S tím, jak Ukrajinci žijící v regionu Krym hlasují o připojení k Rusku, volá Západ po sankcích (tedy někteří Západňáci). Na tamní půdě už spočívá vojenská bota a trhy zjevně ztratily důvěru, že na světě zase jednou bude dobře, tak jsme si mysleli, že by mohl být užitečný i ruský pohled na nadcházející kroky… Od Sergeje Markova z The Moscow Times,


Současná krize není o Krymu. Je o právech rusky mluvících po celé Ukrajině, které chce Kreml ochránit před násilím a diskriminací. Rusové nechtějí vojenskou intervenci na Krym a nechtějí ani Ukrajině Krym vzít.

Tato krize má politické řešení.

[quote align="center" color="#999999"]

Zaprvé, vytvořte v Kyjevě koaliční vládu skládající se ze všech stran, včetně těch z východu a jihu země. Současná vláda podléhá dominanci proti-ruských extremistů ze západu Ukrajiny.

Zadruhé, je třeba, aby Ukrajina koncipovala demokratickou ústavu, která ukrajinskému rusky mluvícímu obyvatelstvu zaručí, že ruskému jazyku se udělí oficiální status a stanoví se principy federalismu.

Zatřetí, presidentské a parlamentní volby musí proběhnout už brzy. Při zajištění, že volby jsou svobodné a spravedlivé, musí sehrát aktivní roli i nezávislí pozorovatelé voleb. Je tu reálné nebezpečí, že dojde k jejich zmanipulování neonacistickými militanty, kteří de facto uchvátili moc pučem. [/quote]

Pokud opoziční síly, které se uchvátily v Kyjevě moc, toto demokratické a mírové řešení zavrhnou, pak mám obavy, že Rusko nebude mít na vybranou nic, než uchýlit se k vojenským prostředkům. Pokud se vůdci junty chtějí vyhnout válce, je třeba, aby přijali mírové a demokratické návrhy Moskvy a jednali v souladu s nimi.

Ti, kdo jsou v Kyjevě u moci, vedou politickou strategii, která není ani tak moc pro-evropská, jako je anti-ruská, jak lze doložit i z překvapivě přehnané taktiky US a Evropské unie, jakou na Ukrajině uplatnila. Nakonec menšina provedla násilný puč, který odstranil demokraticky zvoleného a legitimního presidenta Ukrajiny.

Kreml je přesvědčen, že současné ukrajinské vedení volby plánované na 25. května zmanipuluje, aby instaloval buď jediného vůdce, nebo koaliční vládu fungující více tak, jak fungoval bývalý gruzínský president Michail Saakašvili v Tbilisi. Nějaký „ukrajinský Saakašvili“ rozpoutá ještě represivnější kampaň zastrašování rusky mluvících, takovou, která během pár let rozdmýchá mezi obecnou populací proti-ruskou hysterii.

Poté by Kyjev mohl vystěhovat černomořskou flotilu ze Sevastopolu a provést na Krymu čistku ode všeho ruského vlivu. Ukrajina se může snadno radikalizovat do proti-ruského státu a v takovém okamžiku Kyjev vyfabrikuje záminku k ospravedlnění subverzivních akcí podnikaných proti Moskvě. To vypadá zvláště pravděpodobně, uvážíme-li, že členové vládnoucí koalice z neonacistických stran Svoboda a Pravý sektor už proti Rusku vznesli teritoriální nároky. Ti by snadno mohli vyslat armády svých aktivistů do Ruska, aby se spojovali s místními separatisty a rozdmýchávali rebelie na Severním Kavkazu a v dalších nestabilních regionech Ruska. Navíc i hnutí ruské opozice budou určitě chtít využít úspěchem osvědčených zkušeností a technologií z protestů Euromajdanu, a to s pomocí a finanční podporou Západu, aby zkusili provést v Moskvě svou vlastní revoluci. S cílem odstranit od moci presidenta Vladimira Putina a instalovat loutkové vedení, které zaprodá ruské strategické zájmy Západu stejným způsobem, jako to dělal bývalý president Boris Jelcin v 90. letech.

Oficiální sčítání uvádí ruskou menšinu na Ukrajině na 16 procent celkového obyvatelstva, i když tato čísla jsou zfalšovaná. Skutečný počet je 25 procent. Průzkumy naznačují, že 45 procent obyvatelstva země doma mluví rusky, 45 mluví ukrajinsky a 10 procent oběma jazyky. V posledním Gallupově průzkumu, když se ptali, ve kterém jazyku by chtěli být dotazováni, si 83 respondentů zvolilo ruštinu. Vezmeme-li v úvahu venkovskou populaci na západní a střední Ukrajině, rusky mluví nejspíše asi 75 procent lidí. Z těch 75 procent je jen asi 10 procent těch v Kyjevě a v několika dalších hlavních městech, která podporovala protesty. To znamená, že pouze 35 procent obyvatelstva se pokouší uvalit svou vůli na zbývajících 65 procent pomocí násilného puče k dosažení svých cílů.

Putin učinil správné rozhodnutí: Nečekal až na útok a přistoupil k preventivním opatřením. Na Západě mnozí říkají, že reakce Kramlu byla paranoidní, ale němečtí Židé co v roce 1934 utíkali ze země, si mysleli to samé. Většina z nich se ale rozhodla uvěřit, že jsou v bezpečí a v Německu zůstali i po nástupu Hitlera k moci. K proslulé Křišťálové noci došlo až o pět let později, což byla jedna z prvních raných kapitol „Konečného řešení.“ Podobně zůstávají také jen čtyři roky do ruských presidentských voleb v roce 2018, a jsou tu silná rizika, že podvratné síly uvnitř i vně Ruska zkusí Putina svrhnout, k čemuž zčásti využijí svého nového předmostí na Ukrajině.

Bude na Ukrajině válka? Mám obavy, že ano. Konec konců extremisté, kteří uchvátili moc, v Kyjevě krvavou lázeň vidět chtějí. Jedině strach o své vlastní životy je může zastavit, aby takovýto konflikt nerozdmýchali. Rusko je připraveno přesunout své síly do jižní a východní Ukrajiny, dojde-li k použití represivních opatření proti rusky mluvícímu obyvatelstvu, nebo k vojenské intervenci. Rusko nebude Krym anektovat. Už teď má dost území. Současně však nezůstane pasivní, pokud lid Krymu, Charkova a Doněcku padne na milost a nemilost rusofobním a neonacistickým gangům.

Tak či onak:

[quote align="center" color="#999999"]

Pokud extremisté, kteří v Kyjevě uchvátili moc, nepřijmou ruské demokratické návrhy, bude Rusko nejspíše nuceno uchýlit se kvůli řešení krize na Ukrajině k vojenským prostředkům. [/quote]

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: zerohedge.com