkrétních předpisech budou pokračovat… [/quote]

Výše uvedené je plné obvyklých šibalských narážek. Samozřejmě, že to není zamýšleno jako hrozba, ale takováto obrovitá konkláve byrokratů zajišťují, že i ty nejdrakoničtější návrhy, které se objeví, mohou vypadat věrohodně. Právě proto ty konference o falešném globálním oteplování jich najednou shromažďují tak 3 000, a je u toho nekonečné povídání o „konsensu“ – jako kdyby nějaká dobrá věda VŮBEC KDY byla podporovaná konsensem.

Ač zatím, podle toho, co víme, nebylo navrženo nic konkrétního, jsme si jisti, že k tomu dojde v budoucnu. Prozatím si nemůžeme být jisti ničím, protože když přijde na mocenskou elitu, tak máme sklon obracet prohlášení.

Proto víme, že témata elity, jako kšeftovací Mejdan Wall Streetu se dělá se záměrem, že to skončí v slzách. Nejdříve přijde dlouho se táhnoucí vzestup a pak prudký propad. Americká ekonomika je na porcovacím stole, ne přesně teď, ale v průběhu několika málo let. Tuto informaci můžete využít ve svůj prospěch, pokud si přejete.

Mem o marihuaně je další propaganda mocenské elity, a taková, co probíhá po celém světě. Nejvyšší výstraha, jak mnozí lidé už vědí, pro ty, co se rozhodli účastnit se. Máme tu totiž informace z Netu, jímž děkujeme za naši současnou osvícenost.

A to samozřejmě činí mocenské elitě ty největší nepříjemnosti. Oni jsou šťastní, když se lidé účastní na sdílení jejich memů. Oni prostě chtějí účastníky přebírající jejich kolektivní manipulace.

Tudíž i Economist, dozajista hlásná trouba elity, shledává zaměření světa na Internet dostatečně rozumným. Účinnost regulací je jedním z největších dominantních sociálních témat elity. A Economist je vždy optimistický ohledně regulačních konstruktů a byrokratů, kteří je vynucují.

Článek na konci poukazuje, že „práce na konkrétních regulacích budou pokračovat.“ To je samo o sobě vyzrazení – Net se bude vylepšovat „regulacemi.“

Po staletích intenzivních regulací věříme, že můžeme oprávněně říci, že regulace nikdy nic nevylepšily, ani k tomu nebyly určeny. Jsme si jisti, že regulace byly vymyšleny, aby postupně odlupovaly vrstvu po vrstvě reportáže alternativních médií a místo toho uvalovaly různé lži mainstreamového žurnalismu.

Ovšem Internet sám je toho rezonanční komorou. Čím drakoničtější ty útoky budou, tím více budou na Netu rezonovat – a probouzet a polarizovat ty, kdo by si ani jinak nevšimli nespokojenosti vlády a jejích represivních akcí.

Navíc ale ta škoda už byla napáchána. Dominantní sociální témata elity už byla důkladně odhalena – ne sice všem, ale už desítkám milionů, zvláště v USA a čím dále více i v Evropě.

Globalistické elity mohou jistě zkoušet nacpat toho příslovečného džina zpátky do lahve, ale historie nás učí, že když dojde k rozsáhlé informační revoluci, tak jsou změny nezvratné. Proto je pro elitu tak kriticky důležité, aby si udržela kontrolu nad informacemi, pokud má být nadále schopna utvářet kormidlovanou historii podle své volby. Ale už … nám připadá, že v posledních několika desetiletích ztrácí kontrolu, zvláště v uplynulém desetiletí.

Závěr: Před několika málo lety položil Jay Rockefeller toužebnou otázku: „Nebylo by snad lepší, kdybychom ten Internet nikdy nevynalezli?“ Naštěstí to zůstává jen zbožným přáním…

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: thedailybell.com