Proč jsou státy v oblasti Blízkého východu v hledáčku USA je již všem zřejmé – často diskutované zásoby ropy a snaha omezit přístup ke zdrojům největšího rivala USA, tedy Čínu. Zároveň nesmíme zapomenout na Rusko a bouřlivě rozvíjející se Indii, která sice aktuálně není přímým rivalem USA, ale v budoucnu se jim může stát. Na oblasti Blízkého východu není však zajímavá jen ropa, ale i velká naleziště nerostných surovin v Afgánistánu, na které si dělal zálusk i Sovětský svaz. Nicméně Sovětský svaz stihl během Afgánské války (1979 – 1989) provést jen geologické průzkumy, na které Američané navázali během války proti Talibanu (2001 až současnost).

Pro možnost kontrolovat suroviny na Blízkém východě je nezbytné celou oblast stabilizovat (ovládnout) – ať politicky nebo vojensky.

Možnost politického ovládnutí je prakticky nemožná z důvodu rozdílnosti kultur – proto USA v této oblasti praktikuje ovládnutí pomocí vojenské síly (ať přímo či nepřímo).

Nepřímým využitím vojenské síly USA lze považovat např. ochranu Saudské Arábie, která na výměnu za ochranu začala prodávat svoji ropu jen výhradně za dolar.

Přímé využití vojenské síly známe z Iráku (cca 9 % světových zásob ropy) a Afganistanu (již zmíněné velké zásoby nerostných surovin). Před samotným použitím přímé vojenské síly se však USA nejdříve snaží oslabit schopnost dané země se bránit – díky svému vlivu ve světových strukturách (WTO, UN, MFF, …) znesnadňuje za pomoci různých sankcí či neposkytování úvěrů rozvoj země. Nejedná se však jen o embargo na vojenského a teoreticky vojensky využitelného materiálu, ale i např. zákaz dovozu léků a nebo kritických náhradních dílů pro opravu úpraven vody.

Dojde k válce s Íránem?

Otázka zda dojde či ne je nyní irelevantní, jelikož již začala – po nátlaku USA byl zrušen íránským bankám SWIFT, což je samo o sobě vyhlášení války, byť ne vojenské.

Íránští představitelé nejsou jistě žádní hlupáci, jak jsou často v mediích prezentováni. Írán je velmi kulturní země s dlouhou a bohatou historií (Vždyť Írán je postaven na základech civilizace, která nám dala základy matematiky a dalších věd.). Je tedy bláhové si myslet, že by Írán šel do vojenského konfliktu s USA, jelikož představitelům Íránu je jasné, že vojenským konfliktem nic nezískají. Navíc z logiky věci je rozhodnutí války vždy na silnějším, tedy na USA.

Írán si je tedy vědom faktu, že vojensky konflikt by byl pro zemi zničující – to neznamená, že by Američané válku vyhráli. Američané mohou vyhrávat jednotlivé bitvy, ale válku nemohou vyhrát stejně jako v případě Vietnamu, Afganistanu, Iráku, … Důvod je jednoduchý – odhodlanost místního obyvatelstva, která je zakořeněná v rozdílné kultuře.

Jak může Írán reagovat?

Jelikož USA zvolily stejnou taktiku jako v případě Iráku – tedy díky embargům došlo k vyhladovění státu a technologickému zaostání, následovaná vojenskou akcí. Zástupci Íránu musí jednat, jinak se stanou dalším Irákem… Jakým způsobem však může Írán reagovat? Může snad zaútočit na USA? To jistě ne! Nic by na tom nezískal. Jedinou možností je snaha podkopávat důležitost dolaru. Dolar je měnou používanou při mezinárodní směně a také světovou rezervní měnou, což pro USA jako stát (rozuměj FED) vydávající tuto měnu neocenitelná výhoda/zbraň. USA si teoreticky mohou vytvořit neomezené množství dolarů (jež nemusí ani tisknout, jelikož 98 % peněz je virtuálních), které vymění za fyzické suroviny či služby.

Írán jako odvedu za tlak, který je činěn ze strany USA nabídl obchodovat ropu (a nyní i jiné obchody) ve fyzickém zlatě a jiných měnách, což je samozřejmě snaha o oslabení dolaru.

V zájmu Íránu je tedy co nejdéle vydržet bez vojenského střetu a snažit se pomocí spolupráce s Čínou, Ruskem a Indii snižovat důležitost dolaru v mezinárodním obchodu. Čína, Rusko a Indie jsou státy s aktuálně největší roční akumulací drahých kovů (a zároveň se snaží omezovat držení devizových rezerv v USD).

Jaký je zájem USA? Mohou USA jen čekat na vyhladovění Íránu jako v případě Iráku?

To jistě nemohou – Írán je státem silnějším a vyspělejším než Irák, navíc s více než 70-ti miliony obyvatel! Čína a Rusko si také velmi dobře uvědomují, že pokud by získali Američané vliv i v této klíčové zemi, došlo by v podstatě k ovládnutí Blízkého východu jejich rivalem. Lze tedy očekávat, že Čína a Rusko budou (i byť v rozporu s oficiálními prohlášeními) podporovat Írán.

Co cena ropy a zlata?

Vojenský konflikt s Íránem je prakticky nevyhnutelný, jde jen o to kdy a jak… Celou situaci komplikuje fakt, že Írán je významný producent ropy.

V případě úplného výpadku dodávek íránské ropy by mohlo dojít i k velkému tlaku na cenu ropy, jelikož volné produkční kapacity nejsou o tolik větší než je produkce Íránu, navíc produkce válkou poničené Libye zdaleka nedosahuje předválečného stavu.

Pokud Írán a jiné státy budou zvyšovat důležitost zlata v mezinárodním obchodu, mělo by teoreticky docházet k posilovaní zlata. Nicméně posilování zlata (a oslabovaní dolaru) je v rozporu se zájmy USA (jednoduše řečeno dolarů si mohou vytisknout kolik chtějí, ale se zlatem to nejde), takže USA se budou snažit zlato oslabovat, případně zasáhnout v Íránu vojensky.

Jelikož spojené státy americké si nemohou dovolit, aby Írán několik dalších let obchodoval ropu za jiné měny či zlato, je to další argument k vojenskému zásahu v Íránu.

Jak by mohl začít vojensky konflikt?

Írán jistě není zemí, která by měla začínat vojenskou konfrontaci (a obecně konfrontaci) s USA (a nebo Izraelem), jelikož se jedná o slabší zemi, takže v případném konfliktu více ztratí než získá. Je tedy v zájmu USA, aby došlo k události, která donutí USA (Izrael) k odvetné vojenské akci. Tato událost musí být dostatečně velká, s dostatečným emocionálním dopadem na obyvatelstvo USA. V opačném případě by vláda USA nezískala podporu obyvatelstva, která je k vedení války nezbytná. USA nemůže zkrátka zaútočit jako první, jelikož by ztratily tvář „hodného policisty“ a staly by se agresorem.

Jaká událost to bude je těžké odhadnout. Nicméně z historie známe, že záminka se vždy najde (příkladem mohou být obě dvě světové války, či bájná Trója).

Pokud bych použil trochu představivosti, mohlo by takovou událostí být např. poškození/potopení letadlové lodě Enterprise, která se právě vydala na její poslední misi do oblasti moří nedaleko Íránu. Jistě by tak posloužila účelu a nemuselo by dojit k její nákladné demontáži.

Tento útok by byl samozřejmě připsán na vrub Íránu. Nicméně z historie známe, že ve většině vojenských konfliktů není oficiální důvod začátku války přesně takový, jaký je prezentovaný. Příkladem nám může být začátek druhé světové války, kdy Německo fingovalo útok na vlastní vysílač v Gliwicích v uniformách polských vojáků.

Rozhodne se tedy máme na co „těšit“.

 

Zdroj:  www.proinvestory.cz