Léto je teď už v plném proudu a arktický led vytvořený během zimní sezóny teď neustále taje. Minima rozsahu mořského zalednění se dosahuje typicky uprostřed září. Loni (2012) bylo dosaženo nového rekordu tání ledu satelitní éry, ta ovšem oficiálně začala až v roce 1979. Jak to vypadá letos? Středisko pro oceány a led Dánské oceánské meteorologické služby poskytuje každodenně nový graf zalednění, a tak lze tuto situaci monitorovat. Rozsah arktického ledu v roce 2013 je na grafu níže vyobrazen tlustou černou čarou (Obrázek 1).
Letos je značně více ledu, než ho bylo během tří předcházejících let, což má nejspíš co dělat se zvláště tvrdou zimou a pozdním začátkem léta. Ještě se uvidí, jak se to vyvine dále. Větší normální plocha mořského ledu je pozorována i na Aljašce a v Baltickém moři.
Obrázek 1: Rozsah arktického mořského ledu během let. Zdroj: DMI.
Mezi tím bylo i oficiálně potvrzeno, že to severní polární minimum zalednění roku 2012 bylo způsobeno převážně silnou bouří. Zadokumentovaly to tři nové studie ( Simmonds & Rudeva 2012, Parkinson & Comiso 2013 a Zhang et al. 2013). Tato bouře rozlámala ledovou pokrývku a led roztrousila po oceánech. To, co sehrálo svou roli, byla i nižší tloušťka ledu. Vysoké teploty současné moderní teplé periody pomohly v této době snížit tloušťku ledu, což tudíž větru umožnilo to provést snadněji než dříve.
Jak situace vypadala před věkem satelitů?
Zde narazíme na překvapení: Slabý, lámavý led býval běžný i v předchozích časech, nebylo jej ale možno ve velkém rozsahu měřit. K jedné fázi zvláště nízkého zalednění Arktidy došlo mezi lety 1920 až 1950, kdy mohly ponorky plout po povrchu vod bez ledu přímo až na severní pól. Dobrý přehled tohoto období lze nalézt na blogu Judith Curry.
Jak to teď zapadá do tvrzení, že mořský led se bude pohybovat jediným směrem, konkrétně ubývat? Přísně vzato ale satelitní éra měření mořského ledu nezačala až v roce 1979, nýbrž už o několik let dříve. A vezmeme-li v úvahu i tato data, pak se na naší křivce (Obrázek 2) objeví nevysvětlitelný zlom. Ledová pokrývka moře byla v letech 1973-1975 výrazně nižší, než byla při „oficiálním“ startu datové sady – v roce 1979. Je zajímavé, že tento graf byl přiložen k první klimatické zprávě IPCC, ale v následujících zprávách už byl opominut, protože nešel dohromady s žádoucí katastrofickou povídačkou.
Obrázek 2: Rozsah arktického ledu 1973-1990. Z IPCC AR1.
Vědci teď pomalu zjišťují, jak by mohlo k fluktuacím arktického mořského ledu docházet. V článku vydaném v International Journal of Climatology, byl schopen tento tým vědců ukázat, že rozsah mořského ledu západní části Severního ledového oceánu je ze 40-79% kontrolován přirozenými oceánskými cykly. Mezi nimi je i Antarktická oscilace (AO). Další tým vědců z MIT vygeneroval vylepšenou prognózu arktického mořského ledu, kde daleko důležitější roli hrají oceánské cykly a s nimi spojené vzory procesů.
Vezmou-li se v úvahu oceánské cykly, tak už není třeba se divit, když sezóna mořského ledu v Beaufortově moři v Kanadské Arktidě trvá značně déle, než trvala koncem 19. století a v první polovině 20. století. Tohle je ukázáno i v žurnále Biogeosciences, kde autoři rekonstruovali ledovou pokrývku moře během posledních 150 let. Zatímco dnes je ledová pokrývka Beaufortova moře v průměru 9,4 měsíce za rok, před tím to bývalo jen 8,3 měsíce. Tehdy byla voda v této oblasti o asi 3 °C teplejší než dnes. Podle této nové studie Arktická oscilace a Pacifická dekadická oscilace (PDO) také sehrály velkou roli.
Pátrání po dalších faktorech ovlivňujících ledovou pokrývku arktického moře pokračuje. Existují i důkazy, že v této hře by mohlo mít prsty i slunce. Také změny v metodologii měření a vyhodnocovací rutiny způsobili určité poskoky v křivkách. Představuje snad současné tání Arktidy jedině nevýhodu? Nevytváří příspěvek k vzestupu hladin moří, protože z toho plujícího ledu, co taje, nevzniká téměř žádný čistý výtlak vody. Blog Judith Curry uvádí jen málo ekonomických nevýhod nízkého zalednění Arktického oceánu.
Všichni nakonec chtějí vědět, jak se led v Severním ledovém oceánu bude vyvíjet dále. Před dvěma desetiletími vědátoři předvídali Arktidu bez ledu už pro dnešek. Jelikož se tuto predikci nepodařilo realizovat, tak to datum rychle posunuli do roku 2030. V žurnále Geophysical Research Letters se na to podíval tým vědců blíže a provedl důkladnou kalkulaci. A výsledek: Pokud snad někdo předpokládá byť i nejagresivnější prognózy oteplování od modelářů, pak by severní polární léto bez ledu mohlo být očekáváno na konci 21. století a celoroční Arktický oceán bez ledu na konci 23. století.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: notrickszone.com
