Ve Francii a v Německu přišli na to, že vlastník vodárny se o svůj majetek stará lépe, než nájemce v podobě nadnárodní korporace. Přišli na to, že samospráva prodává vodu levněji a přitom investuje více. V těchto zemích přišli na to, co víme v České republice již dávno. Na rozdíl od nás však natočili dokumentární film "Jak voda vydělává, aneb jak soukromé korporace bohatnou na vodě". Nejen ukázky najdete na ZDE.


Přišli na to, že nadnárodní korporace politiky často korumpují proto, aby mohly inkasovat peníze za vodu od lidí. Stejné korporace, které působí ve Francii a v Německu, působí rovněž v České a Slovenské republice. Existují vážné pochybnosti o tom, že by u nás používaly korporace jiné metody, než na jaké jsou zvyklí. Řadu let jsou komunální politici i státní správa ČR upozorňováni na to, že systém prodeje vody přes nadnárodní korporace je ekonomický nesmysl, na který doplácí lidé i stát Česká republika. Evidentním důsledkem toho je, že lidé platí stále vyšší ceny za vodu a městské či okresní vodárny přesto nemají dost peněz na investice. Celý již tak pod-investovaný vodárenský systém je díky tomu nutno dotovat ještě více z veřejných rozpočtů.

Rozpočty obcí, krajů a státu přitom zejí prázdnotou a šetří se všude: na školství, zdravotnictví, důchody, justici, vědě i policii. Komunální politici vesměs upozornění na negativa kolem vody „berou na vědomí“, což reálně znamená – nehodláme se tím zabývat. Ministerstva, která by mohla a měla věci řešit, jsou podezřele sterilní a politické strany u vlády nebo v opozici nikdy nic proti nevýhodným smlouvám neudělaly.

Růst ceny vody, nedostatek financí na investice, nemožnost čerpat dotace z EU politici v lepším případě ignorují, v horším případě dokonce dál podporují zavádění systému, který je pro lidi nevýhodný. Film o tom jak to funguje ve Francii ledasco vysvětluje. O tom, jak to v byznysu kolem vody funguje, vypovídá dokument "Jak voda vydělává, aneb jak soukromé korporace bohatnou na vodě." Jsou v něm popsány praktiky korporací a politiků ve vodárnách a při prodeji vody ve Francii a v Německu. Z příkladů uvedených ve filmu plyne, že veřejné rozpočty a peněženky lidí jsou vysávány ve prospěch korporací a „vybraných politiků“.