Před několika hodinami čínská lunární sonda Chag’e-3 nesoucí na palubě první měsíční rover této země úspěšně přistála na Měsíci. Čína poprvé vyslala kosmickou loď k měkkému přistání na povrchu mimozemského tělesa, čímž se připojila k USA a k bývalému Sovětskému svazu, které takového úspěchu dosáhly. Chang’e-3 je první měkké přistání sondy na měsíc po téměř čtyřech desetiletích. Poslední takové měkké přistání provedl Sovětský svaz v roce 1976. Jak hlásí Reuters, sonda Chang’e 3 má jméno po měsíční bohyni z tradiční čínské mytologie a veze solárně poháněné vozítko Yutu, čili Nefritový králík, který tam bude rýt a provádět geologický průzkum.


Čína je čím dál ambicióznější při rozvoji svého vlastního kosmického programu k vojenským, komerčním i vědeckým účelům. Dalším lákadlem příštích čínských kosmických ambicí je postavit si vlastní kosmickou stanici. Při své poslední pilotované kosmické misi v červnu strávili na orbitě tři astronauti 15 dnů a přidokovali se k experimentální kosmické laboratoři, což bylo součástí pekingských snah o vybudování funkční kosmické stanice do roku 2020.

Podle zpravodajského servisu Xinhua tato kosmická loď dosedla v Sinus Iridum, čili v Zátoce duhy, poté, co se několik minut vznášela nad povrchem při hledání vhodného místa k přistání.

Měkké přistání loď a zařízení, které veze, nepoškodilo. Jak Reuters dodává, Čína v roce 2007 vyslala jinou lunární sondu na orbitu kolem Měsíce, která provedla kontrolovaný dopad na jeho povrch.

Zátoku duhy zvolili, protože je ji ještě třeba prostudovat, má dostatek slunečního svitu a hodí se pro dálkovou komunikaci se Zemí, uvedla Xinhua.

Čínská centrální televize (CCTV) v sobotu vysílá obrázky umístění sony i computerem generované obrázky sondy na povrchu Měsíce na své webové stránce. Očekává se, že zítra se sonda a rover vzájemně vyfotografují.

Daleko hrdější shrnutí o přistání od Xinhua je níže:

Lunární sonda začala provádět měkké přistání na Měsíci v sobotu v 9 h odpoledne a dosedla v Sinus Iridum, čili v Zátoce duhy, o 11 minut později, tvrdí pekingské Centrum aerokosmického řízení. Sonda během tohoto procesu zpomalila z 15 km nad měsícem, zůstala ve vznosu 100 metrů nad lunárním povrchem, aby využila senzorů k vyhodnocení oblasti přistání, aby se vyhnula překážkám a umístila se do konečného místa dosednutí, a pak zvolna na povrch sestoupila.

Tento úspěch z Číny učinil třetí zemi po Spojených státech a Sovětském svazu, která měkce přistála na Měsíci. Na rozdíl od těch druhých dvou zemí, které provedly úspěšně 13 měkkých přistání na Měsíci, byla čínská mise měkkého přistání konstruována tak, aby obsahovala fázi vznášení a vyhýbání se překážkám, aby prozkoumala oblast přistání daleko důkladněji pomocí zabudovaných detektorů, říkají vědci.

Měkké přistání sondy je nejobtížnějším úkolem této mise, řekl Wu Weiren, šéfkonstruktér lunárního programu. Chang’e-3 během sestupu spoléhala na automatické řízení s měřením vzdálenosti a rychlostí, s vyhledáním vhodného místa přistání a i s volným pádem. Sonda je vybavena tlumiči nárazů ve svých čtyřech „nohách“, aby odpružily dopad při dosednutí, což činí z Chang’e-3 první čínskou kosmickou loď s „nohami.“ Chang’e-3 je vybavena motorem s proměnlivým tahem zcela zkonstruovaným a vyrobeným čínskými vědci. Ten může provádět spojitou regulaci tahu v rozsahu od 1 500 do 7 500 newtonů, říká Wu Weiren.

K měkkému přistání došlo 12 dnů poté, co byla sonda vystřelena na vylepšeném raketovém nosiči Dlouhý pochod – 3B. Chang’e-3 sestává z přistávacího modulu (landeru) a měsíčního roveru „Yutu“ (Nefritový králík). K úkolům Yutu patří průzkum měsíčních geologických struktur a povrchových útvarů a hledání přírodních zdrojů.

Lander tam bude operovat jeden rok, zatímco rover tam bude fungovat po tři měsíce. Chang’e-3 je součástí druhé fáze čínského lunárního programu, do něhož patří oblety, přistání a návrat na Zem. Následuje po úspěších misí Chang’e-1 a Chang’e-2 v letech 2007 a 2010.

Úspěšné přistání ukazuje, že Čína má schopnost průzkumu na místě na mimozemském tělese, říká Sun Huixian, zástupce šéfinženýra vedoucího druhou fázi čínského lunárního programu. V posledních letech propukla obnovená lunární horečka po někdejším vrcholu lunárních sond v 60. a 70. letech. Chang’e-3 je první měkké přistání sondy na měsíci po téměř čtyřech desetiletích. Poslední takové měkké přistání provedl Sovětský svaz v roce 1976.

„V porovnání s kosmickými závody mezi Spojenými státy a bývalým Sovětským svazem v minulém století je současný návrat lidstva na Měsíc založen více na zvědavosti a průzkumu neznámého vesmíru,“ řekl Sun. „Čínský lunární program je důležitou součástí aktivit lidstva k průzkumu a mírovému využití vesmíru,“ řekl tento šéfinženýr. Pro starobylou civilizaci, jako je Čína, ztělesňuje přistání na Měsíci i jiný význam. Měsíc, hlavní zdroj inspirace je jedním z nejdůležitějších témat čínské literatury a dávných čínských mýtů, včetně toho o Chang’e, dámě, která si s sebou vzala svého mazlíčka „Yutu“ na let k Měsíci, kde se stala bohyní.

„Ač lidé objevili, že Měsíc je pustý a bezútěšný, tak to nic nemění na jeho bohaté roli v tradiční čínské kultuře,“ řekl Zhang Yiwu, profesor pekingské university. „Lunární sonda je kromě vědeckého průzkumníka i reakcí na čínskou tradiční kulturu a představivost. Čínský lunární program bude pokračováním krásných legend,“ říká Zhang.

„Ty zprávy mě tak vzrušují. Naplňují můj kosmický sen,“ přispěl „Roger-Kris“ na webovku Sina Weibo. „Teď už mě vesmír tak zajímá, že chci, až půjdu na vysokou, studovat vědu.“ „Těším se, že uvidím více obrázků, které pošle Chang’e-3,“ řekl.