Američané si pomalu začínají připouštět, že mnohé potraviny, které se ve Spojených státech prodávají, mají mnohem horší kvalitu než stejné druhy potravin v jiných zemích. Mnohé z nich jsou v jiných zemích dokonce ZAKÁZANÉ. Když si uvědomíte, že Američané jsou na tom se zdravím mnohem hůř než obyvatelé jiných průmyslových zemí, nemůže vás nenapadnout, zda na rostoucím počtu chorob nemají podíl i tyto toxické potraviny.


[quote align="center" color="#999999"]

#1: Losos chovaný na farmách


Chcete-li, aby rybí maso co nejvíce prospívalo vašemu zdraví, vyhněte se rybám chovaným na farmách, zejména lososu krmenému nebezpečnými chemikáliemi. Volně žijící losos má svou jasně růžovo-červenou barvu díky přirozeným karotenoidům obsaženým v jejich potravě. Losos chovaný na farmách je krmen zcela nepřirozenou směsí zrní (včetně geneticky modifikovaných druhů), kromě toho dostává antibiotika a další léky a chemikálie, které jsou pro lidi nebezpečné. Kvůli tomu má nevábnou, šedivou kůži. Aby se to kompenzovalo, dostává syntetický astaxanthin, který lidé nesmí konzumovat, protože je toxický. Podle některých studií může tato látka poškodit náš zrak.

Kde je zakázán: Austrálie a Nový Zéland

Jak poznáte, zda se jedná o lososa divokého, nebo chovaného na farmách? Kůže divoce žijícího lososa je jasně červená, díky obsahu přirozeného astaxanthinu. Losos je také velmi štíhlý, takže známky tuku, ony bílé pruhy viditelné v mase, jsou velmi tenké. Je-li ryba světle růžová a tukové pruhy jsou široké, jedná se o lososa chovaného na farmách.

Nekupujte atlantského lososa, neboť ten vesměs pochází z rybích farem. Dejte přednost lososu nerka nebo lososu aljašskému, ten se totiž nesmí chovat na farmách. Uvědomte si, že většina lososů podávaných v restauracích pochází z farem.

Losos v plechovce s názvem „Aljašský losos“ je tedy správnou volbou. Migrujícího, divoce žijícího lososa rozeznáte od ostatních druhů podle barvy: je jasně červená, díky vysokému obsahu přirozeného astaxanthinu. Migrující losos má jednu z nejvyšších koncentrací astaxanthinu.

#2: Geneticky modifikovaná papája


Většina havajské papáji je dnes geneticky modifikovaná, aby byla odolná vůči viru PRSV. Z nvých výzkumů ovšem vyplývá, že zvířata krmená geneticky upravenými potravinami, jako je kukuřice nebo soja, trpí celou řadou chorob, včetně poškození střev a dalších orgánů, masivních nádorů, porodních defektů, předčasného úmrtí a téměř totální neplodnosti u třetí generace potomků. Tento gigantický laboratorní experiment je bohužel jen zhruba 10 let starý, takže nás čeká ještě několik dekád, než začneme sčítat lidské oběti.

Kde je zakázána: Evropská unie

Je zřejmé, že od vlády Spojených států nelze očekávat rozumné a zodpovědné rozhodnutí týkající se geneticky modifikovaných potravin, když uvážíme, že Obamova administrativa dosadila bývalého právníka a viceprezidenta společnosti Monsanto Michaela Taylora do vedení Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, a vážné konflikty zájmů, které vládnou na americkém Nejvyšším soudu! Ano, soudce Nejvyššího soudu Clarence Thomas je rovněž bývalým právníkem Monsanta, jakýkoli konflikt zájmů však odmítá.

#3: Maso obsahující ractopamin


Beta-blokátor ractopamin (látka stimulující syntézu proteinů) se začal používat u hospodářských zvířat, když vědci u myší zjistili, že tato látka podporuje růst svalů. Obsah tuku v mase je pak nižší. Ractopamin se dnes používá u zhruba 45 procent amerických prasat a 30 procent dávkově krmeného dobytka. Neznámé procento krůt dostává vysoké dávky této látky krátce před porážkou. Podle veterináře Michaela W. Foxe zůstává až 20 procent ractopaminu v mase, které kupujete v supermarketech.

Od roku 1998 bylo „otráveno“ přes 1700 lidí, kteří konzumovali vepřové maso s obsahem ractopaminu. Ractopamin je kvůli svým škodlivým účinkům na zdraví zakázán ve 160 zemích! Rusko letos v únoru vydalo zákaz dovozu amerického masa, který má platit, dokud Spojené státy neprokážou, že jejich maso neobsahuje ractopamin. V současnosti se ve Spojených státech přítomnost ractopaminu v mase dokonce ani netestuje. U zvířat vede ractopamin k redukci schopnosti rozmnožování, zvyšuje četnost mastitidy u krav, úmrtí zvířat a počet handicapů. Postihuje také lidský kardiovaskulární systém, soudí se, že je i příčinou hyperaktivity, může způsobovat anomálie u chromozomů a změny v chování.

Kde ja zakázáno: ve 160 zemích včetně Evropy, Ruska a Číny

#4: Nápoje se zpomalovačem hoření


Pokud žijete ve Spojených státech a pijete Mountain Dew a jiné citrusové a sportovní nápoje, pak konzumujete i syntetickou chemikálii zvanou bromovaný rostlinný olej (BVO), jež byla původně patentována chemickými společnostmi jako zpomalovač hoření.

U BVO bylo zjištěno, že se „bioakumuluje“ v lidských tkáních a mateřském mléku. Výzkumy na zvířatech potvrdily, že způsobuje celou řadu reprodukčních potíží a problémů v chování. Brom je depresor centrálního nervového systému a je známu, že narušuje endokrinní žlázy. Patří do skupiny halogenidů, mezi něž patří i fluor, chlor a jód. Po požítí brom usiluje o stejné receptory, které mají zachycovat jód. To může vést k nedostatku jódu, což může mít velmi neblahé následky na vaše zdraví. Toxicita bromu se může projevit v podobě kožních vyrážek, akné, nechutenství, únavy a srdeční arytmie.

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv svůj postoj k bezpečnosti BVO změnil. Původně tuto látku charakterizoval jako „obecně pokládanou za bezpečnou“, dnes ji však definuje jako „prozatimní potravinový doplněk“, což je kategorie určená pro sporné látky používané v potravinách.

Kde je tato látka zakázána: Evropa a Japonsko

#5: Zpracované potraviny obsahující umělá potravinová barviva


Více než 3000 potravinových doplňků – konzervačních látek, příchutí, barviv a dalších přísad – se přidává do amerických potravin, včetně pokrmů pro malé děti. Mnohé z nich jsou však v jiných zemích zakázány na základě výzkumů prokazujících jejich toxicitu a vážné zdravotní dopady. Kupříkladu:

Balené makarony se sýrem, sušenky s příchutí čedaru, výrobky Jell-O a mnoho druhů dětských cereálií obsahují potravinářskou červeň 40, žluť 6 a modř 2, tedy nejpoužívanější barviva ve Spojených státech. Z výzkumů vyplývá, že tato aditiva mohou způsobovat změny v chování a mít za následek rakovinu, porodní defekty a další zdravotní problémy u laboratorních zvířat. Červeň 40 a žluť 6 kromě toho způsobují u dětí alergickou hypersenzitivní reakci. Institut Public Interest kromě toho upozorňuje, že některá barviva jsou „kontaminována známými karcinogeny“.

V zemích, ve kterých jsou tato potravinářská barviva zakázána, výrobci potravin, jako je Kraft, místo nich používají přírodní barviva, například paprikový extrakt, červenou řepu či annatto. Autor blogů o potravinách a aktivista Vani Hari, přezdívaný jako „Food Babe“, nedávno zveřejnil petici vyzývající společnost Kraft, aby do svých produktů nepřidávala umělá barviva.

Kde jsou zakázány: Norsko a Rakousko. V roce 2009 britská vláda doporučila výrobcům, aby do konce roku přestali používat potravinářská barviva. Evropská unie vyžaduje varování na etiketách většiny potravin obsahujících barviva.

#6: Kuře „zdobené“ arzénem


Léky s obsahem arzénu se ve Spojených státech přidávají do krmiva pro zvířata, protože urychlují jejich růst a maso je růžovější (působí „čerstvěji“). Úrad pro kontrolu potravin a léčiv uvedl, že tyto produkty jsou bezpečné, jelikož obsahují organický arzén, který není tak toxický jako arzén anorganický, který je známým karcinogenem.

Z vědeckých zpráv nicméně vyplynulo, že se organický arzén může změnit v anorganický, který byl zaznamenán ve zvýšené míře v kuřatech prodávaných v supermarketech. Anorganický arzén kromě toho kontaminuje hnůj, z něhož se může dostat do pitné vody.

V roce 2011 společnost Pfizer oznámila, že dobrovolně ukončí prodej potravinářského aditiva Roxarsone obsahujícího arzén, na trhu je však dosud několik podobných produktů. Několik ekologických sdružení podalo na Úřad pro kontrolu potravin a léčiv žalobu požadující, aby tyto produkty byly staženy z trhu. V Evropské unii nebyly tyto látky nikdy schváleny jako bezpečné pro použití v krmivech pro zvířata.

Kde je zakázán: Evropská unie

#7: Chléb s obsahem bromičitanu draselného


Nemusíte si to uvědomovat, ale pokaždé, když jíte chléb nebo housku, konzumujete bromičitan draselný, běžně obsažený v mouce.

Bromovaná mouka je „obohacená“ bromičitanem draselným. Výrobci pečiva tvrdí, že těsto je díky tomu elastičtější a odolnější vůči míchačům těsta. Společnost Pepperidge Farm a další úspěšní výrobci však používají výhradně mouku bez obsahu bromu, aniž by se s těmito „strukturálními problémy“ potýkali. Z vědeckých studií výplývá, že bromičitan draselný poškozuje ledviny a nervový systém, způsobuje problémy štítné žlázy, gastrointestinální potíže a rakovinu. Mezinárodní agentura pro výzkum agentury označila bromičitan draselný jako potenciální karcinogen.

Kde je zakázán: Kanada, Čína a EU

#8: Olestra / Olean


Olestra, neboli Olea, produkt společnosti Procter & Gamble je náhražka tuku bez obsahu kalorií a cholesterolu, používaná v netučných čipsech. Před třemi lety časopis Time nazval tento produkt jedním z nejhorších 50 vynálezů všech dob, to však nezabránilo výrobcům potravin, aby jej dál používali a utvrdili tak lidi v mylném přesvědčení, že netučný znamená zdravější.

Studie Univerzity Purdue došla k závěru, že krysy krmené bramborovými čipsy s obsahem Oleanu přibraly na váze. Kromě toho ve více případech došlo k nepříznivým střevním reakcím, jako je průjem, křeče nebo střevní inkontinence. A jelikož tato látka brání vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv vyžaduje, aby tyto vitaminy byly přidávany do všech produktů s obsahem Oleanu.

Kde je zakázán: Velká Británie a Kanada

#9: Konzervační prostředky BHA a BHT


BHA (butylhydroxyanisol) a BHT (butylhydroxytoluen) jsou běžné užívané konzervační prostředky, které najdeme v cereáliích, oříškových směsích, žvýkačkách, máslech, mase, dehydrovaných bramborách či pivu. U BHA bylo zjištěno, že u krys způsobuje rakovinu a že může spouštět rakovinu i u lidí. Může vést i k alergickým reakcím a hyperaktivitě. BHT může mít za následek toxicitu orgánů.

Kde jsou zakázány: Ve Velké Británii se BHA nesmí používat v potravinách pro děti, obě látky jsou zakázány v některých zemích Evropské unie a Japonsku.

#10: Mléčné výrobky s obsahem rBGH


Růstový hormon pro hovězí dobytek (rBGH) je nejprodávanější zvířecí lék v Americe. RBGH je syntetickou verzí přirozeného hovězího somatotropinu (BST), hormonu vznikajícího v podvěsku mozkovém u krav. Monsanto vyvinulo syntetickou verzi z geneticky modifikané bakterie e.coli a nabízi ji pod názvem „Posilac“.

Tato látka je kravám injektována, aby se zvýšila produkce mléka. Je však zakázána v minimálně 30 zemích, protože představuje velké riziko pro lidské zdraví, včetně vyššího rizika kolorektálního karcinomu, rakoviny prostaty a prsu, neboť podporuje přeměnu zdravých buněk na karcinogenní. Na neorganických mléčných farmách jsou běžně chovány krávy, kterým byl hormon injektován a které trpí minimálně 16 zdravotními poruchami, včetně vysoké míry zánětu vemene, kvůli ktrému se do mléka dostává hnis a antibiotika.

Podle Americké společnosti pro výzkum rakoviny zvýšené používání antibiotik, která mají léčit tento zánět způsobený hormonem rBGH, vede k vývoji bakterií odolných vůči antibiotikům. Nakolik tyto bakterie napadají lidi, není dosud známo.

Mnoho lidí se snažilo informovat veřejnost o rizicích spojených s používáním tohoto hormonu u krav, jejich snažení však narazilo na silný odpor mocných výrobců mléčných produktů, farmaceutických společností a jejich vládních spojenců. V roce 1997 přišli dva investigativní novináři, Jane Akre a Steve Wilson, s pořadem odhalujícím pravdu o rBGH. Právníci firmy Monsanto zaslali dopisy slibující „hrozivé následky“, bude-li pořad odvysílán.

Navzdory množství důkazů o škodlivosti rBGH Úřad pro kontrolu potravin a léčiv stále trvá na tom, že tato látka je bezpečná.

Kde je zakázán: Austrálie, Nový Zéland, Izrael, EU a Kanada [/quote]

Překlad: Tomáš Piňos

Zdroj:  articles.mercola.com