Nová odhalení aktivit Agentury národní bezpečnosti a důsledky jejich štěnice v mobilu německé kancléřky Angely Merkel dominují už od počátku týdne. Německý týdeník Der Spiegel v pondělí pod titulkem „Zlověstný přítel“ varoval před hrozbou „doby ledové“ v německo-amerických vztazích. Referoval, že pravděpodobným centrem amerických špehovacích operací byla ohromná, nedávno postavená americká ambasáda u Brandenburgské brány, jen coby kamenem dohodil do kancléřství a hlavních německých vládních budov. Der Spiegel naznačuje, že odposlechové místo bylo zřízeno na ambasádě, která má na střeše les antén.


Infračervené snímky odhalují, že uvnitř této budovy se spotřebovávají nesmírná množství energie, což naznačuje dohledové aktivity.

Systematické monitorování vůdčích německých politiků a činitelů začalo v roce 2002, kdy se vláda Sociálních demokratů (SPD) a Strany zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem (SPD) vyslovila proti německé účasti v chystané Irácké válce. V nadcházejících letech se monitorování německé vlády systematicky rozšiřovalo. Kromě německého kancléře monitorovala NSA přinejmenším 34 dalších mezinárodních vůdců.

Dohledové operace NSA se neomezovaly na politiky, nýbrž cílem byly masy lidí celé Evropy. O víkend bylo hlášeno, že americké tajné služby monitorovaly jen za samotný prosinec ve Španělsku 60 milionů telefonních hovorů. Podle zpráv španělských novin shromažďovala NSA informace o telefonních číslech, původu a trvání hovorů a jejich obsah.

V pondělí španělský ministr zahraničí oficiálně předvolal amerického velvyslance, aby jej informoval o nespokojenosti španělské vlády a požadoval vysvětlení.

Fejetonista Jakob Augstein v komentáři v Der Spiegel napsal: „Je trpkou pravdou, že ta digitální všemocnost stoupla Američanům do hlavy. Je tato země ve svém současném stavu vůbec schopna udržovat nějaké spojenectví?“

Augstein se uchýlil k prohlášení, že když Spojené státy „považují své právo na bezpečnost za absolutní a všezahrnující – tak se to pak stává sebe-destruktivní.“ Dospívá k názoru, že neexistuje žádný myslitelný prospěch, který by mohl převážit nad škodami nedávno odhalenou špionáží už napáchanými.

Konzervativní noviny Die Welt prohlásily, že Obamovu administrativu to uvrhlo „do její nejnebezpečnější krize“, zatímco švýcarský Neue Zürcher Zeitung ohlásil, že německý hněv kvůli špehování USA je fakt intenzivní. Ta „Obamo-mánie“, která v určitých vrstvách evropské populace před jeho zvolením v roce 2008 převažovala, se už vytratila.

Vysoce postavení zástupci německé vlády a parlamentu ze všech stran v tiskových prohlášeních a deklaracích vyhlašovali své rozhořčení.

Německá kancléřka Angela Merkel na konci minulého týdne americkou administrativu pokárala: „Špehování přátel je nepřijatelné,“ vyhlásila před summitem EU v Bruselu s dodatkem: „Potřebujeme důvěru mezi spojenci a partnery a tuto důvěru teď musíme obnovit.“ Německá vláda se ale i přes kritiku a požadavky na vysvětlení či omluvy směřované do Washingtonu pokouší o omezování škod.

V pondělí odpoledne oznámila, že ve spolkovém parlamentu (Budestagu) proběhne speciální sezení k prodiskutování šmírovacích aktivit NSA. Schůzka je však naplánována až za tři týdny na 18. listopadu. Mluvčí stran konzervativní „unie“ (Křesťansko-demokratická unie – CDU a Křesťansko-sociální unie – CSU) potvrdili, že vůdce „unionistické“ frakce Volker Kauder (CDU) a jeho protějšek z SPD Frank-Walter Steinmeier s touto schůzkou souhlasili.

Jak Strana zelených, tak Levicová strana uvítaly rozhodnutí obnovit jejich volání po parlamentním vyšetřování těchto domněnek o špionáži. Tento návrh by měl být na té listopadové schůzi předložen k hlasování.

Kauder v neděli večer řekl televiznímu kanálu ZDF, že CDU-CSU takovému parlamentnímu vyšetřování odporovat nebude: „Když ty dvě malé opoziční strany (tj. Zelení a Levicová strana) takovou komisi chtějí, dovolíme jim ji,“ řekl. Ještě den před tím požadavek na takovéto vyšetřování kategoricky odmítal.

CDU/CSU a SPD, která byla už také zapojena do vyjednávání o nové koaliční vládě, zjevně dospěly k závěru, že politická krize je už tak hluboká a má tak dalekosáhlé důsledky, že už je důležitá spolupráce mezi všemi stranami.

Ty tři týdny do plánovaného parlamentního sezení se však využijí k utišení té krize natolik, nakolik to jen půjde. Kancléřka už využila všech příležitostí, aby Obamově administrativě signalizovala, jí velké starosti dělá ten „otřes v transatlantických vztazích“ i svou oddanost pokračování a posilování těchto vztahů.

Merkelová, ač opakovaně vyjadřující svůj hněv kvůli odposlechům NSA, odmítla volání po konkrétních opatřeních proti USA, zvláště pak zastavení současných jednání o paktu volného obchodu mezi Evropou a USA.

Vládní mluvčí Steffen Seibert vyhlásil, že dohoda o volném obchodu zůstává jako německý zájem nedotčena. Odpovídal na požadavky určitých částí SPD, Zelených a Strany levice a i určité hlasy uvnitř CSU, aby suspendoval vyjednávání, dokud nebudou zodpovězeny domněnky o americké zpravodajství.

Nicméně ani pokusy Merkelové o uklidnění nemohou zakrýt fakt, že došlo k hlubokému rozkolu v mezinárodních vztazích s dalekosáhlými důsledky, které zatím vyplouvají na povrch jen postupně.

Německé zpravodajské služby desítky let úzce spolupracovaly se svými americkými protějšky. Vlády na obou stranách Atlantiku mají záměr vybudovat své aparáty policejního státu, aby potlačily každá své obyvatelstvo. Tohle je v pozadí nevraživosti mezi Washingtonem a Berlínem a odhaleními učiněnými Edwardem Snowdenem.

Odhalení zločinné povahy aktivit amerických zpravodajských služeb přichází i jako ztrapnění německých partnerů amerických zpravodajských agentur. V tisku a v politických kruzích už byly zahájeny diskuse týkající se potřeby přetvořit německé zpravodajské služby tak, aby se jim dovolilo provádět jak domácí, tak zahraniční špionážní operace s větší nezávislostí na USA.

Na konci minulého týdne redaktor Die Zeit Josef Joffe, člen Hooverova institutu na Standford University a blízký spojenec USA, píšíc do Financial Times apeloval na vládu v Berlíně i ty po celé Evropě, aby „přestaly kňourat.“ Joffe napsal, že je lépe „pamatovat na pravidlo: dobrá kontra-rozvědka je účinnější než nafuněné trucování; nejlepší obranou je útok – když mě ty, dobrý kamaráde, špehuješ, tak já špehuju tebe; co je nejdůležitější – nenechat se chytit.“

Joffe si ztěžoval na zaostalost německých vládních komunikačních systémů a šel až tak daleko, že evokoval notorickou nacistickou tajnou službu jako model. „Berlín má před sebou dlouhou cestu než konečně emuluje svůj pověstný Abwehr z Druhé světové války,“ uzavírá.

Ulrich Rippert

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  globalresearch.ca