Řidič z Ohia šokoval personál nemocnice poté, co se vrátil k životu po skoro hodinové ztrátě pulsu, již vyvolal masivní infarkt. Vize, prožité během té doby, ho utvrdily, že skutečně viděl posmrtný život. Brian Miller, 41 let starý, otevíral víko od kontejneru, když znáhla pocítil, že je něco špatně – okamžitě zavolal linku 911 a řekl operátorovi: „Jsem řidič náklaďáků, a myslím, že právě dostanu infarkt.“
Myslel si správně. Přívod krve do srdce měl zablokovaný, což způsobilo infarkt myokardu.
Byl urychleně převezen do lokální nemocnice, kde ho doktoři úspěšně oživili a ucpanou cévu vyčistili. Ale po probuzení zažil šok z enormní bolesti, což vedlo k fibrilaci komor – srdce se začalo prudce chvět a nedovedlo pumpovat krev.
„Neměl žádnou srdeční aktivitu, žádný krevní tlak, ani puls,“ řekla sestřička z ICU Emily Bishop, „zamyslete se nad tím.“
Doktor provedl „silnou a rychlou resuscitaci“, a uštědřil Millerovi 4 elektrické šoky, ale nic se nestalo.
Během té doby, jak řekl Miller, unikl do jiného světa. „Jediná věc, kterou si z toho pamatuji, bylo světlo, začal jsem kráčet za světlem.“
Popsal svůj zážitek jako kráčení cestou lemovanou květinami přímo do bílého světla – dokud nezahlédl svou nedávno zemřelou nevlastní matku. „Byla nejkrásnější, jakou jsem ji kdy viděl. Když jsme se setkali, bylo to jako den, kdy jsem ji viděl poprvé. Vypadala tak šťastně.“
Miller si dále vzpomněl: „chytila mne za ruku a řekla mi, že ještě není můj čas, nepotřebuji tam být a musím se dostat zpátky, abych vše dodělal.“
Po 45 minutách se jeho puls „zničehonic“ navrátil. Emily řekla: „Jeho mozek neměl přístup ke kyslíku po dobu 45 minut. Fakt, že chodí, mluví, směje se a tak dále je fascinující.“
Šťastný být zpátky mezi živými, Miller mluví o jediné jeho jistotě: „Je tu posmrtný život a lidé v něj potřebují věřit.“
Poznámka překladatele: Podobných příběhů je hodně, a téměř vždy zahrnují onu část „se světlem“. Ač se často dotýkají opravdu podivných věcí, dnešní věda přichází s vysvětlením, že umírající mozek (bez kyslíku) má tendence vytvářet takové halucinace.Když porovnávám informace od vědců, nadšenců a od těch, kteří klinickou smrt zažili, je třeba jít do extrémních případů, aby se dalo mluvit o důkazu posmrtné existence z prožitků umírajícícho – přeci jenom, jde o prožitky člověka, který sice umírá, ale v podstatě je ještě živý. Odkazuje se na látky, jež umírající mozek uvolňuje, které mohou způsobovat fantastické a krásné vidiny.Ale přesto to není tak jednoduché. Některé z „posmrtných“ vidin jsou hodně temné (peklo) a odporují si s vysvětlením posledního „sebezdrogování“. Navíc se občas lidem podaří nahlédnout na skutečnosti, které jim nemohly být známy – kdo byl v místnosti když umírali, přestože tělo již nefungovalo a mozek bez kyslíku ztěží ovládá zrak či sluch. Zcela určitě pro tyto fenomény neexistuje jednoduché řešení, takže nemám rád, když lidé tvrdí, že jde jednoznačně jen o zfetovaný mozek, nebo naopak považují vidiny za plnohodnotný důkaz posmrtné existence. Vize mohou být naplněny střípky pravdy o posmrtném životě, ale jsem si jist, že mysl každého umírajícího tyto obrazy nějakým způsobem zkresluje – tzn. posmrtná existence nebude lemovaná skutečnými květinami. Doopravdy, pokud někdy nalezneme odpověď, bude mnohem úžasnější, než jednoduché představy!
Překlad: Jan Petrák
Zdroj: pix11.com