Přichází Globální daň z bohatství – zadlužené vlády mohou brzy uvažovat o ohromném jednorázovém zpoplatnění kapitálových aktiv. Mezi zdravotním pojištěním ObamaCare, Íránem a vzepětím ekonomického růstu v USA v posledním čtvrtletí, může být pozornost daňových poplatníků těchto dnů odvedena od hrozných blížících se nebezpečí. Ale domácnosti od Spojených států přes Evropu po Japonsko by brzy mohly narazit na fiskální šok horší než kterékoliv zhroucení trhů. Bílý dům a zvolený starosta New Yorku Bill de Blasio nejsou ti jediní, kdo volá po vyšších daních (zvláště na bohaté), jelikož hlasy počínaje Mezinárodním měnovým fondem přes miliardářského investora Billa Grosse na to čím dál více apelují také.


Pan Gross ve svém listopadovém investičním komentáři pro obligačního giganta Pimco požádal, aby ti „Skrbliví McDuckové světa“ přijali vyšší daně z osobního příjmu a přestali čekat, že kapitál bude zdaňován nižší sazbou než práce. V říjnu MMF předhodil smělou myšlenku, které se však nedostalo té pozornosti, jakou by si zasloužila: snížení míry vládního zadlužení přes jednorázovou daň na osobní bohatství. – Wall Street Journal

Poznámka: V ČSR jsme takovou daň poznali po válce, kdy byla vypsána jednorázová milionářská daň. Postižení lidé – nejčastěji majitelé nemovitostí – museli zpravidla prodat své nemovitosti pod cenou, aby si své někdejší nemovitosti od státu touto daní koupili, jinak šli do vězení. Ale v dnešní době bude asi stačit vzít si k hypotéce ještě jednu hypotéku, na jednorázovou daň z bohatství.

Dominantní sociální téma: Je zapotřebí více daňových výnosů, aby se umožnilo vládám celého světa fungovat.

Analýza volného trhu: Řekli byste to do nich? Tento článek z WSJ nás varuje, že většina hlavních vlád po celém světě uvažuje o významném daňovém navýšení.

Existují tři hlavní závěry, které si z toho vyvozujeme. Zaprvé, ti globalisté, kteří chtějí homogenizovat společnosti vysokého zdanění, nemají vůbec v úmyslu snížit tlak na čím dál obtěžovanější lidi celého světa. Zadruhé, je to koordinovaný útok. Zatřetí, těm, co to spouští, je úplně jedno, jak je to průhledné. Budou stejně pokračovat.

S tím je spojen i čtvrtý závěr, kterým je to, že je úplně jedno, kolik daňových výnosů vlády dostanou, ty výnosy budou v podstatě promrhány – a pak bude zapotřebí vybrat ještě více. Pokud se vládám dovolí, aby to udělaly, tak dosáhne částka výnosů, jaké daná vláda může promrhat 100 procent veškerých výnosů daného národa.

Zde je z toho článku WSJ více:

[quote align="center" color="#999999"]

Mezi lety 2008 až 2012 několik s fiskálními problémy se nejvíce potýkajících národů rozvinutého světa (včetně Británie, Irska a Španělska) zvedlo nejvyšší osobní sazbu daně z příjmu v průměru o 8%. Ve Spojených státech vypršení Bushových snížení daní vytlačilo nejvyšší daňové pásmo federální daně z příjmu na 39,6% z 35%.

To, po čem volá MMF je „maximalizace výnosů ve vrchní sazbě daní z příjmů“, což by mohlo být dobrým ukazatelem toho, kam až by tyto sazby mohly vyrůst: Jak počítá MMF, průměrným výnosem maximalizujícím sazby pro hlavní země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je sazba kolem 60%, tj. dost nad existující úrovní.

Pro USA je to 56% až 71% – daleko více, než současných 45% placených dohromady ve federálních, státních a lokálních daních těmi, kdo jsou v nejvyšším daňovém pásmu. MMF vypíchl USA jako zemi, kde nárůst nejvyšší sazby na 70% (kde to bylo před Reaganovým krácením daní) by dosáhl nejvyšších nárůstů výnosů – kolem 1,25% HDP.

A MMF s děsivou otevřeností přiznává, že tento přístup k maximalizaci výnosů nebere vůbec ohledy na blahobyt nejvíce vydělávajících (ani jejich podniků). Daně mohou růst jak výrazně, tak mírně. V Británii existuje ten velice výhodný status „ resident nesídlící“ – vyžadující, aby bohatí residenti platili daně ze zámořských výdělků, jen když ty peníze „převedou“ do Británie – pro ten by po poslední reformě bylo daleko těžší se kvalifikovat a daleko dražší.

Ve Francii se presidentovi François Hollande nakonec povedlo schválení 75% daně z příjmu nad 1 milion euro a teď usiluje o omezení na odpočtech z daní na „smlouvy o životním pojištění,“ což je dlouhodobý úsporový instrument využívaný většinou bohatých domácností. Co se týče francouzské unikátnosti, tak zdanění "impôt sur la fortune," těch s čistým bohatstvím nad 1,3 milionů euro, je také stále živé.

I Japonsko přistupuje ke krokům na zvýšení osobního zdanění, to se ale ještě nezaměřilo konkrétně na ty s nevyšším příjmem. Samozřejmě, že tato opatření nevrátí vrcholné světové ekonomiky k trvale udržitelné míře zadlužení. Toho lze dosáhnout pouze buď přes významný ekonomický růst (to je ta dobrá cesta) nebo jak to formuluje MMF „přes zažehnání veřejného dluhu jeho umazáním inflací“ (to je ta špatná cesta).

Od New Yorku přes Londýn, Paříž a dále mocní ekonomičtí hráči rozhodují o tom, že s neustále se zhoršujícím globálním fiskálním výhledem už konvenční míry zdanění a metody zdaňování nestačí. To činí zbraně hromadného ničení bohatství – jako je jednorázové vykoupení svého bohatství navhované MMF, kyperská konfiskace bankovních vkladů nebo otevřené zbankrotování veřejných dluhů v těchto dnech daleko pravděpodobnějším.[/quote]

Nejvíce vypovídající větou výše je tato: „A MMF s děsivou otevřeností přiznává, že tento přístup k maximalizaci výnosů nebere vůbec ohledy na blahobyt nejvíce vydělávajících (ani jejich podniků).“

Ve skutečnosti to, nad čím uvažují, není přístup, nýbrž útok. Je evidentní a zřejmé, že ten je koordinován shora. Ti internacionalisté, kteří řídí současný systém, chtějí nárůst daní a s těmi s „nejvyššími příjmy“ si nedělají žádné starosti.

Je tomu tak proto, že ty daně ve skutečnosti už nejsou o zvednutí výnosů. To zvedání daní po celém světě je o destrukci. O destrukci zdrojů občanstva. Destrukci kultury. Destrukci společnosti samotné.

To je to, co pravidelně předpovídáme, a o čem diskutujeme. Ti nás vyžírající globalisté vyděšení z toho, co nazýváme Internetová reformace, určitě rozšiřují své útoky.

Vůbec nám nepřipadá žádná náhoda, že BRIC se dostaly do vzestupu současně s tím, jak Evropa a US upadají. Jak dolar, tak euro jsou terčem útoku měn BRIC, a ty jsou daleko silnější, než bývaly před deseti lety.

Má být snad svět nuceně vyrovnán před zavedením čím dál internacionalističtějšího monetárního režimu? Svět je pronásledován válkou. Čína se přetlačuje s Japonskem. Střední východ rozvrátilo americké ministerstvo zahraničí a CIA.

Ty „mládežnické revoluce“, které podvrátily různé sekulární vlády na Středním východě, vedly k jejich nahrazení islamistickými vládami. Byl tu zřejmě nápad na vytvoření falešné rozepře mezi „Islámem“ a „Západem“.

Současně s tím, jak Západ trpí ekonomickým úpadkem a vzrůstá mezinárodní napětí, tak ti, co zjevně režírují tohle globalistické představení, budou nadále hledat cesty, jak oslabit a degradovat životní úroveň celého světa.

Ve Francii už došlo ke značnému protitlaku proti dalšímu trestnému zdanění. To je ale jen zahajovací výstřel ve válce proti horním třídám, takže brzy přijde na pořad skutečný cíl: Střední třídy Západu.

Skutečným cílem těch, kdo režírují globální „vyrovnání“, je zajistit, že už nebude existovat žádná sociální nebo ekonomická skupina, která by se mohla postavit proti tomu, co mají v úmyslu.

Ale v éře centrálního bankovnictví jsou daně čím dál méně nezbytné. Jejich agresivní expanze je tudíž čímsi na způsob dominantního sociálního tématu. Neexistuje téměř nic, co by mohly poskytnout daně, a co by nemohl lépe s nižšími náklady provést soukromý sektor.

A jak jsme poukázali výše, téměř neexistuje způsob jak kontrolovat vládní výdaje, vlády mohou a budou utrácet veškeré výnosy, které dostanou, až k veškerému hrubému národnímu produktu.

Zjevně se ta válka už rozpoutala doopravdy. Budou se teď zavádět čím dál více konfiskační strategie a koordinovat se mezi celým světem. Nakupujte drahé kovy, ornou půdu a potraviny. Držte si své bohatství blízko u sebe a plaťte vládě jen tak málo, jak to legálně jde.

Závěr: Ten desátek od tebe panstvo jenom projí. A to jde.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  thedailybell.com