Zatímco šéfové Evropské unie otevřeně prohlašují, že „federace“ vládnoucí z Bruselu je už nevyhnutelná, tak se po celé EU sbírá dohromady rostoucí koalice politických stran snažící se o zachování národní suverenity a samosprávy spolu se spouštěním brzd proti nekontrolované imigraci. Pod vedením velkých strana s prominentními politickými vůdci, jako je Hollande ve Francii, je ta sdružující se anti-EU aliance už tiskem establishmentu zběsile démonizována špiněním jako „radikálové“ a „krajní pravice“. Nemálo analytiků už vzestup tohoto hnutí porovnávalo s americkou Tea Party.


Vrcholní činitelé bloku už vyjadřují až téměř komickou hysterii v úsilí o obhajobu agendy „integrace“, jež naznačuje, že ten vrchol už zachvacuje paranoia – zvláště po nedávných průzkumech odhalujících, že lidé v Evropě už převážně zavrhují jak EU, i to, jak si tento superstát nadále uzurpuje čím dál více moci. A opravdu uprostřed ekonomické krize se to kontroverzní podbízení se s rozdrcení národní suverenity ve prospěch nikomu se nezodpovídající „celo-regionální“ vlády dostává pod vzrůstající tlak odpůrců z celého politického spektra.

Kritici sice říkají, že integrační plán je odsouzen ke zkáze tak, jako tak, chtějí jej ale rozbít ještě dříve, než napáchá více škod. EU je rozjetá ke „kolapsu stejně jako Sovětský svaz,“ řekla poslankyně Evropského parlamentu (MEP) a vůdkyně francouzské strany „Národní fronta“ Marine Le Pen, čímž odráží sentimenty vyjadřované i ne zrovna málo respektovanými analytiky a politickými vůdci. Le Pen, jejíž sociálně konzervativní strana – třetí největší ve Francii – v průzkumech prudce nabírá, spolupracuje s dalšími evropskými politickými vůdci, aby uvnitř tzv. Evropského parlamentu vytvořila mocnou alianci k obraně národní suverenity.

Le Pen tepající do EU jako do „globální anomálie“ se zapřísáhla spolupracovat s ostatními na nahrazení vzrůstajícího panování superstátu systémem spočívajícím na „kooperaci suverénních států“. Lid Evropy, stěžuje si, teď nemá „žádnou kontrolu“ nad svými ekonomikami, měnami, či nad pohybem osob uvnitř svých národů. „Věřím, že EU je teď už nenapravitelná, stejně jako býval Sovětský svaz,“ citují Le Pen prohlašovat s dodatkem, že ten čím dál nepopulárnější kolos se rozdrtí pod svou vlastní vahou stejně jako před desetiletími SSSR.

S Le Pen spojuje síly ve snaze ukočírovat to v EU po celo-regionálních parlamentních volbách příští léto i buřič z holandského parlamentu Geert Wilders a jeho silná strana. Podle Le Pen je jedním z důvodů pro vedení kampaně spolu s Wildersem a jeho Stranou za svobodu (PVV) ukázat voličům po celé Evropě, že „podobná vlastenecká hnutí jsou aktivní v každé zemi EU.“ Pro voliče je důležité, aby viděli, že „nestojíme osamoceni,“ uvedla. „Současný systém má hodně co ztratit, pokud bude naše hnutí pracovat společně.“

Průzkum zveřejněný tento měsíc ukázal, že Národní fronta má v současnosti náběh stát se největším vítězem nadcházejících EU voleb s 24 procentní podporou – což vyvolá rázové vlny v celém francouzském establishmentu. Mezi tím holandská Strana za svobodu rovněž v průzkumech roste s tím, že nedávné zkoumání naznačilo, že v tomto okamžiku je to nejpopulárnější strana Holandska. Pokud by volby proběhly dnes, tak by dominovala, naznačuje průzkum.

Poslanec Wilders si jako šéf Strany za svobodu (PVV) vybudoval mezinárodní reputaci jako silný kritik islámu – zvláště probíhající masové imigrace muslimů do Evropy, na níž pohlíží jako na hrozbu budoucnosti kontinentu. Ač se Le Pen distancovala od některé té nejzapálenější rétoriky, je i Národní fronta také kritická k rostoucí prominenci radikálního islámu ve Francii. PVV volá po vystoupení z eura a po restauraci svobodných trhů, zatímco Národní fronta se v posledních letech od solidní pro-tržní pozice poněkud uchýlila.

Tito vůdcové stran i přes tyto rozdíly údajně plánují schůzku příští měsíc v Holandsku. V jejich agendě je kromě jiných témat zformování parlamentního seskupení pro-suverenitu, které sjednotí tzv. „euro-skeptiky“ a strany pro suverenitu v Evropském kvazi-legislativním parlamentu. Některé z těch politických stran, které považují za možné spojence, jsou italská Liga severu, rakouská Strana svobody, švédští Demokraté, belgická Vlaams Belang a další. Ač jsou mezi potenciálními členy významné politické rozdíly, všechny sdílí obavy z čím dál více se kontrole vymykající EU.

Na základě jeho veřejných prohlášení poslanec Wilders i přes rozdíly u těchto stran věří, že jednota mezi anti-EU silami této záležitosti pomůže. „Národní fronta a PVV by mohly k tomu zpěvu euro-filní elity dodat jinou tóninu,“ citují ho, jak řekl v holandské televizi, když mluvil o zastáncích „integračního“ extremismu za každou cenu, kteří v současnosti dominují institucím EU. „Chceme udělat vše, co je možné, abychom nadcházející evropské volby obrátili na celo-evropskou voličskou lavinu proti Bruselu.“

Podle analytiků a novinových zpráv se možná k pro-EU extremistům již blíží brutální voličská odveta, jelikož lidé jsou v celé oblasti ve vzrůstající míře na EU naštvaní kvůli celé řadě důvodů. Např. vládou financovaná BBC, aniž by citovala zdroj, referovala, že v nadcházejících volbách bychom mohli spatřit, že 170 z 751 členů Evropského parlamentu by reprezentovali buď euro-skeptici nebo vyloženě anti-EU strany. Mezi tím UK Telegraph uvedl, že „i zanícení euro-federalisté“ doznávají, že až 30 procent tohoto kvazi-legislativního orgánu by se mohlo skládat z euro-skeptiků.

I přes skutečnost, že Evropský parlament je v porovnání s ostatními institucemi tohoto bloku téměř impotentní, tak tento vývoj údajně šéfy EU a její proti-suverenitní establishment pěkně nadzdvihl. „Pokud těmto silám opět jednou dovolíme, aby na našem kontinentu spočinuly nohou, tak promrháme století budování užších vazeb a budeme odsouzeni k opakování historie,“ tvrdí bývalý belgický ministerský předseda Guy Verhofstadt, když účelově hraje na strunu vyvolávání strachu z II. Světové války, přičemž strany „mainstreamu“ absurdně prohlašuje za vozovou hradbu k boji s „extremismem“.

Francouzský socialistický prezident François Holladne, který nedávno deklaroval, že Evropané „nemají jinou volbu“ než „ mašírovat ke sjednocené Evropě,“ prohlašuje, že vzrůstající aliance anti-EU stran by celý region mohla uvrhnout do „regrese a paralýzy“. Tento radikální vůdce rovněž nesmyslně argumentoval, že tento vývoj by mohl „ohrozit“ evropskou schopnost zotavit se z krize eurozóny, která byla podle expertů a ekonomů z velké části ve skutečnosti způsobena právě tím euro-šikováním, stejně jako Evropskou centrální bankou a tou její kontroverzní jednotnou měnou.

Pokud se tato sdružující se aliance zformuje do příchodu voleb příštího roku, přičemž, aby se stala oficiální, tak by to vyžadovalo nejméně 25 členů ze sedmi zemí, tak nebude při útocích na EU zevnitř Evropského parlamentu osamocená. I další významné strany v Evropě oponují euru a dokonce i členství v EU. Liberálně myslící Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) je např. v tomto regionálním parlamentu členem seskupení Evropa za svobodu a demokracii, a ta v průzkumech posiluje z velké části kvůli svým apelům na stažení Británie z tohoto kontroverzního super-státu.

Pod vedením Nigela Farage, bývalého obchodníka, který je nejspíše nejznámějším členem Evropského parlamentu kvůli svým drtivým proti-EU proslovům, které se lavinovitě šíří Internetem, UKIP rovněž oponuje masivní imigraci, Velké vládě a těm nekonečným úchvatům moci ze strany EU. Avšak podle novinových zpráv se tato populární britská strana k potenciální alianci vedené Wildersem a Le Pen nepřidá.

„Jsem si jist, že ke vzniku té nové euroskeptické skupiny stran sestávajících z Marine Le Pen a Geerta Wilderse dojde. UKIP však nebude její součástí,“ citují prohlašovat poslance Farage s dodatkem, že jeho libertariánská strana se bude nadále z principu stavět proti EU jako politické unii. „Evropské volby budou pro lid šancí, aby projevili svůj postoj, přejí-li si zůstat v EU či ji, jako to chce UKIP, opustit a chopit se globálních příležitostí.“

I když nedávné průzkumy ukazují kolaps zbytků podpory pro EU, tak proti-suverenitní establishment zuřivě pracuje na postupu federálního režimu vpřed, a teď už to dělají otevřeně. Rovněž se ujasnilo, že záměrem mocných sil je udělat vše a cokoliv, jen aby udržely pochod EU a eura vpřed – bez ohledu na to, co si myslí lidé. Nicméně s tím, jak v celém bloku protitlaky proti tomuto spiknutí rostou, je těžké zajistit   dávný sen establishmentu o centralizované Evropě ovládané z Bruselu.

Alex Newman

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  thenewamerican.com