Poslední odhalení týkající se rozsahu amerického dohledu nad komunikačním provozem světa vedla v evropských médiích a v politických kruzích k chóru protestů a projevů nespokojenosti. Podle informací minulý pátek zveřejněných bývalým zaměstnancem CIA Edwardem Snowdenem sbírala NSA ohromná množství informací založených na globálním odchytávání telefonické a internetové komunikace. Ty tzv. „mapy horka“ z těchto špehovacích operací objasňují, že NSA nemá žádné zábrany při napíchávání se do komunikace, nejen v zemích, které definuje jako nepřátelské, nýbrž i v těch, které jsou považovány za její dlouhodobé spojence.


Mapa horka NSA, kterou vydal list Guardian, odhaluje, že od lidí, institucí a podniků v Evropě během samotného března 2013 bylo po nasbíráno ne méně než 3 miliardy poznatků z dat. Každý evropský stát byl předmětem dohledu s tím, že největší ekonomika tohoto kontinentu, německá, byla podrobena největšímu zkoumání.

V úterý si v úvodnících a prohlášeních evropští politici a mediální kanály ztěžovali na americké dohledové operace, přičemž současně obhajovali práva svých vlastních národních vlád rozsáhle své obyvatelstvo špehovat.

Od komisařky Evropské unie zodpovídající za datové soukromí Vivianne Reding se očekává, že vznese otázku špionáže NSA před americkými činiteli během summitu G8 tento víkend v Dublinu. Rovněž mluvčí německé vlády řekl, že německá kancléřka Angela Merkel toto téma otevře s americkým presidentem Barackem Obamou, který má do Berlína přiletět hned po summitu v Dublinu.

Americký program dozoru ospravedlňovaný na základě „války s terorismem“ byl v Evropě sporným tématem už mnoho let. Na počátku letošního roku debatoval Evropský parlament o studii vytvořené Střediskem studií konfliktů, svobody a bezpečnosti. Tato studie dospěla k závěru, že dodatek Zákona o zahraničním zpravodajství a dohledu (FISA) od americké administrativy z konce roku 2012 „představuje daleko smrtelnější hrozbu datové suverenitě EU než jiné evropským tvůrci politik zatím uvažované zákony.

Americký zákon FISA výslovně zmocňuje k zacílení na komunikace a data „v zahraničí sídlících politických organizací“ – ne jen podezřelých teroristů nebo agentů cizích vlád. Jeden z autorů této zprávy EU vyhlásil, že FISA je v podstatě „prázdný šek pro cokoliv, co pomůže americkým zahraničně politickým zájmům,“ čímž legalizuje i monitorování evropských žurnalistů, aktivistů a politiků zapojených do jakékoliv záležitosti, na níž mají Spojené státy zájem.

Evropský parlament už před tím také vyjádřil své znepokojení nad požadavky vznášenými americkými zpravodajskými agenturami na rozsáhlé informování o všech evropských občanech, co se pokouší o vstup do USA.

Americký velvyslanec u Evropské unie William Kennard v reakci na studii EU z počátku roku vyhlásil, že „strachy Evropského parlamentu z masivního dohledu jsou neopodstatněné.“ Poslední odhalení špehovacího programu NSA však naopak objasňují neopodstatněnost tohoto Kennardova lednového ujištění.

I přes předchozí obavy vznášené ohledně rozsahu amerických špionážních operací byly oficiální reakce Evropské unie na poslední odhalení velice mírné. V pondělí bylo toto téma vzneseno v Evropském parlamentu nižším činitelem EU – maltským komisařem pro záležitosti zdravotnictví a spotřebitelů – který si ve Strasbourgu nanicovatě ztěžoval, že program NSA Prism „potenciálně ohrožuje základní právo na soukromí a ochranu dat občanů EU.“ Vyhlásil, že dohled nad daty a obrana soukromí jsou v tom obsaženy „s dobrou vyvážeností“, a že doufá, že tento skandál neohrozí „speciální vztahy“ mezi USA a Evropou.

Ty rozpaky vyjádřené evropskými politiky o rozsahu operací NSA se odrážely i v evropských mediálních kanálech, z nichž mnohé vyjádřily své zklamání nad Obamovou administrativou, že povolila takovýto program rozsáhlého špehování. Současně s tím četné noviny poukazovaly na to, že informací shromážděných NSA by mohl využívat americký stát a společnosti, aby si vydobyly výhody proti byznys konkurentům.

Španělský list El Periódico de Catalunya si všímá, že všechny hlavní společnosti, k jejichž serverům má NSA přístup – včetně Googlu, Facebooku, Yahoo, Applu a Microsoftu – jsou v americkém vlastnictví a mají globální dosah a píše, že: „Velký bratr oznámený Georgem Orwellem nejenže v tomto věku informací existuje, ale má k dispozici i série čím dál sofistikovanějších nástrojů.“

To téma Velkého bratra vznesly i mnohé další evropské noviny s tím, že německý Süddeutsche Zeitung své komentáře o odhaleních NSA nadepsal: „Obama a dohled – Orwell-President.“

I britský Financial Times v úvodním komentáři o tomto skandálu vyjádřil obavy o důsledky těchto amerických špehovacích operací pro mezinárodní diplomatické a obchodní zájmy.

Mezi tím však vedli cílenou protiofenzivu i komentátoři, kteří argumentovali, že dohledové operace NSA jsou ospravedlnitelné a nezbytné. Jen den po svém kritickém komentáři vydal Times dva články, v nichž následující autoři argumentovali, že „Pro stát je přeci legitimní byznys, když si drží přehled na temnou stranou internetu,“ (Gideon Rachman), a že „NSA přeci podpírá zákon, ne že by ho podvracela,“ (Philip Bobbitt).

Hlavní italský list establišmentu La Stampa rovněž v úterý otiskl komentáře vyhlašující, že pokusy popsat Snowdena a dalšího vynašeče Bradley Manninga za hrdiny jsou zcela nemístné. „Ten voják z Wikileaks a ten počítačový specialista ze současného případu Datagate … jednali ilegálně, aby odhalili vládní programy, které jsou legální, dokud nebude dokázán opak, a kterým se dostalo požehnání Kongresu.“

Faktem je, že jak evropské vlády, tak média jsou hluboce kompromitovány svou kolaborací s americkými zpravodajskými službami.

Evropské vlády se už déle než desetiletí lačně chytají USA „války proti terorismu“, aby ohromně rozšířily své operace domácího dohledu. Jsou celkem ochotné spolupracovat na amerických programech ukládání informací a na jejich výměně s americkými zpravodajskými agenturami.

V Itálii agenti tajné služby přímo spolupracovali se svými protějšky ze CIA při únosu egyptského duchovního Abu Omara žijícího v Itálii v exilu. Navíc v pondělí napsal Spiegel Online: „Německá zahraniční zpravodajská agentura BND provádí různé tajné operace v tandemu s NSA, z nichž se většina týká sběru dat v ohromném rozsahu.“ NSA na oplátku pravidelně předávají informace německým bezpečnostním agenturám.

Ty námitky vznesené evropskými kruhy proti operacím NSA nejsou kvůli opozici k rozvoji mocného státního aparátu zaměřeného na potlačení politické opozice. Ty jsou totiž do takových aktivit zapojeny samy. Ty obavy se týkají, odhlédneme-li od okamžitých ekonomických a geopolitických problémů, spíše toho, že hrubost a otevřenost, s jakou si americký stát osobuje diktátorské pravomoci nad svými lidmi, hrozí, že zdiskredituje celý ideologický rámec těchto imperiálních operací jako celek.

Tyto obavy nejotevřeněji ve svém komentáři vyjádřila německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberger. Ta argumentuje, že v roce 1949 Německo přijalo ústavu silně založenou na svobodě zajišťované Americkou ústavou z roku 1776 a varuje, že s příchodem odhalení NSA: „Je důležité se vyhnout dojmu, že ochrana základních práv se nebere dostatečně vážně.“

Americká „válka s terorismem“ se používá k ospravedlnění všech druhů útoků na demokracii a všech zahraničních válek. Na piedestal šampiónů „svobody“ a „demokracie“ se USA a jejich evropští spojenci staví tím, že provádí vpády do jedné země za druhou – včetně současné operaci v Sýrii. Tohle předstírání navíc obnažila i Snowdenova odhalení, a to s ohromnými politickými důsledky jak v USA, tak v Evropě.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca