“Když to děláme my, tak to není fašismus”: Historie se opakuje … V klasické historické knize o nacistickém Německu Mysleli si – Jsme svobodní, píše Milton Mayer: „To, co se tu dělo, bylo postupné navykání lidí, kousek po kousku, na to, že se jim vládne s překvapením; dostávají se k nim rozhodnutí přijatá v tajnosti; a aby věřili, že situace je tak komplikovaná, že vláda musí jednat na základě informací, kterým lidé nemohou rozumět, nebo tak nebezpečných, že i kdyby jim lidé rozuměli, nešlo by je i tak uvolnit kvůli národní bezpečnosti. A jejich smysl pro identifikaci s Hitlerem, jejich důvěra v něj, usnadnila tuto mezeru rozšiřovat a uklidnit ty, kteří by si jinak kvůli tomu dělali starosti.
„Tohle oddělení vlády od lidí, tohle rozšiřování té mezery, se dělo tak postupně a tak nepostřehnutelně, když byl každý krok maskován (možná ani ne záměrně) jako dočasné nouzové opatření nebo byl spojen s pravou vlasteneckou oddaností nebo se skutečnými sociálními důvody. A všechny ty krize a reformy (a také i skutečné reformy) lidi tak zaujaly, že ani nespatřili ten pomalý pohyb pod povrchem celého procesu, v němž byla vláda vzdálenější a vzdálenější.“
Podobně i Amerika se kousek po kousku přetváří z národa zákona na národ mocných mužů, kteří si dělají zákony v tajnosti. A opravdu ani Kongres napůl neví, co dělají ti ostatní. Tajnůstkářské nikomu se nezodpovídající agentury činí rozhodnutí o životě a smrti, která ovlivňují naše nejzákladnější práva. Poskytují „tajné důkazy“ soudům, které nelze ověřit … a často ukrývají jakékoliv takové „důkazy“ i před soudci. Např.:
„Zjišťuji, že váznu v paradoxní situaci, v níž nemohou vyřešit problém, kvůli odporujícím si omezením a pravidlům – učiněná Hlava 22,“ napsal soudce. „Nemohu nají žádný způsob, jak se dostat z té houštiny zákonů a precedentů, které v podstatě výkonné složce naší vládní moci dovolují vyhlásit za naprosto zákonné i určité akce, které se na první pohled jeví jako neslučitelné s naší Ústavou a zákony, přičemž si podrží důvody svých rozhodnutí v tajnosti.“
Tato vláda využívá „tajných důkazů“ ke špehování Američanů, stíhání za obvinění z úniků informací či terorismu (i proti americkým vojákům) a dokonce k možnosti lidi vraždit.
A vláda jde po vynašečích … a reportérech, kteří toho říkají příliš mnoho (a podívejte se na tohle).
Mluvčí americké vlády předstírají – stejně jako nacisté – že:
– Situace je příliš složitá, takže vláda musí jednat na základě informací, kterým lid nemůže rozumět
– Je to příliš nebezpečné tak, že i kdyby tomu lidé rozuměli, nešlo by to prozradit, kvůli národní bezpečnosti
Jak uvádí FireDogLake:
Podobně jako to bylo se železnou pěstí nacistů … musí se Američané podvolit „bezuzdnému dozoru“ a mimosoudním prohlídkám bez příkazu se soudní zmocněním. Zákony o dozoru jsou součástí rozsáhlejšího arzenálu zbraní proti politickým disidentům a vynašečům.
Většina Američanů neví, že zákon Patriot Act zplnomocňuje k tajným obviněním na základě tajných důkazů a tajných rozhodnutích velké poroty. Podle Patriot Act nemají Američané žádné právo vědět, kdo je obvinil z jaké zločinné aktivity nebo znát data údajných přečinů.
Ani jim neřeknou, který zákon porušili. Vláda má moc zavřít Američany na vojenských základnách nebo v jiných vězeních i bez soudního slyšení či procesu. Mohou nás bez omezení zadržovat bez jakéhokoliv práva na jakýkoliv řádný proces.
Tohle všechno, co se teď děje v dnešní Americe, se už dělo v Německu, protože vlády vyvolaly tolika strachu z útoku démonizací nepřítele a vyhlášením války s otevřeným koncem, že lidé se stali povolnými a přestali myslet sami.
Jak o nacistickém Německu poznamenal Mayer, lidé byli příliš apatičtí nebo vystrašení, aby se zastali ostatních:
Pastor Niemöller mluvil za tisíce a tisíce lidí jako já, když promlouval (o sobě příliš skromně) a řekl, že když nacisté útočili na komunisty, necítil se moc dobře, ale konec konců, nebyl komunista, a tak neděla nic; a pak útočili na socialisty, a nebylo mu z toho moc dobře, ale pořád, nebyl socialista, a nedělal nic; a pak školy, tisk a Židé, atd., a pořád se cítil hůře, ale pořád nedělal nic. A pak zaútočili na Církev a on byl církevník, a začal něco dělat – to ale už bylo příliš pozdě.“
To samé platí i v moderní Americe.
Mayer poukazuje:
„Vidíte,“ odešel můj kolega, „člověk přesně neví, kam se obrátit a co dělat. Věřte mi, je to pravda. S každým krokem, při každé příležitosti, je to horší, než to bylo prve, ale jen o trošku horší. Čekáte na další a další. Čekáte na velkou šokující příležitost a myslíte si, že ti ostatní, až přijde ten šok, se k vám přidají k nějakému odporu. Nechcete jednat nebo i jen mluvit sám; nechcete ‚vybočit z řady, abyste měli potíže.‘ Proč ne? – No, není vaším zvykem to dělat. A není to jen strach, strach, že zůstanete sami, co vás svazuje; je to i opravdová nejistota.
***
„Ale ta jedna velká šokující příležitost, kdy se k vám přidají desítky nebo stovky nebo tisíce, nikdy nepřijde. To je ta potíž. Kdyby ten poslední a nejhorší akt toho celého režimu přišel okamžitě po tom prvním a nejmenším, tisíce, ano, i miliony by byly dostatečně šokovány – kdyby, řekněme, zplyňování Židů ve ‚43 přišlo okamžitě poté, kdy ‚Německé firmy‘ vyvěsily na výklady ne-židovský obchod ve 33. Ale samozřejmě, tímto způsobem se to nedělo. Mezi tím přišly ty stovky malých krůčků, některé z nich i nepostřehnuté, z nichž každý vás připravoval na to, abyste nebyli šokováni při tom dalším. Krok C není o moc horší než krok B a když se nepostavíte proti kroku B, proč byste měli při kroku C? A tak i u kroku D.
To samé se teď děje s dnešními Američany. Opravdu americká vláda zjevně postupuje podle nacistického scénáře. Americká vláda – stejně jako SS – může označit kohokoliv, kdo nesouhlasí s vládní politikou jako praštěného nebo za potenciálního teroristu… a přivlastňovat si tyranštější pravomoci, které si přivlastňoval i Hitler.
Pokus si myslíte, že přeháníme, tak si jen poslechněte, co řekli žalobci, kteří usvědčili nacisty z válečných zločinů…
Benjamin Ferencz – bývalý hlavní prokurátor Norimberských procesů proti nacistům – vyhlásil:
Na základě zjevných důkazů lze obvinit Spojené státy z těžkých zločinů proti lidskosti – kterými jsou ilegální agresivní války proti suverénnímu státu.
Podívejte se na tohle, tohle a tohle. Navíc ještě řekl:
Obžalovaný v Norimberku řekl, že se necítil špatně při zabíjení dětí a dalších nevinných lidí, „protože jsme spoléhali na hlavu státu, Hitlera. Ten měl více informací, než měl já, a ten nám řekl, že Sověti plánovali útok, a tak to bylo nezbytné v preventivní sebeobraně.“
***
Je těžkým zklamáním zjistit, že je dnes moje vláda připravena dělat něco, za co jsme Němce věšeli jako válečné zločince.
Další z norimberských žalobců, Henry King Jr., řekl, že procesy na Guantanamo pošlapávají norimberské principy a ženevské konvence.
Dovolit na vězních medicínské experimenty určitě porušuje norimberské principy. A vedoucí expert na ústavní právo Jonathan Turley uvedl, že vláda norimberské principy porušuje, když selhává ve své povinnosti potrestat ty, kteří vytvořili nedávnou politiku mučení.
Poznámka 1: V nacistickém Německu došlo k fašismu i proto, že se daňoví poplatníci stali odpovědnými za dluhy velkých korporací, a že korporátní sektor spolu s autoritativní vládou pracovali ruku v ruce. To samé se zrovna teď děje v USA.
Poznámka 2: Pro ty Demokraty, kteří si myslí, že věci se po Bushovi zlepšily, všimněte si prosím, že bývalý Obamův bezpečnostní poradce řekl, že Obama je stejně „bezohledný a přezíravý k vládě zákona“ jako Bush. A podívejte se na tohle.
Zdroj: globalresearch.ca
