Americký prezident Barack Obama váznoucí v šlamastyce vlastní výroby prochází v těchto dnech kvůli Sýrii těžkými časy. Ti, o kterých si myslel, že jej budou bezpodmínečně podporovat s rozpoutáním invaze do Sýrie při Západním nájezdu na Bashara al-Assada a při instalaci k Západu přívětivé loutky do této země, se k němu obrátili zády. Prezident teď nemá jinou volbu než počkat na formální zprávu, kterou OSN vydá v pondělí, aby odhalila skutečného pachatele za použitím chemických zbraní v Sýrii, přičemž bylo údajně zabito 1500 lidí včetně žen a dětí.


Záleží ale vůbec na tom, jaká ta zpráva OSN bude?

Obama už řekl, že za chemický masakr je odpovědný mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost Assad, a tvrdit opak, že je bizarní poškozování zájmů Washingtonu.

Kromě toho by po válce prahnoucí Obama měl počkat do 9. září, kdy končí kongresové prázdniny. Ale co na tom? On už řekl, že nepotřebuje povolení od nikoho dalšího, že ale i tak půjde před Kongres kvůli schválení před rozpoutáním útoku proti Sýrii.

„Ač věřím, že mám pravomoc tuto vojenskou akci provést i bez konkrétní autorizace Kongresem, vím, že země bude silnější … a naše akce budou ještě účinnější,“ když bude tento útok autorizován Kongresem, řekl Obama v sobotu při televizním projevu z Růžové zahrady.

Ač se západní média ohání obviněními syrské vlády, tak další nezávislé zdroje tvrdí, že to rebelové jsou tím vinni, jelikož nešikovně použili chemických zbraní, které jim poskytl přes saúdskou rozvědku její šéf a zosnovatel politické zkázy tohoto regionu Bandar bin Sultan ČILI Bandar Bush.

Podle nedávné zprávy vydané Mint Press New tvrdí rebelové a místní obyvatelé ze syrského Gouta, že za poskytnutím chemických zbraní k Al-Káidě přidružené skupině je saúdský princ Bandar bin Sultan.

Určití rebelové obdrželi chemické zbraně přes šéfa saúdského zpravodajství prince Bandar bin Sultana, a ti jsou odpovědní za provedení dotyčného plynového útoků.

Abu Abdel-Moneim, otec rebela bojujícího za sesazení Assada, který bydlí v Ghoutě, říká: „Můj syn za mnou přede dvěma týdny přišel, aby se mě zeptal, co si myslím, co že je to za zbraně, o které ho požádali, aby je nosil.“

Abdel-Moneim řekl, že jeho syn a 12 dalších rebelů bylo zabito uvnitř zbraňového tunelu zajištěného saúdským militantem známým jako Abu Ayesha. Tento otec popsal ty zbraně jako, že mají „strukturu trubky“, zatímco jiné jsou jako „ohromná láhev s plynem.“ Abdel-Moneim řekl, že jeho syn a další zemřeli během útoku chemickými zbraněmi.

„Neřekli nám, co jsou tyto zbraně zač, a jak jich používat,“ ztěžovala si žena bojovnice jménem ‚K‘. „Nevěděli jsme, že jsou to chemické zbraně. Nikdy nás nenapadlo, že jsou to chemické zbraně.“

Uvážíme-li skutečnost, že Assadova vláda by z použití chemických zbraní proti vlastním civilistům neměla možnost získat žádný prospěch, tak by bylo docela fér úsudkem přiklonit se k důvěře, že jsou to Takfirističtí bojovníci proti Assadově vládě, co mají dlouhou historii brutality počínaje řezáním hlav Syřanům až po požírání jejich vnitřností, kdo by mohl být přijat jako odpovědný za chemické útoky. I bývalý americký kongresman Ron Paul věří, že chemický útok v Sýrii byl „falešnou vlajkou“ nejspíš provedenou Spojenými státy podporovanými skupinami militantů.

„Nejsme si opravdu jisti, kdo vypustil ten plyn,“ řekl v interview s Fox News nafilmovaném ve středu dlouhodobý reprezentant za Republikány z Texasu.

„Skupinou, která z toho má nejspíš prospěch je Al-Káida. To oni rozfouknou nějaký plyn, nějací lidé zemřou, a obviní z toho Assada,“ uvedl.

Nedávná americká zpráva zvaná ‚Vládní hodnocení použití chemických zbraní syrskou vládou 21. srpna 2013‘ nevrhla na chemické útoky v Sýrii žádné nové světlo, spíše ji lze považovat za pouhé flagrantní vyhlášení války suverenitě Sýrie.

V této groteskně vyfabrikované zprávě vláda Spojených států „s vysokou věrohodností vyhodnotila, že ten chemický útok na damašské předměstí 21. srpna provedla syrská vláda. Dále hodnotíme, že tento režim při tomto útoku použil nervové látky. Tato hodnocení ze všech zdrojů se zakládají na zpravodajství od lidí, ze signálů a ze satelitů stejně jako z významného množství zpráv z otevřených zdrojů. Naše utajené hodnocení bylo postoupeno amerického Kongresu a klíčovým mezinárodním partnerům. Abychom ochránili zdroje a metody, nemůžeme všechno dostupné zpravodajství veřejně uvolnit, ale to, co následuje je odtajněný souhrn toho, co se podle analýz amerických zpravodajské komunity odehrálo.

Je zajímavé, že většina amerických zpráv je založena spíše na zprávách zpravodajských orgánů, než na skutečných faktech, a právě z toho plynou problémy. Ani tento není výjimkou. Všechny války vybojované Washingtonem ve jménu demokracie a boje s terorismem byly vedeny na podkladě zpráv vydaných americkým špionážním aparátem.

Každopádně všechna tato tvrzení postrádají zdůvodnění a jsou hodně odtržená od reality v místě.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve snaze o podobné řekl v pondělí během promluvy ke studentům mezinárodních vztahů na Moskevské státní universitě: „To, co nám před tím naši američtí, britští a francouzští partneři ukazovali – a i co ukazují teď -, nás vůbec nepřesvědčilo. Neexistují žádná podpůrná fakta. Jsou to jen opakované povídačky v jejich stylu ‚s jistotou víme.‘ A když je požádáme o další objasnění, dostane se nám následující odpovědi: ‚Víte přeci, že jsou to tajné informace, a tak vám je nemůžeme ukázat.‘ Takže pořád neexistují žádná fakta.“

Je ironií, že americká zpráva říká: „Vyhodnotili jsme, že syrská opozice nemá schopnost vyfabrikovat všechna ta videa, fyzické symptomy ověřené zdravotním personálem a nevládními organizacemi, ani další informace spojené s tímto chemickým útokem.“ Jak může tato zpráva zpochybňovat schopnost ‚opozice‘, když jsou dobře zajištěni, dobře zásobeni a dobře financováni díky štědrosti Saúdské Arábie, Kataru, Turecka a Západu?

Obama, ač konfrontován s kritiky války, nevypadá, že je ochoten držet se zpátky a stornovat potenciální záminku k válce, aby tuto válku k plné spokojenosti Tel Avivu zahájil.

Ať je to jak chce, USA nafukují svou vojenskou přítomnost a připravují se na invazi do Sýrie. V pátek se obojživelná válečná loď USS San Antonio se stovkami amerických mariňáků připojila k pěti americkým torpédoborcům vyzbrojeným křižujícími střelami ve východním Středomoří. Podle Reuters těchto šest válečných lodí dostalo rozkazy, aby poté, co ve čtvrtek propluly z Rudého moře Suezským kanálem, ve východním Středomoří už zůstaly.

Člověk by v závěrečné analýze mohl říci, že Washington možná nic nezastaví před nástupem do další vojenské expedice na Středním východě, aby v tomto regionu na jednu stranu rozšířil svůj vliv a na druhou stranu omezil politickou sílu svého arci-nepřítele Íránu. Tato situace se ale politicky změnila a sotva kdo baští tu vyfabrikovanou povídačku, kterou Západ ohledně Sýrie světu prezentuje.

Ve všech těch nekalých ďábelských konstrukcích se ale objevuje jistá míra příjemného optimismu: Washington se už při své válečné dobrodružnosti netěší podpoře západních zemí. Musel by jednat sólově.

USA jsou teď zoufale osamělé.

Dr. Ismail Salami

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  globalresearch.ca