Vůdčí ekonom, který kdysi argumentoval za vytvoření eura, teď tvrdí, že od jednotné měny by se mělo upustit, jelikož živí nezaměstnanost a rozděluje Evropu. Ve čtvrtek nositel Nobelovy ceny za ekonomii odvolává svou podporu euru se slovy, že vytvořilo „ztracenou generaci“ nezaměstnané mládeže a mělo by se zrušit. Sir Christopher Pissarides, kdysi býval klíčovým prosazovatelem jednotné měny, ale ve čtvrtek euro obvinil, že „rozděluje Evropu“, a říká, že je třeba akcí k „obnovení evropské věrohodnosti na mezinárodních trzích“ a k obnovení „důvěry evropských národů, kterou kdysi mívaly jeden k druhému,“ tvrdí Daily Mail.


Profesor Pissarides při promluvě na London School of Economics, kde učí, říká: „Euro by se mělo buď řádným způsobem demontovat, nebo by vůdčí členové měli tak rychle, jak je to jen možné, udělat nezbytné věci k tomu, aby bylo přívětivé i k růstu a zaměstnanosti.

Ekonomiky eurozóny v letošním třetím čtvrtletí rostly jen o 0,1 procenta v porovnání s 0,8 procenta v Británii a 0,9 procenta v USA. Foto: Alamy

„Nedostaneme se nikam, když se budeme jen hrabat v současné linii ad hoc rozhodnutí a nekonzistentních politik improvizované záchrany z dluhů.

„V současnosti protlačovaná politika udržení eura stojí Evropu pracovní místa a vytváří ztracenou generaci vzdělaných mladých lidí. To není tím, co otcové zakladatelé slibovali.“

Tento britských ekonom původem z Kypru, který v roce 2010 dostal Nobelovu cenu, mluví pár dnů poté, kdy Christine Lagarde, šéfová Mezinárodního měnového fondu, vyhlásila, že krize eurozóny zdaleka není za námi.

Ekonomiky eurozóny v letošním třetím čtvrtletí rostly jen o 0,1 procenta v porovnání s 0,8 procenta v Británii a 0,9 procenta v USA.

Nezaměstnanost uvnitř oblasti jednotné měny teď obnáší 12,1 procenta, což znamená více než 19 milionů lidí bez práce. Někteří ekonomové argumentují, že Evropa nemůže uvést v život politiky potřebné k rozběhu růstu a k vytváření pracovních míst kvůli ohromné rozmanitosti ekonomik po celém regionu.

Němečtí daňoví poplatníci nejsou ochotni platit pomoc hroutícím se ekonomikám, jako je ta řecká nebo španělská, zatímco s finanční krizí se potýká už i Francie.

Profesor Pissarides při vysvětlování, proč si dal tolika práce přesvědčit Kypr, aby se v roce 2008 přidal k jednotné měně, říká: „Byl jsem té myšlence zcela oddán.“

„Tehdy vypadalo euro jako ohromný nápad. Teď nám to ale vybuchlo do tváře. Brzdí to růst i tvorbu pracovních míst a Evropu to rozděluje. Současná situace je neudržitelná.“

Profesor Pissarides, 65, je řádným profesorem ekonomie na LSE a předsedou jejího nového Centra makroekonomiky. V červnu byl pasován na rytíře.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: telegraph.co.uk