Tuhle a tamhle máme šanci nakouknout maličkou skulinou za oponu, abychom spatřili, co za zavřenými dveřmi dělá „diplomacie“. Jeden takový dramatický moment nastal minulý týden, když unikla konverzace mezi americkými diplomaty, co kuli pikle za svržení ukrajinské vlády. Další přišel včera během interview s íránským velvyslancem v Libanonu Ghazanfarem Roknabadim, který se objevil v respektovaných libanonských novinách Daily Strar.Tento velvyslanec v obsaženém interview diskutoval o nedávném bombovém útoku na íránskou ambasádu v Bejrútu a o regionální hrozbě rostoucího počtu džihádistických skupin v Sýrii.


Pak ale nechal vybuchnout tuhle bombu. Rocknabadi řekl Daily Star, že íránská vláda byla pod velkým tlakem, aby přesvědčila syrského presidenta Bášara Asada, aby už na presidenta nekandidoval. Írán, jako jediný regionální spojenec Sýrie, by měl mít podle předpokladů na Asadovu vládu značný vliv.

Velvyslanec Roknabadi:

[quote align="center" color="#999999"]

Generální podsekretář pro politické záležitosti OSN Feltman během návštěvy Íránu loni v létě požádal jeho činitele, aby Asada přesvědčili, aby ve volbách už nekandidoval. Íránští činitelé se ptali: ‚Jaký by s tím byl problém, kdyby kandidoval,‘ na což Feltman odpověděl: ‚Pokud bude kandidovat, tak ty volby vyhraje.‘[/quote]

Feltman není jen nějaký byrokrat OSN. V těch otočných dveřích mezi OSN a americkou vládou před tím sloužil jako asistent amerického ministra zahraničí pro blízkovýchodní záležitosti od srpna 2009 do června 2012 a jako velvyslanec Spojených států v Libanonu od července 2004 do ledna 2008. Před tím sloužil v Iráku po jeho „osvobození“.

Ještě později hrál Feltman důležitou roli ve výše zmíněném telefonátu „Ukrajin-gate“ mezi americkou náměstkyní ministra zahraničí Victorií Nuland a americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffrey Pyattem. V tom ukrajinském dramatu se jeho kolegové z ministerstva zahraničí shodli, že Feltmanovi by šlo svěřit jmenování takového činitele OSN, který „slepí“ dohromady tu úmluvu, kterou zrovna pečou.

Pokud je velvyslanec Roknabadi se svým tvrzením přesný, tak to potvrzuje hodně o tom cynickém spiknutí americké vlády za změnu režimu v Sýrii. Ne snad, že tohle by bylo pro ty, kdo tomu věnují pozornost, nějakým překvapením. Je to v souladu s tou americkou dvojsmyslností ve vztahu ke skutečné volební demokracii na těchto místech, která oni údajně demokratizují. Od Gazy přes Egypt a Afghánistán až po Libyi a Irák to vypadá, že to, čeho se USA při demokratizačním úsilí děsí nejvíce, je skutečná demokracie.

Žádný div, že ministr Kerry nadále zoufale lpí na americké dezinterpretaci komuniké z rozhovorů „Ženeva I“, když bez jakýchkoliv důkazů tvrdí, že to byla mezi signatáři dohoda o změně režimu. Asad musí být z toho obrázku budoucnosti odstraněn, protože USA mají hrůzu z jeho popularity v Sýrii.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca