V sobotu ve více než tuctu evropských měst pochodovaly desetitisíce lidí na protest proti kontroverznímu paktu proti on-line pirátství, o němž kritici říkají, že by mohl ukončit svobodu na Internetu. Okolo 41 000 lidí pochodovalo v Německu, do čehož patřilo 16 000 v Mnichově a 10 000 v Berlíně, aby protestovali proti Obchodní dohodě proti podvrhům ACTA, která byla dohodnuta mezi 27 národy Evropské unie a 10 dalšími zeměmi.

Mnozí nesli transparenty „Stop ACTA“ a měli na sobě masky Guy Fawkese – symbol pochodů vedených hackery – převážně mladí protestující se rovněž odvažovali do převážně mrazivých teplot panujících v takových městech jako Budapešť, Bukurešť, Bratislava, Praha, Sofie, Tallin, Vilnius a Vídeň.

Očekává se, že ACTA některé vlády ratifikují, avšak intenzivní opozice vedená uživateli Internetu donutila některé státy EU, jako Polsko, Česká republika a Slovensko, aby zmrazily ratifikační proces.

„Vidíme suspendování ratifikace jako vítězství, nemůžeme to ale přeceňovat,“ řekl vicepresident pirátské strany České republiky Mikuláš Ferjenčík.

„Chceme, aby se ACTA zastavilo úplně,“ dodal.

V Sofii více než 3 000 demonstrantů pochodovalo podél hlavních bulvárů ve středu města a vyřvávali na budovy vlády a parlamentu.

Křičeli: „Žádné ACTA!“ a „Mafie!“ přičemž vládu obviňovali, že dohodu podepsala tajně bez konzultací s veřejností.

V Tallinu se jich objevilo asi 1 500 a zákonodárci rozšířili svou kritiku ACTA na útok na vedení země.

„Estonský člen parlamentu Ansip, který už často demonstroval proti tomu, že rozhodnutí estonské vlády se rodí kdesi ve skrytých sklepeních,“ z toho obvinil zákonodárce Juku-Kalle Raida, jehož strana vládne s Reformní stranou Andruse Ansipa.

„Ten současný případ s ACTA jen ukazuje, že zase jednou se udělalo rozhodnutí, aniž by někdo diskutoval s lidmi,“ dodal tento zákonodárce.

Mezi tím Evropská komise vydala dokument upřesňující vyjednávací proces u tohoto paktu, čímž usiluje o vlastní obhajobu proti obviněním z kuloárního tajnůstkářství.

„EU rozhodně popírá, že by poskytla jakékoliv skupině zainteresovaných přednostní přístup k informacím,“ říkají.

„Ani u této dohody nejsou žádné tajné protokoly a konečný text je zcela veřejný a přístupný všem občanům na webové stránce Evropské komise,“ dodal.

ACTA byla podepsána loni v Tokiu a jejím cílem je posílit mezinárodní standardy ochrany intelektuálního vlastnictví, např. tím, že bude více bojovat proti podvrhům léků a dalšího zboží.

Avšak její pokus o útok na ilegální stahování a sdílení souborů na Internetu rozpoutal obviňování, že ničí on-line svobodu.

„Jsem tu, protože jsem proti cenzuře Internetu, proti pokusům omezit svobodu informací a proti korporátním zájmům, které šlapou po lidských právech,“ řekl AFP Maja Nikolova (27) v Sofii.

I mnoho bulharských hudebníků bylo v tomto davu, ti tvrdí, že si privilegií z copyrightu užívají i tak jen zřídka, ale že jsou připraveni i to málo, co z toho vydělávají, obětovat pro svobodu Internetu.

Jeden z organizátorů pochodu ve Vilniusu Mantas Kondrtavicius řekl AFP: „Některá z opatření v dohodě jsou příliš nejednoznačná a umožňují různé interpretace.“

„Pokud se ACTA schválí, tak se změní chápání lidských práv a soukromí a už nebude cesty zpět,“ varoval tento 21-letý.

„Nepopírám, že autorům by se mělo platit, ale nelze to dělat na úkor soukromí či svobody slova,“ zdůraznil.

Mezi tím se někteří na Facebooku rozhodli protestovat darováním krve.

„Krev je životadárná síla stejně jako informace a myšlenky pro web. Přidej se k našemu symbolickému projevu toho, že sdílení není zločin, nýbrž má životní důležitost,“ říkají jeho organizátoři.

Kromě EU ACTA podepsaly i Austrálie, Kanada, Mexiko, Maroko, Nový Zéland, Japonsko, Singapur, Jižní Korea, Švýcarsko a Spojené státy.

Související články:

 

Zdroj: http://www.rawstory.com/rs/2012/02/12/europeans-protest-controversial-acta-pact/