Před 15 lety vzniklo na mapě Evropy ohnisko: 24. března 1999 zahájila letadla NATO a USA bombardování Jugoslávie, jež trvalo více než dva měsíce. Tato agrese si vyžádala životy téměř dvou tisíc pokojných obyvatel. Agrese Severoatlantické aliance proti Jugoslávii byla v předposledním roce dvacátého století jedním ze závěrečných činů mnohaleté kampaně Západu vůči tomuto mocnému balkánskému státu. Bomby a řízené střely, které padaly z nočního nebe na Bělehrad, Prištinu a další srbská města, měla dovršit sestavení nové mapy Východní Evropy, řekl Hlasu Ruska expert Alexandr Bovdunov:
[quote align="center" color="#999999"]
Vytvářeli ohnisko napětí, což bránilo Jugoslávii, aby se stala samostatným geopolitickým centrem, a pak byly maximálně potlačovány a ničeny síly, které se mohly stát spojenci ruského světa. Především Srbsko a Srbové. Ne náhodou podporovaly USA a vedená jimi Evropa z počátku Chorváty a pak přijaly rozhodnutí o likvidaci srbského státu, o maximálním oslabení jeho vlivu na Balkánu cestou rozpoutání konfliktu kolem Kosova. [/quote]
Jedním z hlavních cílů USA bylo tenkrát ukázat celému světu, že jsou s to vnutit svou vůli a disponovat územím v libovolném místě Evropy. A tak vznikla s pomocí Washingtonu Republika Kosovo, jejíž úloha je fakticky omezena jen na jedno: aby byla ještě jedním nástupištěm USA, míní politolog Vasilij Kaširin:
[quote align="center" color="#999999"]
Je to spolehlivý a věrný satelit Západu. Nachází se tam jedna z největších amerických vojenských základen v celé Evropě. Američané postavili tu opravdovou vojenskou pevnost. Přišli sem na mnoho desetiletí a nehodlají odejít. Z hlediska vítězství hrubé americké síly a amerického imperialismu to byl nepochybný úspěch. [/quote]
Po rozdrobení jugoslávského státu na několik malých republik a enkláv se Západ nezastavil. Svoji „okřídlenou demokracií“ zasel rozvrat v Iráku, Afghánistánu, Libyi. A již byl připraven zúčtovat s neposlušnou Sýrií, ale mechanismus jednopolárního vlivu selhal: do cesty euroatlantické politiky se postavilo Rusko
.Dalším neúspěchem euroatlantismu byl Krym. Celkem zákonité a z lidského hlediska vysvětlitelné přání Moskvy ubránit před ukrajinskými ultranacionalisty ruskojazyčné obyvatelstvo poloostrova představuje západní společenství jako vojenskou agresi proti Ukrajině. A výsledky svobodného projevu vůle obyvatel Krymu ohledně připojení k Rusku považují v Evropě za narušení územní celistvosti ukrajinského státu. Jak poznamenal Vasilij Kaširin, tato reakce Západní Evropy a USA je reflektorické následování politiky dvojích norem.
Zdroj: czech.ruvr.ru
