Řezači šňůr a smrt televize … Televizní byznys zažívá svůj vůbec nejhorší rok. Sledovanost zkolabovala: Kromě krátkého zotavení během Olympiády se drží negativní míry růstu u vysílané i kabelové TV už od září 2011, tvrdí Citi Research. Analytici mediálních akcií Craig Moffett a Michael Nathanson nedávno uvedli: „Průmysl placené televize ohlásil nejhorší 12 měsíční období, co kdy měl.“ Všichni hlavní TV poskytovatelé kolektivně ztratili 113 000 předplatitelů během 3. čtvrtletí 2013. To nezní jako ohromné číslo – do toho ale patří i předplatitelé Internetu. Předpokládalo se, že širokopásmový internet bude mít prospěch z konce kabelové televize, ale nedošlo k tomu. – Business Insider


Dominantní sociální téma: Je pravda, že sledovanost televize jde dolů, ale v tom hraje roli spousta složitých faktorů. Tohle je obchodní záležitost, nikoliv kulturní.

Analýza volného trhu: Ten článek od Business Insider nám jasně ukazuje, že potřebujeme sofistikovanější analytiky spotřebitelských informací, abychom porozuměli trendům probíhajícím v amerických médiích.

Nebo ne?

Pročítali jsme ten článek v Business Insider několikrát a podobně jako mnozí to zpracovávající jsme už dospěli k domněnce, že americké televize ve svých mnoha formách je na ústupu, protože lidé to už tolik nesledují. My si však nejsme jisti tím, k čemu pisálci z Business Insidera dospěli. Ti, kdo se tím zabývají, vypadá to, že věří, že americký spotřebitel je celkem šťastný z kvality TV programu, a že ty celkem velké programy jako „Dva a půl muže“ nebo „Teorie Velkého třesku“ budou sledované bez ohledu na to, kde přebývají. Opět, my si tím jisti nejsme.

Zde je ale rozpracování od Business Insider:

[quote align="center" color="#999999"]

Celkem asi 5 milionů lidí skončilo se svou kabelovkou a s širokopásmovým připojením mezi začátkem roku 2010 a koncem letošního roku. Např. Time Warner Cable přišel o 306 000 předplatitelů TV ve 3. kvartále a také o 24 000 širokopásmových předplatitelů webu. A Tom Ratledge, CEO z Charter Communications řekl analytikům z Wall Steetu, že byl „překvapen“, že 1,3 milionů z jeho 5,5 milionu zákazníků nechce televizi – ale jen širokopásmový internet. „Jen růst našich širokopásmových připojení byl větší, než jsem si kdy myslel, že by mohl být,“ řekl.

Na televizi už kouká méně lidí. To je makro-problém: Sledovanost plošně padá. Trvá to už roky. Není příliš překvapivé, že sledovanost vysílané TV jde dolů. Hlavní sítě se už roky potýkali s rostoucí konkurencí od kabelových kanálů pro speciální výklenky a s televizním programem lepší kvality na místech jako AMC a HBO. Ale dolů jde sledovanost jak kabelů, tak vysílaných sítí.

I sledovanost různých hlavních TV událostí padá. Lidé se už prostě nedívají na Světové seriály, jako tomu bývalo. Nedávný pokles diváků vedou mladí lidé. Tak proč ty sledovanosti tak klesají? Jsme na počátku významného historického posuvu od sledování televize ke sledování videa – včetně TV show a filmů – a internetu nebo mobilních zařízení. Tohle poškodí poskytovatele kabelovky.

Téměř 5 milionů předplatitelů kabelů v posledních pěti letech odešlo jinam. Počet zůstávajících předplatitelů by se mohl propadnout pod 40 milionů koncem letoška, ukazují data od ISI Group, firmy výzkumu podílů (vpravo). Kabelovky i širokopásmové společnosti jsou čím dál méně schopné si udržet zákazníky.

Lidé, kteří se odpojují jak od kabelové TV, tak od širokopásmového internetu jdou nejspíš do volných wifi. Takže když méně lidí sleduje kabelovou TV a méně lidí si platí internetové služby, znamená to snad, že už nestojíme o sledování svých oblíbených show? Nemusí tomu tak nutně být. Volné wifi – v práci, v kavárně a ve školních areálech – spotřebitelům usnadňuje dostat se k show, filmům a videím, které chtějí, aniž by si museli předplácet jakýkoliv druh kabelu nebo širokopásmové služby… [/quote]

Operativní analýza výše uvedeného spočívá v následujícím textu:

„Takže pokud kabelovou TV sleduje méně lidí a méně lidí platí za Internetové služby, znamená to snad, že už nestojíme o sledování svých oblíbených show? Nemusí tomu tak nutně být.“

Samozřejmě, že my v The Daily Bell z větší části nemáme žádná oblíbená show. Ale podle Business Insidera jich mnoho lidí má a ti je budou tak, jako tak sledovat. Nosnou myšlenkou je to, že ta velká televize stmeluje americkou kulturu dohromady a že televize je nevyhnutelně produktem vrcholných programových mozků v Hollywoodu a v Los Angeles.

Náš náhled je poněkud odlišný. Asi tak před desíti lety jsme předpovídali ne jen oslabování médií mainstreamu, nýbrž téměř jejich kolaps. Naše vidění, o nějž jsme se podělili v různých spisech a článcích, bylo takové, že všechna ta „opevněná média“ vyznačující se informační vzácností budou na ústupu.

V té době jsme předpovídali, že Internet vytvoří éru informační hojnosti, v níž budou mít ty mainstreamové subjekty, které neříkají pravdu o světě, těžké časy při shánění předplatitelů v počtech, na které byli zvyklí.

Zařídit provoz jako např. Murdochova rozsáhlého mediálního impéria stávalo ve 20. století desítky miliard. V 21. století by se Murdochovy utopené náklady na tiskárny a televizní infrastruktury ukázaly nenávratné, nebo jsme to alespoň předvídali – a vypadá to, že dost přesně.

Současně s tím by bylo téměř vyhazováním peněz shánět posluchačstvo podobnými prostředky, jakých využíval Murdoch, pro on-line média. Matt Drudge nám poskytuje ověření pro takovýto druh perspektivy. Drudge pracující s jen maličkým personálem byl schopen opanovat internetové zprávy velmi brzy a vybudovat si pravidelnou sledovanost u asi tak 10 milionů diváků.

Aby získal ta samá čísla, stálo by to Murdocha o miliardy více. A i bez tohoto rozvrhu, začala nemilosrdná ekonomika drtit i Murdocha a další magnáty. Byly to tištěné noviny a magazíny, které pocítily od Internetu drtivé rány první. Teď jsou to ale i vizuální média, která jsou předmětem toho samého útoku.

Ve výňatku tohoto článku – který analyzujeme – není Business Insider moc ochoten dospět k tomu samému závěru. Ten článek to tlačí k tomu, že ač se technologie mění, tak programování může i tak zůstat.

Dovolte nám ale předložit svou hypotézu ještě jednou: Zábavná a zpravodajská média 20. století byla budována kolem propozice informační bídy. Ti pastevci ovcí těch dnů to měli plně pod kontrolou; tehdy stálo miliony až miliardy vybudovat úspěšné informační operace s celosvětovou působností.

Dnes však Internet často funguje i bez těch pastevců a my si žijeme v prostředí informačního dostatku. A fakt, že lidé už ve skutečnosti nejsou tak lační, aby se podívali na svou „oblíbenou show“ je toho důsledkem.

Možná, že lidé se na ně dívávali v první řadě proto, že nic jiného nebylo k dispozici.

Připadá nám, že ta mocenská elita za mainstreamovými médii musí být ve vzrůstající míře zoufalá.

Při absenci přesvědčivosti memů strachů založených na povídačkách o nedostatku bude lidi těžké přesvědčit, aby se ještě více vzdávali kontroly nad svými věcmi ve prospěch čím dál zlovolnějších globalistických podniků. A to je možná ten důvod, proč teď v Anglii, v srdci Západu dominující Anglosféry, dochází k tolika ohromným mediálním manévrům.

Zrovna nedávno došlo ke dvěma šokujícím a široce pojednávaným kampaním, kdy strana Toryů ve skutečnosti odstranila svou literaturu a projevy z Internetu – čímž smazala velkou část těch svých povídaček, kterými nás po 20. století krmila.

Současně s tím ministerský předseda David Cameron zahájil rozhodné úsilí o to, aby zajistil, že různé druhy alternativních médií už nebudou pro britskou veřejnost k dispozici pod záminkou odstranění pornografie z internetových webových stránek.

Tyto dvě orwellovské politiky nám zjevně naznačují, jaká je hloubka toho zoufalství, které musí elity pociťovat. Tak dramatická politická rozhodnutí – která jsou tak veřejně viditelná – by koncem 20. století nikdy nemuseli přijmout.

Ale dnešní kontroloři médií mainstreamu jsou zjevně ochotni udělat skoro cokoliv, aby navrátili znalostí neposkvrněný stav informační bídy 20. století, kdy diváci a čtenáři v podstatě znali jen to, o čem jejich vůdci chtěli, aby věděli – a všechno ostatní, aby bylo považováno za „konspirační teorii“.

To, že ti na vrcholku mediálního potravního řetězce pořád ještě zkouší napodobit ty modely 20. století, nám říká dvě věci: Zaprvé, že ten model minulého století býval efektivní, a za druhé, že ti, kdo jej zavedli, nemají ponětí, jak bojovat proti modernímu paradigmatu.

Článek v Business Insider je zjevně optimistický ohledně toho, že „programování“ 20. století přetrvá i do toho 21., protože lidé si ho „oblíbili“. My sázíme na to, že televizní programování se bude dále rozsypávat, a ty, kdo věří, že jim to půjde dál, čeká tvrdé probuzení.

Ano, zjistí, že lidé jsou ochotnější zkoumat nové cesty k zábavě a k informacím. A budou muset pokračovat v Cameronově strategii selektivní cenzury, aby zpomalili odchod od tradičních médií k novému programování a k novým volbám zdrojů informací.

Závěr: Jak to bude fungovat?

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  thedailybell.com