Masový dohled NSA by mohl přímo ohrozit základní soustavu internetových společností, Silicon Valley, Kalifornii … a celou národní ekonomiku. Money News poukazují: Ty společnosti, jejichž akcie vlastníte, vám – zatímco Strýček Sam se dívá jinam – možná lžou. Dejme se do toho. Myslím, že ten problém uvidíte.


Fakt 1: Americké finanční trhy nám svět závidí, protože tu máme požadavky na férové uvolňování informací, účetní standardy a nezaujaté soudy. Tohle jsou základní akcionářské hodnoty. Společnosti mohou sice přijít i o peníze, ale alespoň vám řeknou pravdu.

Fakt 2: Známe četné akciové společnosti včetně Microsoftu (MSFT), Googlu (GOOG), Facebooku (FB) a dalších, které dávali uživatelské informace NSA. Zapomeňte na minutu na důsledky pro soukromí. Za účelem této argumentace předpokládejme, že všechno je v souladu s americké zákony. Dokonce, i kdyby to byla pravda, mohlo by obchody i tak ohrozit.

Fakt 3: Všechny tyto společnosti fungují globálně. Mají výnosy z Číny, Japonska, Ruska, Německa, Francie a odevšad odjinud. Svolily tyto vlády, aby jejich občany monitorovala NSA? Myslím, že můžeme bezpečně říci, že ne.

Politici v Evropě jsou zvláště pobouření. Občané jsou na Spojené státy naštvaní a ztrácí důvěru v americké značky. Zahraniční společnosti už teď využívají svého ne-amerického statutu jako konkurenční výhody. Některé plánují překonstruovat sítě speciálně tak, aby obcházely americké společnosti.

Tím, že se americké společnosti podvolily NSA, porušily zákony jinde. Mohly by čelit trestům a významným ztrátám na výnosech. Ať už je to dobře či špatně, jejich rozhodnutí dost dobře mohla poškodit byznys.

Právníci cenných papírů tohle nazývají „závažnými nepříznivými informacemi“ a od společností se vyžaduje, aby je uvolnily. Ony to ale nedělají. Pouze generální ředitelé a hrstka techniků to ví, pokud společnost spolupracuje s NSA. Když to CEO nemůže říci ani svým vlastním členům představenstva, tak vystavil společnost riziku, můžete se ale vsadit, že ve výroční zprávě to nebude.

Vláda rovněž některým ředitelům vystavuje dokumenty o imunitě, tvrdí Bloomberg. Imunita je zbytečná, pokud si někdo nemyslí, že se porušuje zákon. Takže regulátoři, kteří deklarativně chrání veřejnost, zjevně aktivně pomáhají porušovatelům zákona.

Tohle je už nové a úplně jiné investiční prostředí. Akciové společnosti skrývají důležitá fakta, která mohou pro jejich investory znamenat riziko. Co když se nějak dovíte, že už nemáte žádné zdroje, protože regulátoři dali pachateli „volňáska proti vězení“. Ta regulační struktura, která vás teoreticky chrání, vědomě zařizuje klam, který vám může ublížit, a pak umlčuje svědky.

Tohle je úder do samého srdce amerického finančního systému. Naše trhy takto ztratily veškerý legitimní nárok na důvěru v „plné a férové uvolnění informací.“ Každý investiční výhled, kvartální zpráva či tiskové prohlášení teď už v sobě nese nepsanou značku rizika ohrožení od NSA. Kdykoliv generální ředitel promluví, musíme předpokládat, že doufá, že mu něco projde.

***

Každý jednotlivý investor či správce peněz odteďka musí uvažovat s novým rizikem. Každé uvolnění informací od každé společnosti je už pochybné. Ta vláda zákona, která nám poskytovala ty nejvěrohodnější trhy světa, je možná už jen iluzí.

Money News v následném článku psaly:

Ředitelé veřejně obchodovatelných společností akcionářům lžou a nejspíš i svým vlastním správním radám. Vystavují tak vaše investice skutečnému, závažnému riziku ztrát tvrdých dolarů, aniž by vám to řekli.

Ta vláda, která vás údajně chrání, pane Malý Investore, to všechno ví a ve skutečnosti to podněcuje, aby toho bylo ještě více.

Kdo lže? No, v tom je problém. To nevíme. Někteří lidé vysoko ve vládě to vědí. Samotní CEO a pár jejich techniků to ví. Vy a já se to ale nedovíme. My k tomu jen poskytneme peníze.

Jelikož nevíme, který CEO a je vládou schválený lhář, tak je moudrý postup předpokládat, že všichni CEO jsou vládou schválení lháři. Už nemůžeme nikomu poskytnout tu výhodu, že bychom o tom pochybovali.

Pokud jste správce peněz se svěřeneckou odpovědností ke svým investorům, jste tudíž povinni to brát v úvahu. CEO může podepsat tyhle cenné papíry a to samé Burzovní komise to schválí, že dostává informace z korporace, ale doufají, že jim při tom něco projde. Vaši klienti vás platí, abyste znali fakta a činili dobrá rozhodnutí. Vy ale ztrácíte tuto schopnost.

Uvažte např. amerického telekomunikačního giganta s celosvětovou působností. Ten spojuje americké podniky se zákazníky, ať jsou kdekoliv. Rychle rostoucí nově se vynořující trhy jako Brazílie jsou pro jejich budoucí růst velice důležité.

Díky dohodám o sdílení dat různými telefonními operátory v Brazílii má tato společnost hloubkový přístup k místním telefonním hovorům. Jednoho dne někdo z NSA zavolá CEO a požádá ho, aby se mohl k těmto proudům dat napíchnout. Ten řekne OK, řekne svým inženýrům, aby to provedli, a jede to.

O pár let později informuje Edward Snowden brazilská média, že americké zpravodajství tato data odchytává. Ta to řeknou brazilské veřejnosti. A ta není potěšená. Ani jejich politici, kteří jsou už nabroušení z úplně jiných důvodů.

Co byste řekli o výhledu takovéto společnosti na budoucí obchody v Brazílii? Vaše možnosti jsou „ubohé“ až „žádné“. Nejen oni budou poškozeni. Pokud vláda USA neidentifikuje, které americké společnosti podváděly brazilské partnery, obviní je Brazilci všechny. Pro růstové plány těchto společností je to polibek smrti.

Tohle není žádná fantazie. Tohle se zrovna teď děje. Legálnost spolupráce s NSA uvnitř Spojených států je nevýznamná. Výnosy o imunitě ve Spojených státech neochrání závazky této společnosti jinde.

***

Měli by akcionáři být obeznámeni, když CEO jejich společnosti podstupuje takováto rizika? Nemělo by snad to představenstvo, co najímá CEO, mít do toho co mluvit? Ano, měli. Teď už víme, že se tak nedělo.

Ta důvěra, která tvořila skálu v podloží amerických finančních trhů, se už drolí. Což je téma, které hojně zkoumáme. Když nemůžeme věřit CEO, i když přísahají, že mluví pravdu, když společnosti mohou zakrývat závažná rizika, když správní rady nemůžou vědět, co opravdu dělají ředitelé, které najaly, tak už je jakékoliv předstírání „férového trhu“ marné.

A pokud není nic soukromé, pak lidé i podniky brzy ztratí důvěru jeden k druhému. Bez důvěry nemohou moderní finanční trhy řádně fungovat.

Pokud nejsou standardy uvolňování informací v USA lepší než ty ve třetím světě, pak jsou všechny domácí akcie nadhodnocené. Naše prémie z „vlády zákona“ se vytratila.

To znamená změny ohodnocení akcií – a ty nepůjdou nahoru.

CNN hlásí:

Činitelé po celé Evropě, zvláště francouzský prezident Francois Hollande říkají, že špehování NSA ohrožuje obchodní rozhovory.

***

Proto jsou internetové společnosti jmenované ve zprávě o dohledu NSA v ohrožení, že ztratí půdu pod nohama, protože evropské trhy jsou pro ně kritické. Je zatím příliš brzy k vyhodnocení, jaký to pro ně bude mít dopad, ale jejich sázky jsou jasně vysoké. Např. Facebook má 261 milionů aktivních evropských uživatelů měsíčně v porovnání s asi 195 miliony v USA a v Kanadě a 22% čistého příjmu ze sítě Applu pochází v prvním čtvrtletí 2013 z Evropy.

***

V červnu 2011 přiznal Microsoft, že Spojené státy by mohly obejít EU předpisy o soukromí, aby si převedly ohromná množství dat od svých evropských zákazníků do cloudů. O šest měsíců později BAE Systems sídlící ve Spojeném království, kvůli tomuto problému přestal používat cloudových služeb této společnosti.

***

Skandál NSA vyvolal kvůli špionáži napětí, které teprve vyvře. Němečtí prokurátoři by mohli zahájit trestní vyšetřování kvůli špehování NSA. 3. července řekl německý ministr vnitra, že lidé, pokud mají strach, že USA odchytávají jejich data, tak by měli přestat používat společnosti jako Google a Facebook. 4. července Evropský parlament odsoudil špehování Evropanů a nařídil vyšetřování hromadného dohledu. Ve stejný den Neelie Kroes, hlavní činitel EU přes telekomunikace a Internet, varovala před „důsledky obnášejícími mnoho miliard euro pro americké společnosti“ kvůli americkému špehování v cloudech.

***

Transparentnost je důležitým prvním krokem. Její absence pouze prohlubuje ten deficit důvěry, který společnosti už v Evropě mají. A důvěra je podstatná. Právní ředitel Googlu to uznal už 19. června, když řekl: „Náš byznys závisí na důvěře našich uživatelů,“ během webových chatů o NSA skandálech. Některé společnosti se agresivně pokouší o další vyzrazení informací, zatímco jiné ne. Ale dokud americká vláda neuvolní opratě a nedovolí větší odhalování, tak budou nejspíš všechny americké společnosti trpět protiopatřeními.

***

Je třeba, aby to Obamova administrativa uznala a zmírnila vážná ekonomická rizika ze špehování, až bude zkoušet znovu vybudovat svou věrohodnost u svobody Internetu. Slyšení z 9. července Dozorčího výboru nad soukromím a občanskými svobodami je začátek, je toho však třeba více. Větší uvolňování informací o dohledových programech, větší dozor, lepší zákony a proces ke spolupráci se spojeneckými vládami ke zvyšování ochrany soukromí, to vše by mělo začít.

Evropští zákazníci internetových společností nejsou všichni al Kaiída nebo zločinci, ale v podstatě tak s nimi americké dohledové aktivity zachází. Pokud se tohle nenapraví, tak to může být začátek velice nákladné bitvy vrhající americký dohled proti evropskému byznyu, obchodu a lidským právům.

Atlantic uvádí:

Většina komunikací protéká Internetem a hodně velké procento klíčových infrastruktur Internetu je ve Spojených státech. Komunikace cizinců tudíž s největší pravděpodobností projde přes americké zařízení, i když u konkrétního sdělení není zapojena žádná americká osoba. Zamyslete se nad cizinci používajícími Gmail nebo Facebook nebo Twitter – miliardy těchto komunikací, jejichž původ je jinde ve světě, ale prochází tudy, a jsou uloženy na serverech umístěných v USA.

***

Cizinci totiž tvoří rostoucí většinu zákazníků jakékoliv globální společnosti.

***

Z hlediska mnoha lidí i vlád v zahraničí jsou ústředí globálních internetových společností v US rizikem pro bezpečnost i soukromí. A to znamená, že zahraniční vlády uražené z amerického šmírování se už poohlíží po způsobech, jak svým občanům zajistit, aby jejich data nikdy bez soukromého svolení nevstoupila do USA. Začátek tohoto úsilí už vidíme v prohlášení viceprezidentky Evropské komise Viviane Reding, která ve své úvaze v New York Times z 20. června volala po nových předpisech na ochranu EU dat, aby se „zajistilo, že data občanů EU se přenáší pod pravomoc nikoliv evropských úřadů chránících zákon pouze v situacích, které jsou dobře definované, vynímečné a podléhají justičnímu dohledu.“ Ač tato omezení na přístup vlády vítáme, tak tyto špehovací skandály rovněž v nadcházející diskusi staví US vládu a americké společnosti do nevýhodného postavení vůči EU ohledně nadcházejících změn v jejich směrnicích k prosazování zákona a zaměření se na soukromí spotřebitelů při kritických vyjednáváních internetového průmyslu o nadcházejících operacích v Evropě.

Ještě větší potíž je, že určití evropští aktivisté volají po takových předpisech pro ukládání dat, aby zmařili výhodu americké vlády při dohledu nad nimi. Nejlepším způsobem jak zamezit šmírování americké vlády mít data cizinců uložená lokálně tak, aby místní vláda mohla říci, jak lze těchto dat použít – a nikoliv americké špionážní agentury. A to znamená, že národy donutí v USA sídlící internetové giganty jako Google, Facebook a Twitter, aby skladovaly data o jejich uživatelích v zemi, nebo přesměrovali uživatele na domácí podniky, které nejsou tak snadno svolné s přáními americké vlády.

Takže prvním neúmyslným důsledkem masového dohledu NSA může být pokles síly a ziskovosti americké internetové ekonomiky. Američané Internet vynalezli a naše společnosti dominují celému světu. Ale americká vláda a její lačnost po špehování všech skončit s tím, že zabije naši nejproduktivnější slepici nesoucí zlatá vejce.

(Internetové společnosti obsahují ten nejživotaschopnější sektor naší ekonomiky.)

Union-Tribune se San Diego píše:

Kalifornie a její podniky mají problém. A ten se nazývá Agentura národní bezpečnosti.

***

Problémem Kalifornie není to, že federálové sbírají veškerou naši komunikaci. Tím je to, že federálové (naprosto a nestoudně) dělají to samé i cizincům, zvláště když na komunikaci s Kalifornií závisí živobytí lidí v zámoří – jako zákazníků, obchodních partnerů a jako zdrojů talentů. Naše nosné průmysly – lodní dodávky, turistika, technologie a zábava – by nemohly přežít, tím méně prosperovat bez důvěry a renomé u cizinců. Jsme domovem dvou světově nejvytíženějších kontejnerových přístavů a jsme vůdčím exportérem inženýrských, architektonických, konstruktérských, finančních, pojistných, právních a vzdělávacích služeb. Všechny společnosti, které jsou naším symbolem – Apple, Google, Facebook, Oracle, Intel, Hewlett-Packard, Chevron, Disney – závisí na prodejích a jejich růstu v zahraničí. I naše rodiny a pracoviště jsou plné cizinců, více než každý čtvrtý z nás se narodil v zahraničí a více než 50 zemí má v Kalifornii diasporu větší než 10 000 lidí.

***

Zprávy o tom, že naše vláda sbírá záznamy telefonů, e-maily, video chaty, on-line konverzaci, fotky a i uložená data o našich zahraničních přátelích poskvrnily značku Kalifornie a Ameriky.

***

Budou se turisté zdráhat nás navštívit kvůli strachu z amerického sledování? Budou vlastníci zahraničních podniků dvakrát zvažovat obchod s námi kvůli svému strachu z toho, že jejich komunikace by mohla být odchycena a využita k obchodnímu prospěchu amerických konkurentů? A to nejděsivější ze všeho: Přestanou cizinci využívat produktů a služeb kalifornských technologických a mediálních společností – mezi nimi Facebooku, Googlu, Skypu a Applu – které byly komplici (ač říkají, že nevědomky) federálního dohledu?

Odpověď na poslední otázku: Ano. Už se to děje. Asijské vlády a podniky teď už své zaměstnance a systémy přemisťují mimo systémy Gmailu od Googlu a z jiných v USA sídlících systémů, jak tvrdí asijské novinové zprávy. Němečtí prokurátoři vyšetřují určité americké dohledy. Tahle otázka se stává překážkou, přes níž klopýtají jednání s Evropskou unií o nové obchodní dohodě. Technologičtí experti varují před velkými ztrátami v zahraničních obchodech.

John Dvorak, fejetonista z PCMag.com nedávno napsal: „Naše společnosti mají miliardy a miliardy dolarů v zahraničních obchodech a žádná z amerických společností nemůže zaručit bezpečnost před americkým špehováním. Copak si nikdo kromě mě nemyslí, že tohle je pro náš obchod problém?“

***

Vůbec nepomáhá, když naše vlastní americká senátorka Dianne Feinstein podporuje dohled bez povolení k ohromným potenciálním škodám pro její stát. Je čas nuceně připomenout jak jí, tak vůdci sněmovní menšiny Nancy Pelosi, která je téměř stejně hluchá k významu této otázky, že ochrana kalifornského průmyslu a kultury otevřenosti a důvěry, která je pro něj životně důležitá, je přinejmenším stejně významná jako ochrana ohromného vládního dolování v datech. Taková připomínka by měla nabýt síly nikoliv jen veřejného prohlášení, nýbrž zákona. Kalifornie má solidní historii v tom, že si dělá věci po svém – viz naše normy pro vozidla, energetickou úspornost, imigraci, marihuanu. Teď je čas pro další odtrženectví – tentokrát v soukromí komunikace.

***

Potřebujeme zákony, snad i dodatky ke stání ústavě, aby se ujasnilo, že Kalifornie považuje osobní data a komunikace všech lidí, ať už jsou to Američané nebo cizinci, za soukromá a hodná ochrany.

A podívejte se na tohle: