Mohamed Bouazizi. To je jméno, které pro většinu nic neznamená. Na jeho příběh si ale vzpomenete. Frustrovaný z absurdního množství předpisů a korupce, které mu bránili položit své rodině na stůl jídlo, se 26-letý Tunisan Bouazizi, stánkař s ovocem v roce 2011 upálil. Když to udělal, všechna ta nahromaděná frustrace po celém Středním východě a v Severní Africe najednou vybuchla; celý region se najednou ponořil do mnohaleté revoluce, která se stala známá jako Arabské jaro, která od té doby svrhla četné vlády.
Podobně jako jednotliví lidé, i společnosti mají své body zlomu. Roky se v nich hromadí hněv a frustrace … někdy desetiletí. Pak najednou všechno vzplane po jedné jiskře. Jednom katalyzátoru. A všechno, co dosud drželo pohromadě, se rozklíží.
Zrovna včera 33letého indického muže porazil příslovečný autobus v Singapuru ve čtvrti Malá Indie. A to byl ten katalyzátor. To, do čeho se to rozrostlo během několika hodin, byly plnocenné bouře … první svého druhu od roku 1969.
Několik stovek řádících zaútočilo v ulicích. Začali s rozbíjením toho autobusu, který stál pořád na rohu Hampshiere Road a Race Course Road. Pak začali vrhat předměty na personál sanitky, kterému se nepodařilo toho muže včas vyprostit, aby mu zachránili život.
Do večera rozzuřený dav zapálil pět policejních vozidel plus tu ambulanci a v ulicích zůstalo žhnoucí peklo.
Vláda okamžitě přešla do režimu kontroly škod ve snaze vysvětlit, co se stalo. Vysvětlení je ale opravdu dost jednoduché.
Singapur měl roky k hromadění napětí. Rozestup v bohatství roste úplně šíleně. Bohatí lidé se stávají utra-bohatými, zatímco většina lidiček zažívá nárůst životních nákladů v alarmujícím tempu.
Všude vřou silné ideologické a etnické rozdíly. A odpor k imigrantům, zvláště z určitých zemí, se začíná stávat akutním a zjevným problémem.
Tyhle problémy jsou obvyklé. Ideologické rozdílnosti. Rozestup bohatství a ekonomická nejistota. Odpor k imigraci.
Jsou to např. ty samé problémy, které do bouří ponořily značnou část Evropy včetně vzestupu otevřeně fašistické politické strany v Řecku.
Všechny tyhle problémy hojně existují i tady v Zemi svobody … kde se už četné vážné ideologické rozdílnosti začínají stávat zjevnou sociální propastí.
Přehnaně hojný tisk peněz s blahosklonnou přezíravostí k následkům. Nakupení největšího dluhového břemene v historii světa. Rozmařilý program dávek a programu sociálního zabezpečení prováděný s pobuřující nekompetentností na úkor střední třídy. Drzé špehování svých vlastních občanů. Tohle nejsou akce bez důsledků.
A když se to mohlo stát v Singapuru – v jedné z nejbezpečnějších a nejstabilnějších zemí na planetě, tak se to může stát kdekoliv. I na těch sterilních amerických předměstích.
Simon Black
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com