Vláda španělské Lidové strany (PP) připravuje legislativu, která drasticky zaškrtí právo na protest a na svobodu projevu uvalením obrovských pokut a trestů vězením. Ministr vnitra Jorge Fernández Díaz minulý týden prezentoval koncept zákona, co má naradit Zákon o ochraně veřejné bezpečnosti z roku 1992, který určuje sankce za celou škálu přečinů „proti veřejnému pořádku“. Obrovské sankce mezi €30 001 až €600 000 lze uvalovat za přestupky, mezi něž patří pořizování záznamů a vysílání obrázků členů bezpečnostních sil během jejich akcí;


rušení veřejnosti, náboženských a sportovních akcí a další protesty; demonstrace před parlamentem, regionálními parlamenty, Senátem a vysokými soudy bez oficiálního zmocnění; neautorizované protesty před důležitými budovami jako jsou jaderné elektrárny nebo letištní přistávací plochy; a „ohlušování“ – tj. protesty před domy politiků.

Ohlušování se poprvé provádělo počátkem letošního roku hlavně organizacemi proti vystěhovávání, kdy se protestovalo před domy politiků proti obrovskému nárůstu zabírání domů. Tento nový zákon rovněž policii umožní zřídit „bezpečnostní perimetr“ kolem jakékoliv oblasti, který protestující nesmí překročit. Zavedení záznamů obrázků bezpečnostních sil jako přečinu přichází po opakovaných případech policejního násilí proti protestujícím, které byly zachyceny mobilními telefony a kamerami.

Tyto nové návrhy rovněž obsahují pokuty €30 000 za rušení veřejného pořádku; což je vše, co ztěžuje identifikaci vynucovateli zákona včetně nošení kapucí; hrozby, obtěžování a inzultace bezpečnostních sil; zapalování popelnic; blokování silnic pneumatikami nebo jinými předměty, které mohou vadit normálnímu pohybu vozidel a lidí; včetně šplhání na vládní budovy jako protestních akcí.

Tyto anti-protestní zákony jsou otevřeným pokusem o kriminalizaci politického disentu.

Tento koncept přišel současně s reformou trestního zákona, do něhož bude patřit minimální trestní sazba dvou let pro ty, kdo budou shledáni vinnými podněcováním a účastní na násilných akcích během demonstrací.

Generální policejní ředitel Ingacion Cosió konceptu zákona tleskal prohlášením: „Tohle je z pohledu policie nezbytný zákona a ministerstvo projevilo dobrou povědomost o každodenních potřebách policie.“

Stát se prostě připravuje na větší konflikty s pracující třídou.

Nezaměstnanost teď postihuje 27 procent pracujícího obyvatelstva. Zpráva charity Katolické církve Caritas uvádí, že teď ve Španělsku 3 miliony lidí žijí v tíživé chudobě (což je definováno jako méně než €300 na měsíc na živobytí), což je dvojnásobek proti číslům z roku 2008. Zpráva rovněž zjišťuje, že horních 20 procent španělské společnosti je teď sedm a půl krát bohatší než ta dolní pětina – což je největší rozestup v Evropě. Odlišné studie od Credit Suisse zjišťuje, že loni počet milionářů ve Španělsku vzrostla na 402 000, což je oproti roku 2011 nárůst o 13 procent.

Pracující a mládež už opakovaně reagovali masovými protesty a stávkami. V roce 2011 došlo k 18 000 protestů, z nichž většina byla proti zbídačujícím opatřením, nárůstům daní a situaci s nezaměstnaností. Loni se už zdvojnásobily na 36 000 včetně dvou generálních stávek v březnu a v listopadu. Do stávky šlo téměř 4 miliony pracovníků, což je 540 procentní nárůst v porovnání s předchozím rokem, což způsobilo ztrátu více než 40 milionů pracovních hodin. V prvních devíti měsících letošního roku (i když to bylo bez těch dvou generálních stávek jako v roce 2012) byla ztráta hodin kvůli stávkám téměř 11 milionů hodin a zapojilo se 415 000 pracovníků.

Ve Španělsku jako po celém světě reagovala vládnoucí třída na rostoucí opozici zvýšenými opatřeními policejního státu.

Teď má Španělsko jednoho policistu na 190 lidí, což jej činí zemí s druhým největším poměrem policistů k občanům v Evropské unii po Kypru – a to i přes to, že počet přečinů a trestných činů je jedním z nejnižších v Evropě. Jednotné policejní odbory se tím chlubí v jedné ze svých zpráv: „Španělsko má jedno z nejvyšších čísel obsazení policejního služebního poměru v Evropě a kromě výjimek, s nimiž je těžké se srovnávat, i v celém světě.“

Loni vláda PP oznámila navýšení výdajů na pohotovostní personál a vybavení včetně 20 000 neprůstřelných vest, gumových projektilů, štítů, slzného plynu a obušků. Vytvořila nové Ochranné a pohotovostní jednotky, aby převzaly některé odpovědnosti od pohotovostní policie včetně dohledu a hlídkován u demonstrací a v jiných „temných skvrnách“, které zjistí místní policejní útvary.

Během těchto událostí nosí pohotovostní jednotky kukly a mají odepnuté své štítky a jiné formy identifikace, čímž se stává obtížným ohlašovat násilné útoky na demonstrace. Videa na YouTube ukazují používání policejních provokatérů podněcujících nepokoje.

Masová zatýkání a brutální používání gumových projektilů a napadání obušky se stalo už rutinou.

Gumové projektily mohou způsobit trvalé zmrzačení a dokonce i zabít. Loni byl 28 letý mladík zabit, když jej střelila baskická regionální policie během nepokojů spojených s oslavou fotbalového vítězství.

K mnoha stovkám zranění došlo i během propuknutí mírumilovných táborů „indignados“ v roce 2011, stávce 16 až 18 letých studentů ve Valencii stejně jako v Madridu, protestech při stávkách Asturianských horníků a jejich příznivců v roce 2012. Letos to pokračovalo podle tohoto vzoru s dalšími zatčeními a zraněními během demonstrací proti zbídačování F23 v únoru, do nichž se zapojily statisíce lidí a v červenci během protestů proti korupčnímu skandálu Bárcenas, do něhož patřilo i ilegální financování PP staré více než dvě desetiletí a poukazující na současného ministerského předsedu Mariano Rajoye.

Použití gumových projektilů při potýkání se s protestujícími se ale dočkalo srdečné podpory od odborových předáků. Největší odborová federace Comisiones Obreras (CC.OO – Dělnické komise) s vazbami na Komunistickou stranu Španělska vydala během debaty v katalánském parlamentu o návrhu na zákaz těchto zbraní zprávu, která hájí používání gumových projektilů při demonstracích proto, aby to nedošlo až, jak to popisují, k „řeckému scénáři.“

Alejandro López

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  globalresearch.ca