Ruský president Vladimir Putin v úterý řekl, že vyřízené jsou už poslední podrobnosti k tomu, aby byla v roce 2015 spuštěna ekonomická unie mezi Běloruskem a Kazachstánem, k níž Moskva doufá, že by se mohla připojit i Ukrajina. Po rozhovorech s kazašským presidentem Nursultanem Nazarbajevem a běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem Putin slíbil, že tzv. Eurasijská ekonomická unie se pro všechny zúčastněné přemění na nový zdroj růstu. Tato aliance nahradí daleko volnější Eurasijskou celní unii, kterou Rusko zformovalo s těmito dvěma postsovětskými zeměmi ve snaze vybudovat rivala ve volném obchodu vůči boku 28 národů EU.


„Zástupci vlád této tzv. trojky (Ruska, Kazachstánu a Běloruska) … vypracovali koncept institucionální části dohody o Eurasijské ekonomické unii,“ řek Putin v televizních poznámkách.

Alexei Nikolsky/RIA-Novosti/AFP – Ruský president Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem a kazašským protějškem Nursultanem Nazarbajevem se prochází před schůzí Nejvyšší eurasijské ekonomické rady v Kremlu v Moskvě. 24. prosince 2013

„Tento dokument určí mezinárodně právní status organizačního rámce, cíle a mechanismy toho, jak bude tato unie zahájená 1. ledna 2015 fungovat,“ řekl Putin.

Putin učinil z vytvoření postsovětské ekonomické unie, ke které by se jednoho dne mohly přidat i takové národy jako Turecko a Indie, úhelný kámen svého třetího funkčního období v Kremlu.

Alexei Nikolsky/RIA-Novosti/AFP – Ruský president Vladimir Putin se účastní schůzky Nejvyšší eurasijské ekonomické rady v Kremlu v Moskvě, 24. prosince 2013.

Rusko vyvinulo nesmírný tlak i na Ukrajinu, aby se k této alianci přidala, a pohrozilo ekonomickými sankcemi proti Kyjevu, když tento byl v uplynulém měsíci na pokraji průlomové obchodní a politické asociační dohody s Bruselem.

Rozhodnutí Kyjeva zavrhnout pakt s EU zažehlo největší protesty od pro-demokratické Oranžové revoluce v roce 2004 a odhalilo hlubokou kulturní propast táhnoucí se mezi nacionalistickým západem Ukrajiny a její více poruštěnou východní částí.

Ale rozsah těchto protestů začal upadat, jakmile se Ukrajina dohodla s Ruskem na balíčku $15 miliardového výkupu z dluhů, k němuž patří i sražení cen zemního plynu účtovaného Moskvou pro tohoto souseda o jednu třetinu.

Ukrajinský ministerský předseda Mykola Azarov během rozhovorů se svým protějškem Dmitrijem Medveděvem řekl, že Kyjev právě obdržel první tranši o $3 miliardách z ruského záchranného plánu.

„Tohle je pro nás stabilizující faktor,“ citovala ukrajinská vládní webová stránka Azarova prohlašovat, než se připojil k Putinovi na Eurasijském shromáždění.

„Díky dosažené dohodě šel náš rating nahoru. Vyšli jsme už z té zóny, do které jsme zabředli,“ řekl Azarov.

Ukrajinský ministr zahraničí Leonid Kozhara dodal, že Kyjev a Moskva mají v úmyslu pokračovat „v koordinaci svých zahraničních politik.“

Alexei Nikolsky/RIA-Novosti/AFP – Ruský president Vladimir Putin mluví s ukrajinským ministerským předsedou Mykolou Azarovem před schůzkou Nejvyšší eurasijské ekonomické rady v Kremlu v Moskvě, 24. prosince 2013.

„Konkrétně jsem požádal svého ruského kolegu Sergeje Lavrova, aby podpořil ukrajinské úsilí o účast v Radě bezpečnosti OSN jako nestálý člen,“ citovala ITAR-TASS prohlašovat tohoto vrcholného ukrajinského diplomata.

Ruská záchrana – byla oznámena po rozhovorech v Moskvě mezi Putinem a ukrajinským presidentem Viktorem Janukovičem – do čehož patří nákupy nových eurobondů, které začal Kyjev vydávat na irské burze.

Tento balíček začal tlumit rostoucí požadované výnosy z Ukrajinských vládních obligací a Kyjevu tak usnadnil vydání nového dluhu, aby pokryl své zející fiskální černé díry.

Tyto tři země se v úterý rovněž dohodly na „itineráři“ dláždícím cestu k členství v této unii pro Arménii – maličkou postsovětskou kavkazskou zemi, u které se také v uplynulém měsíci očekávalo, že s Bruselem podepíše úvodní před-přístupovou dohodu.

Putin odměnil arménské vycouvání tím, že srazil ceny dovozů svého zemního plynu z Ruska ze $270 na $189 za 1 000 kubických metrů.

Ruský první náměstek předsedy vlády Šuvalov řekl, že by mělo trvat „asi půl roku“, než se Arménie normálně připojí k existujícímu Moskvou vedenému celnímu paktu.

Putin dodal, že i zchudlý středoasijský stát Kyrgyzstán už vede úvodní rozhovory o členství.

Kyrgyzstánská účast zatím vázla kvůli ruským obavám, že není schopen zacpat svou děravou hranici s Čínou.

  • Související články k tématu ZDE .

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: blacklistednews.com