Vědci zjistili, že dvě bílkoviny, získané ze žabích kůží, mohou pomoci léčit rakovinu i další nemoci přerušením či ovlivněním růstu cév: Jedna angiogenezi spouští a druhá jí „vypíná“. Angiogeneze je vlastnost všech vyšších organismů a jedná se o dorůstání krevních vlásečnic. Výzkumníci prohlašují objev za nový potenciál proměnit rakovinu z neléčitelné nemoci na „pouhý“ chronický stav. Oceněný objev je prací profesora Chrise Shawa a kolegů z Queen’s University v Belfastu ze Severního Irska.
Shaw se specializuje na hledání přírodních léků v biologicky aktivních činidlech, především ty objevené v jedu obojživelníků z celého světa.
V posledním objevu Shaw a kolegové identifikovali dvě „mini-bílkoviny“, neboli peptidy (typicky kratší než bílkoviny, ale sdílejí podobnou strukturu, aminokyseliny), získané z kůží žab druhů Phyllomedusa sauvagii a Bombina maxima. Mají potenciál navodit či naopak zastavit angiogenezi, neboli proces dorůstání nových cév a vlásečnic.
Peptidy nalezené v kůži žab Phyllomedusa sauvagii mohou angiogenezi zastavit, peptidy z kůže Bombina maxima naopak vyvolat.
Když nádor roste, potřebuje více kyslíku a živin, takže se dostává do fáze, kdy musí vyvíjet vlastní přívody krve, jinak už se nemůže zvětšit. Zmíněný peptid, schopný tvorbu vlásečnic zastavit, by mohl být obsažen v lécích proti rakovině a nádor vyhladovět, nebo alespoň zastavit jeho růst.
Ve vyjádření tisku Shaw vysvětlil potenciál takové sloučeniny:
„Zastavení dorůstání cév sníží schopnost nádoru rozšiřovat se a nakonec ho snad i zničí. Toto má potenciál proměnit rakovinu z neléčitelné nemoci na chronický stav.“
Na druhou stranu, peptid vyvolávající angiogenezi má také své využití. Například v nemocech nebo stavech, kdy musí být cévy rychle opraveny, jako třeba v pomoci hojení ran, při transplantaci orgánů nebo tam, kde mrtvice či srdeční potíže zanechaly cévy poškozené.
Angiogeneze byla hlavním kandidátem pro nové léky již po čtyři dekády, říká Shaw, který též řekl, že důvod proč on a jeho tým hledají v přírodě podobné sloučeniny je v tom, že navzdory bilionům v investicích vědců a farmaceutických společností, léky vyrobené člověkem, které by mohli zaměřit a ovládat růst cév se ještě neobjevily.
„Byla by velká škoda mít v přírodě něco, co je možná zázračný lék a neudělat vše, co je v našich silách, abychom to použili“, dodal.
Shawův tým postupuje velmi opatrně při práci se žábami, aby jim neublížili. Sekrety extrahují jemně, načež žáby vypustí zpět do přírody.
Jiné studie také ukázali, že obojživelníci vytváří a vylučují řadu chemikálií s antimikrobiálními vlastnostmi.
V nedávné době vědci Ren Lai a kolegové z Číny oznámili v Journal of Proteome Research, že nalezli 79 různých antimikrobiálních peptidů, včetně 59 pro vědu naprosto nových, v mozcích dvou druhů žab. Některé z peptidů jsou tak mocné, že mohou poškodit či zabít bakterii E. coli a některé druhy houbových onemocnění postihující člověka.
Překlad: Jan Petrák
Zdroj: medicalnewstoday.com
