Čím jsou pro bohaté Evropany chudé země Evropské unie – přítěží, hrozbou nebo zdrojem jejich růstu? A proč jsou v evropském domě někteří méně rovnoprávní než ostatní? Poslední průzkum uspořádaný britskou sociologickou službou YouGov ukázal, že 72% Britů je pro to, aby byla omezena migrace z jiných zemí EU na ostrovy. Ekonomická statistika ale svědčí o tom, že po hromadném přijímání východoevropských zemí do EU v roce 2004 a po tom, co jejich občané začali aktivně přijíždět na břehy Mlhavého Albionu, byl v britské ekonomice zaznamenán růst daňových odvodů.


Od 1. ledna končí omezení na práci Bulharů a Rumunů v jiných státech EU. Přestože se Bulharsko a Rumunsko staly členy EU v roce 2007, ruší se omezení na pracovní migraci teprve teď a schengenské pásmo je pro ně ještě stále v nedohlednu. Úřady obou zemí se domnívají, že si zaslouží podporu už jen kvůli „odpracovaným rokům“. Jejich tužby jsou pochopitelné, ale jen sotva mohou počítat s tím, že tato otázka bude v brzké době vyřešena, zdůrazňují experti.

Zatímco Bulharsko a Rumunsko bojují o schengen, jejich sousedé ze střední a východní Evropy přemýšlejí o osudu eurozóny a o tom, jestli má smysl vzdávat se vlastních měn. V této otázce je ještě víc protikladů a neurčitosti než v oblasti víz. Tak například Čechy a Slováky spojoval v minulosti jednotný státní a ekonomický model. Teď ale Slováci platí a šetří v eurech a Češi v korunách. Češi jsou ostatně úspěšnější. Jak se říká, členství v EU společné a penízky hezky zvlášť.

Současně nevstoupily do eurozóny ani obyčejně solidární pobaltské země. Estonsko už členem eurozóny je. Lotyšsko čeká na 1. leden a Litva zatím nepospíchá. Podobné rozdíly nejsou ani zdaleka náhodné. Důvodem je jak celkový krizový stav eurozóny, tak i nutnost upřesnění kritérií fungování pásma eura a jeho dalšího rozšiřování, tvrdí expert z Ústavu ekonomiky RAV Vjačeslav Senčagov.

Myslím si, že v současné době je třeba upřesnit kritéria pro vstup do eurozóny. Mimo jiné i ta, která se týkají parametrů rozpočtového schodku konkrétních států. Na rozdíl od západoevropských nebyly svého času ve východoevropských zemích tolik rozšířeny, ač je to podivné, půjčky. Přesto by ale se vstupem do eurozóny neměly pospíchat. Myslím si, že za současné situace je národní měna lepším řešením.

Rok 2013 byl pro východoevropské členské země EU nejednoznačný. Jedny, například Maďarsko, dokázaly i přes krizi dosáhnout působivých sociálně-ekonomických ukazatelů. Jiné, například Slovinsko, vlastně rozšířily skupinu problémových zemí. A to všechno svědčí o jednom – vstup střední a východní Evropy do Evropské unie se nestal všelékem na sociálně-ekonomické problémy. A docela jistě se nestal synonymem jednoty – ani regionu, ani celé Evropské unie.

Zdroj: czech.ruvr.ru