1. Zvyšuje verbální inteligenci, omezuje epileptické záchvaty Hra na piano nejenže posiluje vaše hudební schopnosti, může zlepšit i schopnosti vizuální a verbální. Ze studie zaměřené na 8 až 11leté děti vyplynulo, že ty, které navštěvovaly i kurzy hudební výchovy, měly vyšší verbální inteligenci a vizuální schopnosti než ty děti, které hudební výchovu neměly.

Z toho je zřejmé, že hra na nějaký hudební nástroj neprospívá jen z hlediska hudby, ale že ovlivňuje i poznávací schopnosti a vizuální vnímání.

Účinky hudby na poznávací schopnosti se týkají dokonce i neurologických signálů. Z výzkumů vyplývá, že zklidňující zvuky – zejména Mozartova mistrovská díla – mohou výrazně redukovat signály způsobující epileptické záchvaty. Ohromný vliv hudby je zdokumentován ve studii z roku 1998 nazvané „Mozart Effect on Epileptiform Activity“.

2. Pocity mrazení

Měli jste při poslechu hudby někdy pocit mrazení? Studie Emily C. Nusbaum a Paula J. Silvia (2010) potvrzuje, že je má více než 90 procent lidí.

Intenzita těchto pocitů ovšem souvisí s vaší osobností. Lidé, kteří mají vysoce vyvinutou „otevřenost k prožitkům“, mohou při poslechu hudby zažívat nejsilnější mrazení. Podle studie je u těchto lidí pravděpodobnější, že mohou hrát na nějaký hudební nástroj a že považují hudbu ve svém životě za důležitou.

3. Aktivní poslech zesiluje pocit štěstí

Jestliže pocity mrazení nemíváte, zkuste hudbu vnímat silněji.

Nedávná studie vyvrací vžité přesvědčení, že nemá smysl se aktivně snažit cítit šťastnější. V rámci výzkumu provedeném v roce 2013 účastníci, kteří poslouchali radostné klasické kompozice Aarona Coplanda a aktivně se snažili cítit šťastnější, zaznamenali výraznější zlepšení nálady než účastníci, kteří hudubu jen pasivně poslouchali.

Z toho vyplývá, že když se do hudby zapojíme, místo toho, abychom ji nechali jen plynout kolem sebe, celý prožitek má silné emocionální účinky.

4. Společný zpěv nás sbližuje

Vzhledem k tomu, že hudba je často společenská aktivita, její společné prožívání nás může sbližovat.

Z výzkumu téměř tisíce finských žáků, kteří navštěvovali prodloužené kurzy hudební výchovy, vyplynulo, že tyto děti zažívali vyšší uspokojení téměř ve všech školních aktivitách, včetně těch, které s hudební výchovou nijak nesouvisely ( Eerola & Eerola, 2013). Jeden z výzkumníků, Päivi-Sisko Eerola k tomu uvedl:

„Oblíbenými aktivitami v rámci prodloužených kurzů hudební výchovy jsou sborový zpěv a představení hudebních souborů. I z dalších studií vyplývá, že lidi velmi uspokojuje, když se vzájemně synchronizují. Zesiluje to vztahy v rámci skupiny a lidé se pak mají dokonce více rádi.“

5. Hudba léčí srdeční choroby

… nebo přinejmenším snižuje stres a úzkost související s léčbou srdeční choroby.

Z přehledu 23 studií zkoumajících téměř 1 500 pacientů vyplynulo, že poslech hudby snižuje srdeční tep, krevní tlak a úzkost u pacientů se srdeční chorobou ( Bradt & Dileo, 2009).

6. Proč nás smutná hudba povznáší?

Zlepšení nálady je hlavní důvod, proč lidé milují hudbu.

A všichni hudební fandové vědí, že hudba má katarzní účinky. Je ovšem zvláštní, že u některých lidí může za správných okolností zlepšit náladu i smutná hudba. Proč? Ze studie Kawakami et. al (2013) vyplývá, že smutná hudba je pro nás příjemná, protože vytváří zajímavou směs emocí; některé negativní, některé pozitivní.

Samozřejmě vnímáme i negativní emoce v hudbě, ale nepociťujeme je příliš silně.

7. Šťastné obličeje

Z hudby můžete mít různé pocity, ale pouhých 15 sekund hudby může změnit to, jak vnímáte emoce ve tvářích ostatních lidí.

Studie Logeswaran et al. (2009) došla k závěru, že krátkém náporu veselé hudby vnímali účastníci obličeje ostatních jako šťastnější. Totéž se dělo po úryvku smutné hudby. Největší účinek byl zřejmý, když se lidé dívali na obličeje s neutrálním výrazem.

Jinými slovy: lidé promítli svou náladu z hudby, kterou poslouchali, na obličeje jiných lidí.

8. Barva hudby

Hudba nás přirozeně vede k tomu, že si představujeme různé barvy. V různých zemích si lidé spojují konkrétní druhy hudby s konkrétními barvami.

Podle studie Palmer et. al (2013) lidé z Mexika a Spojených států velmi podobně spojovali chmurnější, temnější barvy se smutnou hudbou a světlejší, živější barvy s hudbou veselou. Další studie došla k závěru, že asociace hudby a barvy souvisí s emocionálním obsahem hudby.

9. Může nám hudba vrátit zrak ?

U 60 procent lidí, kteří prožili mozkovou mrtvici, jsou vizuální oblasti mozku poškozené.

To vede k „vizuální nedbalosti“: pacient ztrácí povědomí o objektech. Z výzkumu ovšem vyplynulo, že když pacienti poslouchají svou oblíbenou hudbu, jejich vizuální pozornost se částečně obnoví ( Tsai et al., 2013). Hudba tedy může být účinným lékem pro pacienty po mrtvici.

10. Děti se rodí jako tanečníci!

Pětiměsíční batolata rytmicky reagují na hudbu a je pro ně zajímavější než řeč.

Podle studie Zentnera a Eeroly (2010) děti spontánně tančily na všechny druhy hudby a ty, které byly nejvíce v taktu, se také nejvíc usmívaly. Možná máme hudbu přímo v našich genech!

Zdroj:  spring.org.uk