Údajně konzervativní švédský premiér v minulosti vyzval maďarskou konzervativní vládu, aby byla zbavena moci, a to v souvislosti s… (Foto: Flickr)
Státní tajemník pro mezinárodní komunikaci Zoltán Kovács.
Poté, co maďarský parlament v pondělí drtivou většinou schválil přihlášku Finska do NATO, uvedl státní tajemník pro mezinárodní komunikaci Zoltán Kovács tři důvody, proč se tak nestalo i v případě Švédska.
Kovács napsal, že „Švédsko neustále podkopává (mezinárodní) vztahy“, jeho „trůn morální nadřazenosti se hroutí“ a země projevila nedostatek „péče a respektu“ vůči Maďarsku.
Zdůraznil to státní ministr pro mezinárodní komunikaci:
„Zatímco válka na Ukrajině pustoší, probíhající spory dělají díry v bývalé bezpečnostní struktuře Evropy“.
Podle Kovácse je proto chvályhodné a pochopitelné, že Finsko a Švédsko zasedly k jednacímu stolu, aby si zajistily své pozice v novém geopolitickém prostředí. V případě Švédska však podle Kovácse existuje „hojné množství stížností“, které je třeba vyřešit před ratifikací jeho vstupu do NATO.
Kovács si vypůjčil myšlenky Balázse Orbána, který je politickým ředitelem premiéra Viktora Orbána, a napsal, že švédští poslanci opakovaně využívali diplomatické prostředky k útokům na Maďarsko a využívali svůj politický vliv k „poškozování maďarských zájmů“. V případě Švédska nejde o „obvyklé vměšování bruselských byrokratů“ a problém se neomezuje pouze na „švédskou levici“. Podle něj jde o případ deklarovaného a otevřeného nepřátelství, které trvá již několik let.
Mimo jiné uvedl výrok současného pravicového premiéra Ulfa Kristensena z roku 2021. Tehdy řekl, že EU „musí Maďarsko zlomit“. Kristensen tím vyvíjel tlak na EU, aby podpořila levicovou opozici a svrhla maďarskou konzervativní vládu.
Příklady, které Kovács uvádí, naznačují „vnímanou morální nadřazenost, která je přinejmenším směšná“, už jen proto, že to nebyl „xenofobní“ maďarský stát nebo jeho „represivní režim“, kdo dovolil pravicovému aktivistovi otevřeně spálit Korán uprostřed švédských přístupových rozhovorů do NATO, kterých se účastnila i muslimská velmoc, Turecko.
Kovács také napsal, že to nebylo Maďarsko, kdo omlouval tuto „provokaci proti veškerému lidskému rozumu“ tvrzením, že šlo o „projev svobody“.
„Vztahy mezi našimi zeměmi se v průběhu let zhoršily, což činí překlenutí propasti v této obtížné době ještě náročnější,“ napsal Kovács. Proto podle něj maďarská vláda považovala za nutné vyslat do Švédska parlamentní delegaci.
Švédská vláda však podle Kovácse jednoduše nemá zájem, a proto její představitelé označili záměr maďarské vlády jednat za „vyděračskou taktiku“. Státní ministr uvedl, že vzhledem k obavám Turecka má nyní Švédsko jen malý manévrovací prostor, přinejmenším dokud „nezačne měnit svou náladu a nepomůže zacelit rány“.
Zdroj: rmx.news