Brazilská prezidentka Dilma Rousseff v reakci na špehování své komunikace s hlavními spolupracovníky odložila státní návštěvu Washingtonu. Rousseff požaduje plnou veřejnou omluvu prezidenta Obamy. Barack Obama v pondělí s Rousseffovou mluvil ve snaze přesvědčit ji, aby si svou návštěvu znovu rozmyslela, uvedla podle AP brazilská prezidentská kancelář. Brazilská TV Globo ohlásila, že volání mezi těmito dvěma prezidenty trvalo asi 20 minut. Obama s Rousseffovou diskutovali o odhaleních toho, že Agentura národní bezpečnosti (NSA) špehovala telefony a telefonní hovory brazilských vůdců. Tito dva prezidenti pak „společně“ odsouhlasili zrušení této schůzky, ohlásila Globo s odkazem na prezidentskou kancelář.


Brazilská vláda v prohlášení uvedla, že „podmínky nejsou k provedení této návštěvy v dohodnutý den vhodné.“ Vyjádřila naději, že tento konflikt bude „řádně“ urovnán a že k návštěvě dojde „co nejdříve“.

Tato státní návštěva byla původně naplánována na 23. října. Obamova administrativa potvrdila, že návštěva byla zrušena.

„Prezident řekl, že rozumí v Brazílii vzniklým obavám z údajně odhalených amerických zpravodajských aktivit, a lituje toho, a dal na srozuměnou, že je odhodlán přes diplomatické kanály pracovat spolu s prezidentkou Rousseff a její vládou, aby byl tento problém jako zdroj napětí v bilaterálních vztazích překonán,“ řekl mluvčí Bílého domu Jay Carney.

TV Globo počátkem tohoto měsíce v reportáži odhalila, že NSA monitorovala obsah telefonních hovorů, emailů a vzkazů přes mobilní telefony náležejících prezidentce Rousseff a neuvedeným „klíčovým poradcům“ brazilské vlády. NSA špehovala rovněž i mexického prezidenta Enrique Pena Nieto a devět členů jeho kanceláře.

Tato odhalení jsou založena na důkazech poskytnutých bývalým zaměstnancem CIA a kontraktorem NSA Edwardem Snowdenem, který je předal britskému žurnalistovi Glennu Greenwaldovi.

Dokument datovaný do června 2012 ukázal, že emaily mexického prezidenta četli celý jeden měsíc před tím, než byl zvolen. Tehdejší prezidentský kandidát ve své komunikaci naznačoval, koho by rád jmenoval do několika vládních postů.

Brazilská vláda dohled NSA odsoudila jako „nepřípustný a nepřijatelný“ a jako narušení brazilské suverenity.

Greenwal se v červenci podílel na napsání článků pro O Globo, v nichž tvrdil, že některé z dokumentů uniklých přes Snowdena poukazují na to, že Brazílie byla největším cílem NSA v Latinské Americe.

Greenwald napsal, že NSA sbírá data přes neurčené spojence mezi USA a brazilskými telekomunikačními společnostmi, nemohl ale potvrdit, že do toho byly zapojeny i brazilské společnosti.

Brazilská vláda po těchto odhaleních nařídila vyšetřování telekomunikačních společností, aby zjistila, zda nesdílely ilegálně data s NSA.

Ministři obrany Brazílie a Argentiny 13. září podepsali širší dohodu o vojenské kooperaci. Tyto dvě vlády budou spolupracovat, aby po odhaleních washingtonského špehování latinskoamerických zemí vylepšily schopnosti kybernetické obrany.

Brazílie poskytuje výcvik v kybernetickém válčení argentinským důstojníků už od roku 2014.

Někteří experti si myslí, že Brazílie by spolu s dalšími zeměmi měla skandálu s úniky od NSA využít jako příležitosti přikročit k vládě nad internetem.

„Faktem je, že vláda chce brazilským uživatelům internetu nabídnout silnější ochranu jejich soukromí. Tohle je ohromná příležitost nejen pro Brazílii, ale i pro mnoho dalších zemí, aby skutečně přistoupily k vládě nad internetem a skutečně zkusily pochopit, jak budoucnost internetu a komunikací jako celku po těchto ohromných skandálech ohledně úniků z NSA skončí,“ řekl RT ředitel Institutu technologie a společnosti Carlos Affonso Souza.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  rt.com