Historici, kteří obvykle počítají, že 19. století trvalo od roku 1815 (Waterloo), do roku 1914 (První světová válka), by určitě 20. století definovali obdobím 1914-2014, tedy končící rokem, v němž starý systém zemře, zatímco se vynoří nový. V tomto Novém roce 2014 tedy vítejte do 21. století! My už jsme rok 2013 symbolizovali jako „první krok do chaotického světa poté“. (Zdroj: GEAB n°70 vyšel v roce 2012)  Byl to rok, který byl pro nové století v podstatě rokem nula, a byl koncem, během něhož se vynořovala řešení ze všech stran.


Na počátku roku 2014 jsou světla reflektorů zaměřena na Eurozónu, Čínu, Rusko a BRICS, kde se začínají s neuvěřitelnou rychlostí konstruovat nástroje k utváření toho „světa poté“: ten „svět před tím“ se překlápí do „světa poté“.

Existuje tu nicméně trvalé riziko exploze té přehřáté finanční planety hnané tou neuvěřitelnou nerovnováhou v USA … nevyřešenou a jen málo řešenou.

A to současné přechodné období, ač je určitě nadějné, je nicméně vysoce nebezpečné. Jedním z nebezpečí je ten statistický „smog“ („Smog“ popisuje směs kouře a mlhy, která pravidelně pokrývala během Průmyslové revoluce Londýn.), který bude nejspíš pro tento rok charakteristický: zaprvé, americké ekonomické a finanční ukazatele postrádají jakýkoliv orientující smysl kvůli tomu, jak jsou manipulované, aby zamaskovaly tu katastrofickou realitu; a zadruhé, nástroje statistické transparentnosti vynořujícího se světa nejsou dostatečně spolehlivé, aby na realitu řádně vrhly světlo. Máme tu zhroucení viditelnosti trvající už několik let na jedné straně, a počátek organizované transparentnosti, kterou světová ekonomika potřebuje, aby plánovala strategie, na straně druhé, přičemž v roce 2014 jsme dosáhli statistického pochopení toho důlu, do něhož se hospodářská vlna propadla. A to se neobejde bez následků.

 

STATISTICKÝ « SMOG »

Současné období je obzvláště obtížné analyzovat. Injekce likvidity centrální banky měly těžko kdy nějaký ekvivalent a fungují stejně záludně jako morfium; akciové burzy se pohybují nepřímo úměrně zdraví zemí; finance a deriváty jsou úplně mimo kontrolu; Západ, a zvláště USA zkouší svou katastrofickou situaci zamaskovat benchmarkovými signály, které už dávno nevypovídají už vůbec nic (stejně jako i čísla o nezaměstnanosti)… My už jsme tuhle „statistickou mlhu“ v GEAB N°73 analyzovali: s tím, že ten starý svět má porouchaný kompas.

Trh kojený plněné futrem od Fedu a neochota opustit dolarové paradigma potud, pokud zbývá k dispozici nějaká krev, co se dá ještě vysát, jsou z větší části odpovědné za tu slepotu. Ale zrovna tak jako žába, kterou vaří ve vodě, necítí ten vzestup teplot, dokud není příliš pozdě, tak ten vadný teploměr určitě pohodlně udržuje iluzi i přes nárůst toho sebevražedného trendu: jestli je ale těžké najít východisko i v otevřeném denním světle, tak to bude úplně nemožné v temnotě. Jak už jsme řekli, Eurozóna měla štěstí, že byla díky „Euro-krizi“ zalitá denním světlem, a tak tam nejsou skryté její těžkosti, které přivezou náklaďáky přetížené likviditou nově natištěných peněz (To z velké části vysvětluje nižší růst. Americký oficiální růst byl v roce 2013 pouze kolem 400 miliard dolarů (kolem 2,5% HDP), zatímco Fed dal do ekonomiky injekci více než 1 bilionu dolarů … „Ztráta“ činí 600 miliard dolarů. Během stejného období ECB stáhla kolem 1 bilionu dolarů (€730 miliard, zdroj ECB) přičemž byli téměř bez růstu, tj. „nárůst“ 1 bilionu dolarů. Kdo tedy trpí špatným zdravím? Podívejte se také na následující graf.), což je štěstí, kterého si Spojené státy neužívají, a ty, jak ještě uvidíme, slepě postupují podle tohoto receptu.

Změny v rozvahách hlavních centrálních bank od srpna 2008 v procentech. Zdroj: Merk Investments

V tomto okamžiku je jedno oko slepé, a to druhé bohužel, stejně ještě nevidí. Ta část světa, která se vynořuje, konkrétně BRICS a zvláště pak Čína, teprve začala budovat statistický aparát upravený pro jejich vnitřní ambice. Tyto země navíc už propadly četným Západním zlozvykům, jako třeba využití zadlužení a deregulovaných financí, které představují nové hrozby. Čína se tudíž začala sama strachovat o zadluženost „finančních lokomotiv svých místních vlád“ (Zdroj: Ecns.ch, 08/01/2014) a svého „stínového bankovnictví“, o jehož rozměrech při absenci jakýchkoliv spolehlivých statistik nemá nikdo ani ponětí (O tomto tématu a tom, co následovalo, si přečtěte Les Échos (10/01/2014), Bloomberg (09/01/2014).).

Tohle stínové bankovnictví je sice kriticky důležité pro financování malých podniků a místních komunit, ale v tomto okamžiku také nekontrolovatelné… Peking tudíž urychluje své úsilí o jasný dohled nad tímto sektorem a o jeho regulaci, důkazem čehož je to, že nedávno rozběhli statistickou aktivitu, kterou u nás vykonává Kancelář národního auditu, takže se od čínských bank požaduje větší transparentnost, nebo dalším příkladem je pětiletý zákaz, aby místní úřady stavěly nové vládní budovy pomocí „stínového“ financování (Zdroj: La Croix, 30/07/2013.). Ale i přes toto úsilí o transparentnost, které rychle přinese své ovoce, protože mezinárodní situace vyžaduje vyčistit si výhled, tak bude potřeba ještě několika dalších let, aby se v této zemi dosáhlo spolehlivého statistického aparátu. I kdybychom nepočítali s tím, že čínská vláda pořád ještě potřebuje po nějakou dobu oblasti ve stínu, tak stejně nelze rozsvítit světlo, aniž by se před tím udělal tenhle domácí úkol!

Takže, je to stav vyžadující jen velkou opatrnost, kdy vůdci musí postupovat vpřed po nebezpečné cestě při absenci spolehlivých ukazatelů, což jim brání v řádném porozumění situaci. Jakékoliv předpoklady, předpovědi a plánování jsou tedy samozřejmě daleko obtížnější. Ovšem, pokud mají vynořující se země extrémně silnou dynamiku, která jim dovoluje určité rozdíly, mohly by chyby vést k dramatickým důsledkům pro ostatní. Proto Fed odvádí pozoruhodnou práci při vyvažování a ten provazochodec byl prozatím dostatečně talentovaný, aby tuto zemi na provaze udržel … po celou tu dobu, pokud tam vůbec nějaký provaz je.

 

VZESTUP ÚROKOVÝCH SAZEB A KOLAPS AMERICKÝCH NEMOVITOSTÍ

To století, které končí, však mezi tím pokračuje ve své pomalé smrti. I přes všechny ty akce Fedu, i přes všechny ty ohromné programy kvantitativního ulehčování (tisk peněz). Požadované úrokové sazby u amerických dluhopisů nezadržitelně rostou. My důvody rozebereme v Teleskopické části a ukážeme, že tento trend bude v roce 2014 pokračovat.

Úrokové sazby (v %) u 10 letých US pokladničních poukázek od června 2012 do ledna 2014. Zdroj: MarketWatch

Ale 1% nárůst úrokových sazeb u 10 letých dluhopisů (z 3% až 4%) znamená stabilní nárůst splátek ročních úroků u US dluhu v řádu 100 a 150 miliard dolarů (Hodnocení z Wikipedie, kde v úvahu se bere rozložení US dluhu podle splatnosti.), téměř 1% umořování veřejného dluhu se tak vynahradí splátkami úroků, přičemž Fed začal s redukcí svého programu výkupu dluhopisů. To však není to nejbolestivější. Následující graf ukazuje na cosi daleko nebezpečnějšího.

30 leté hypotéční sazby 2012-2013. Zdroj: FRED

Neustálý nárůst úrokových sazeb amerických dluhopisů ve skutečnosti způsobil podobný nárůst u zápůjčních sazeb pro jednotlivce. V roce 2012 byly sazby u 30 letých hypoték kolem 3,5%; teď jsou kolem 4,5%; další jeden procentní bod nárůstu by je tudíž vynesl až na 5,5%. Ovšem i 3,5% si mohla domácnost půjčit 400 000 dolarů s měsíčními splátkami 1800 dolarů, zatímco při 5,5% by si nemohla půjčit více než 317 000 dolarů při těch samých měsíčních splátkách; potřebovali by tudíž kolem 20% propadu v cenách nemovitostí (!), aby si zachovali stejnou kupní sílu… Jak jsme zatím viděli v GEAB N° 80 obavy z této záležitosti začínají být zřejmé (Viz znepokojivý článek na MarketWatch ze začátku ledna 2014.) a v roce 2014 uvidíme výrazný propad cen amerických nemovitostí, jak ještě vysvětlíme dále v Teleskopické části. Ovšem všechno to financování nemovitostí funguje pouze na základě předpokladu rostoucích cen (v porovnání s lety 2007-2008); a navíc má velký počet amerických spotřebitelů záruky ve svých domech, a oslabení trhu s nemovitostmi se tudíž rozlije do celé ekonomiky. To je opravu zlá zpráva pro začátek roku.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca