Ruský prezident říká, že podpora ‚těch, kdo zabíjejí nepřátele a pojídají z nich orgány‘ je opovržením evropskými humanistickými hodnotami. Diplomatický průlom ohledně syrské občanské války se na summitu G8 v Severním Irsku jeví jako nepravděpodobný, když ruský prezident Vladimir Putin Západu spílá za úvahy o vyzbrojování syrských rebelů, povídáním o jejich pojídání lidských orgánů. Řekl, že Rusko naopak vyzbrojuje legitimní syrskou vládu. Když David Cameron mluvil po obtížné schůzce s Putinema na Downing Street, tvrdil, že oba muži jsou ve shodě o potřebě ukončit humanitární katastrofu této občanské války. 


Bylo toho ale málo, co by poukazovalo, že by tito muži dosáhli pokroku v tom, jak uspořádat čerstvou syrskou mírovou konferenci v Ženevě, natož pak, kdo by se jí měl zúčastnit, nebo ohledně její agendy.

Během chladných výměn během tiskové konference řekl Putin: „Nebudete popírat, že opravdu není zapotřebí podporovat lidi, kteří nejenže své nepřátelé zabíjí, ale kuchají jim těla a vyžírají vnitřnosti před veřejností a kamerami. Jsou tohle ti lidé, které chcete podporovat? Jsou to oni, komu chcete dodat zbraně? Potom to má nejspíš málo co dělat s humanitárními hodnotami, které se v Evropě už staletí vyznávají.“

Putinovy poznámky našly ozvěnu v řadách Konzervativců, v nichž je k vyzbrojování syrské opozice silný odpor. Cameron argumentoval, že je možné vyzbrojovat pluralistické demokratické elementy opozice a i on by rád ze Sýrie vyhnal al-Káidu.

Putinova prohlášení následují po rozhodnutí administrativy prezidenta Baracka Obamy o vyzbrojování rebelů snažících se svrhnout prezidenta Bášara Asada poté, co USA prohlásily, že obdržely důkaz, že syrská vláda použila chemických zbraní. Některé z těchto důkazů poskytl britský vědec Porton Down a Cameron teď Asada obvinil ze spáchání válečných zločinů.

Cameron přiznal, že Rusko a Británie zastávaly odlišná hlediska, řekl ale, že tyto dvě země odhlédnou od svých rozdílů a zaměří se na „společnou základnu“ – aby zorganizovaly mírové rozhovory mezi těmito stranami v Ženevě. Putin řekl, že plně sdílel Cameronovo hledisko, že občanskou válku by mohly ukončit „jedině politické a diplomatické prostředky.“

Cameron dodal: „Oba vidíme tu humanitární katastrofu. Oba vidíme nebezpečí nestability a extremismu. Oba chceme mírový proces a transformaci. Pro G8 je to výzvou … abychom odhlédli od těch rozdílů.“

Ruský vůdce, který na ty rozhovory dorazil o hodinu později, řekl, že chtěl pomoci se zprostředkováním mírové dohody pro Sýrii a že doufal, že summit G8 v Severním Irsku by mohl s tímto procesem pohnout vpřed. Putin trval na tom, že jeho vláda „neporušila žádná pravidla“ dodávkami zbraní „legitimní vládě“ Bášara Asada a apeloval na partnerské země G8, aby respektovaly ta samá pravidla.

„To, co jsem si z této konverzace dnes odnesl, je to, že můžeme tyto rozdíly překonat, když uznáme, že sdílíme určité základní cíle: ukončit konflikt, zastavit rozpad Sýrie, dovolit, aby se Syrský lid rozhodl, kdo mu bude vládnout, a vyřídí boj s extremisty a jejich porážku,“ řekl Cameron.

Kanadský ministerský předseda Steve Harper v projevu zhoršených vztahů uvnitř G8 prohlásil, že Putin podporuje Asadovy „grázly“.

„Myslím, že bychom si neměli nic namlouvat,“ řekl. „Na téhle G7 plus jedna. My na Západě máme na tuto situaci velice odlišný náhled. Pan Putin a jeho vláda podporují grázly z Asadova režimu, k čemuž mají své vlastní důvody, o nichž si nemyslím, že by byly ospravedlnitelné, a pan Putin na to zná můj názor.“

Cameronovy argumenty, že je možné dodávky zbraní udržovat z dosahu extremistických elementů mezi rebely, rozhodně popřel starosta Londýna Boris Johnson, který varoval, že neexistuje způsob, jak zabránit, aby tyto zbraně neskončily v rukou „gaunerů přidružených k al-Káidě“.

Johnson napsal do Daily Telegraph, že některé živly mezi rebely bojují „nikoliv za svobodu, nýbrž za strašlivý islamistický stát, v němž by oni měli v ruce bič – a z toho se nelze žádným uhýbačstvím vykroutit: a jsou to právě oni, kdo teď mezi syrskými rebely doufají, že jim poplyne prospěch z přílivu Západních zbraní.“

Cameron byl rovněž pod tlakem svých koaličních partnerů, Liberálních demokratů, aby se vyhnul zavlečení Británie do vojenského konfliktu. Nick Clegg, vůdce Liberálních demokratů, naznačoval, že důvody pro intervenci nejsou zdaleka tak jasné jako u Libye či Iráku.

Stínový ministr zahraničí Douglas Alexander řekl, že nepříjemný pocit z toho mají poslanci všech stran. „Labouristé už měsíce apelují na vládu, aby zodpověděla základní otázky ohledně jejich přístupu k tomu, jak ministerský předseda zajistí, že dodané zbraně nepadnou do špatných rukou, jak tento krok pomůže se snížením eskalace konfliktu, místo aby jej prodloužil.“

„G8 je pro Davida Camerona klíčovým oknem příležitostí, aby vyvinul tlak na prezidenta Putina, a je podstatné, že k tomu následujících hodin využije.“

Toryjský poslanec Julian Lewis řekl, že pro Británii by bylo „sebevražedné“ vydat zbraně opozici, o níž vláda přiznává, že k ní patří extremistické elementy.

BBC Radio 4 řekl: „Důvod, proč by to bylo sebevražedné, je ten, že když by převzali Sýrii, zdědili by i syrský arzenál zbraní včetně toho konkrétního nervového plynu, který je středem takové pozornosti.“

„V minulosti jsme šli do války kvůli strachu, že al-Káidě by mohly padnout do rukou zbraně hromadného ničení, a tak by bylo absolutně šílené, kdybychom al-Káidě cpali do rukou, právě takový druh zbraní, od jakých je musíme za každou cenu držet dál.“

„Mám trochu pochybností, že ministerský předseda bude bojovat, aby to protlačil parlamentem, protože si už moc lidí myslí, že tohle není v britském národním zájmu.“

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: guardian.co.uk