Ve čtvrtek vedoucí indický činitel zjevně schválil ruský přístup k Ukrajině z posledních dnů, i když Dilí na všechny zúčastněné strany naléhalo, aby usilovaly o mírové vyřešení této diplomatické krize. Když se zeptali na oficiální indické hodnocení událostí na Ukrajině národně bezpečnostního poradce Šivšankara Menona, tak odpověděl: „Doufáme, že jakékoliv vnitřní problémy Ukrajiny budou vyřešeny mírově, jakož i širší problémy vzájemného usmíření různých zapojených zájmů, a to jsou legitimní zájmy Ruska i další zapojené zájmy… Doufáme, že ty se prodiskutují, projednají a že pro ně existuje uspokojivé řešení.“


Prohlášení bylo proneseno ve stejný den, kdy krymský parlament hlasoval o vyhlášení referenda o odtržení od Ukrajiny.

Místní indická média zmiňovala Menonovo prohlášení o legitimních ruských zájmech na Ukrajině jako první vyjádření významného národa veřejně poskytujícího podporu Rusku. Jak už celý týden referuje můj kolega Shannon, mnohá čínská veřejná prohlášení lze interpretovat jako podporu Ruska na Ukrajině, a to i přes vlastní čínské obavy Pekingu z etnického štěpení států a svého principu nevměšování.

Avšak současně s tím Peking zjevně Moskvu jemně napomíná, a to včetně Rady bezpečnosti OSN, s poukazem na jednostrannost její cesty ohrožující regionální a globální stabilitu. Pro Peking je však přinejmenším příznačné, že nezašel tak daleko, jako USA a Západ, aby veřejně káral Vladimira Putina za vojenskou intervenci na Krymu.

Ukrajina si zjevně určitě interpretovala indické schválení ruských legitimních zájmů jako daleko nepřátelštější než postoj Pekingu k ruským akcím. Podle Telegraph India mluvčí ukrajinské ambasády sídlící v Dilí reagoval na Menonovy komentáře tvrzením: „Není nám jasné, jak by se mohlo na Rusko nahlížet, že má legitimní zájmy na území jiné země. Z našeho hlediska a z hlediska většiny mezinárodní komunity je to akt přímé agrese a my pro ni nemůžeme přijmout ospravedlnění.“

Samozřejmě, že je tu širší otázka, proč se Indie rozhodla zaujmout takhle relativně pro-ruský postoj k ukrajinské otázce? Jsou tu četné možnosti.

Zaprvé Indie má s Ruskem dlouhodobé vazby a Moskva je pro Dilí hlavním dodavatelem zbraní. Navíc Rusko a před tím Sovětský svaz byli téměř jediní z mezinárodní komunity, kdo Indii podporoval během kritických momentů jako po jaderných testech v letech 1974 a 1998.

Je také možné, že Dilí věří, že ruská intervence nabízí nejlepší šanci na stabilizaci Ukrajiny. Ve čtvrtek indické ministerstvo zahraničí také vydalo prohlášení uvádějící, že „v různých částech Ukrajiny je více než 5 000 Indů včetně asi 4 000 studentů.“ Současně s tím jsou ale celkové indické zájmy na Ukrajině dost nepatrné – určitě menší než např. čínské – a Dilí to tudíž může hodnotit tak, že získá více, když bude veřejně stát za Moskvou v době, kdy ta zoufale potřebuje podporu.

Indie má rovněž spoustu zájmů v určitých regionech na své periferii a v určitých časech – jako během Občanské války na Srí Lance – tam intervenovala, aby ochránila různé společenské skupiny se silnými vazbami na Indii. Na rozdíl od Číny to může tedy Indie hodnotit tak, že má zájem na mezinárodním precedentu pro to, aby význačné mocnosti mohly intervenovat v zemích podél svých hranic. Takovýto mezinárodní precedens by současně s tím mohl ale využít i Pákistán k ospravedlnění intervence v Kašmíru.

Telegraph India nabídl ještě další důvod. Podle výše zmíněné zprávy řekli Telegraph India indičtí činitelé, že podle slov těchto novin, Dilí je „přesvědčeno, že tichá podpora Západu při sériích pokusů o puče proti demokraticky zvoleným vládám – v Egyptě, Thajsku a teď na Ukrajině – v těchto zemích pouze oslabila kořeny demokracie.“

Tohle zdůvodnění by mohlo být v souladu s indickým dlouhodobým, hluboce zakořeněným zhnusením vším, co byť jen slabě připomíná Západní imperialismus. Současně s tím Indie už historicky nečiní z podpory demokracie v zahraničí ústřední princip své zahraniční politiky.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: zerohedge.com