Ta neudržitelná obvinění, že syrský režim prezidenta Bášara Asada provedl u Damašku útok chemickými zbraněmi, co zabil velký počet civilistů, nese všechny rozpoznávací značky zinscenované provokace zaměřené na vyprovokování vojenské intervence Západu. Zprávy o tomto útoku přinesli Západem podporovaní oponenti Asadova režimu ve středu ráno, zrovna když do Sýrie vláda povolila vstup inspekčnímu týmu chemických zbraní Spojených národů, který jen 72 hodin před tím začal svou práci. Opravdu podle zpráv z opozičních zdrojů jsou ty útoky chemickými zbraněmi, které se odehrály ve Východní Ghoutě na východním předměstí Damašku jen několik mil od místa, kde má tým inspektorů OSN ústředí.


Původní vzájemně si odporující zprávy o domnělém útoku uvádí čísla obětí od pouhých 20 až po celých 1 300.

Proč by si Asadův režim měl vybrat zrovna takovýto okamžik, aby zahájil chemický útok velkého rozsahu – přímo pod nosem inspektorů OSN – a jaký motiv by měl to provést v podmínkách, za nichž jeho vojska Spojenými státy podporovaným „rebelům“ uštědřují porážky v celých sériích, to žádná z těch rozsáhlých mediálních reportáží o oněch neověřitelných domněnkách nevysvětluje.

Nicméně USA a jejich spojenci v NATO, základní sponzoři té krvavé války za změnu režimu v Sýrii, neztráceli vůbec čas a vydali odsouzení spolu s požadavky na nouzové zasedání Rady bezpečnosti OSN, která se ve středu odpoledne radila v New Yorku za zavřenými dveřmi.

Bílý dům vydal prohlášení, jímž sám sebe prohlásil za „hluboce znepokojeného zprávami o stovkách při útoku vládními silami zabitých syrských civilistů, když tyto použily i chemické zbraně.“ Spolu se svými spojenci v Londýně a v Paříži volal jak po zasedání Rady bezpečnosti, tak po tom, aby tým OSN v Sýrii v terénu okamžitě tuto zprávu vyšetřil.

Zastánci přímé americké invervence do Syrské občanské války šli ještě dále. Washington Post přispěchal na svém webu s redakčním prohlášením deklarujícím: „Pokud budou ty domněnky o novém masivním útoku potvrzeny, pak se ta slabá v červnu preszidentem Obamou přijatá opatření – o dodávkách malých zbraní silám rebelů – ukáží jako naprosto neadekvátní.“

Tento list dospěl k závěru, že Obama musí reagovat na údajné chemické útoky „nařízením přímé odvety proti odpovědným syrským vojenským silám a přijmout plány na ochranu civilistů v jižní Sýrii pomocí bezletové zóny.“

Syrská vláda a její vojska, která opakovaně trvala na tom, že oni proti obyvatelstvu chemických zbraní nepoužijí, popřela obvinění vznesená takovýmito Spojenými státy podporovanými kanály jako je Syrské opoziční centrum.

Syrské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení konstatující, že spolupráce mezi Damaškem a inspekčním týmem OSN „teroristy a země, které je podporují, neuspokojila, proto přišli s novými falešnými tvrzeními, že Ozbrojené síly použily na damašském venkově jedovatý plyn.“

Syrský velvyslanec v Moskvě Riyad Haddad řekl ruské zpravodajské agentuře ITAR-TASS, že tato obvinění jsou falešná a jsou vykonstruována tak, aby reprodukovala „Irácký scénář“, tj. přímou vojenskou intervenci USA do Sýrie.

Naše ozbrojené síly nikdy chemických zbraní nepoužily a všechna ta vyfabrikovaná tvrzení v tomto směru mají za cíl dezorientovat mezinárodní pozorovatele a odvést pozornost od jejich úsilí o dosažení soustavy jejich cílů,“ řekl Haddad.

„Není žádným tajemství, že všechno to falšování, které se čas od času objevuje ohledně použití chemických zbraní, není nic jiného než pokus o zopakování scénáře, kterého bylo použito v minulosti u zbraní hromadného ničení v Iráku,“ dodal tento vyslanec.

Ruský ministr zahraničí prohlásil obvinění o vládním použití útoku chemickými zbraněmi za „předpřipravenou provokaci.“

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukaševič citující nejmenované zdroje v Sýrii prohlásil útok chemickými zbraněmi východně od Damašku za práci Spojenými státy podporovaných „rebelů“ samotných.

„Podomácku vyrobená raketa s jedovatou substancí, která nebyla dosud identifikována – taková, co je podobná raketě použité teroristy 19. března v Khan al-Assalu – byla vypálena ráno 21. srpna z pozic držených povstalci,“ řekl.

Poslední březnový útok v Knan al-Assal u Aleppa je jedním z těch incidentů, které přijel do Sýrie inspekční tým OSN vyšetřit. Vláda prohlásila, že tento útok, který zabil 26 lidí, včetně 16 vládních vojáků, byl prací ozbrojených Západem podporovaných militantů bojujících za změnu režimu.

Tyto síly se veřejně chvástaly, že mají přístup k chemickým zbraním, a jsou připraveny jich použít. Koncem letošního května hlásila turecká média, že členové fronty Al Nusra, k Al-Káidě přidružené milice, která rozpoutala útoky proti vládě, byli zatčeni s velkým množstvím sarinu ve svém vlastnictví.

Kdyby se někdo zeptal, kdo má z těchto zločinů prospěch, tak by mu bylo jasné, že nikoliv Asadův režim, nýbrž islamisty vedené síly bojující za jeho svržení. Obvinění syrské vlády z válečných zločinů přichází, zrovna když jsou tyto síly konfrontovány s rostoucí krizí a se sériemi vojenských porážek.

Puč v Egyptě donutil Syrskou národní radu, aby z této země uprchla do Turecka, jelikož egyptská vojenská junta stáhla pomoc před tím poskytovanou svrženým islamistickým prezidentem Mohammedem Mursím.

Síly Al Nusra, které mezi bojovými silami dominují, zvláště v severní Sýrii, se ocitly ponořené do hořkého ozbrojeného konfliktu s kurdskými milicemi bránícími vetřelcům z řad islamistických sektářských bojovníků, aby se vtírali do jejich vesnic. Objevení se Kurdů jako významných bojovníků v Syrské občanské válce a jejich požadavky na autonomii spolu s přílivem desetitisíců kurdských utečenců z těchto bojů do sousedního Iráku vyrazilo dech vládě v Turecku, která se bojí rozlití těchto účinků i na jejich vlastní kurdské obyvatelstvo.

Poslední mezinárodní pokřik kolem syrských chemických zbraní přišel letos v červnu po porážce Západem podporovaných sil ve strategickém městě Qusayr u libanonských hranic, což protirežimním milicím odřízlo zásobovací linie. Bylo to v přímé reakci na tento obrat, když Obamova administrativa vydala ničím nepodložená zjištění, že Asadova vláda použila chemických zbraní. Když před tím vyhlásili, že použití takovýchto zbraní je „červenou linií“, která povede ke změně americké politiky k Sýrii, tak Obamova administrativa oznámila, že jejím záměrem je začít s přímým vyzbrojováním „rebelů“.

Ač ty poslední domněnky podle očekávání vedly k volání po přímé americké vojenské intervenci, tak to vypadá, že velení Pentagonu je z takovéhoto výhledu méně nadšené.

Ve středu hlásila Associated Press o dopise poslaném předsedou náčelníků spojených štábů generálem Martinem Dempseyem demokratickému kongresmanovi, který takovouto intervenci prosazoval, v němž varuje, že ta by byla kontraproduktivní, jelikož tzv. rebelové by už dále nepokračovali v americkém zájmu, kdyby snad uspěli se svržením Asada.

„Já si myslím, že strana, kterou si zvolíme, musí být připravena prosazovat jak své zájmy, tak i naše zájmy, až se rovnováha vychýlí v jejich prospěch. Dnes to nedělají,“ napsal Dempsey kongresmanovi Eliot Enegelovi z New Yorku.

„My můžeme zničit syrské letectvo,“ řekl tento generál. „Ztráta letectva by Asadovi negovala jeho schopnost útočit na opoziční síly ze vzduchu, to by ale také tento konflikt eskalovalo a potenciálně by to dále Spojené státy do něj zatáhlo. Řečeno jinak, nebylo by to vojensky rozhodující, ale rozhodně by to rozpoutalo konflikt.“

Tento americký velitel dospěl k závěru: „Použití americké vojenské síly může změnit vojenskou rovnováhu, ale nemůže vyřešit ty podkladové historické, etnické, náboženské a kmenové problémy, které tento konflikt živí.“

Zde se u tohoto generála objevuje nepochopení; ten hořký sektářský konflikt v Sýrii není pouze produktem „podkladových a historických“ problémů, ale spíše jde o přímý důsledek amerického imperialismu a působení jeho regionálních spojenců rozdmychávajících ozbrojený konflikt a vysílajících desetitisíce zahraničních islamistických bojovníků do této země. Krize, se kterou jsou dnes tyto síly konfrontovány, není záležitostí neadekvátní výzbroje, ale spíše rostoucího nepřátelství obyvatelstva k sektářské krvavé lázni, která byla v Sýrii rozpoutána.

Bill Van Auken

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  globalresearch.ca