Americká tajná služba NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou napojeny přímo na centrální počítače několika internetových společností, a to s jejich souhlasem. Mezi nimi je i oblíbený Google nebo Facebook a jedna z největších internetových společností na světě Microsoft. Americká vláda tímto způsobem získává citlivé soukromé informace a osobní komunikaci mezi občany. Tvrdí přitom, že tak chrání občany. Touto cestou si mimo jiné zajišťují přístup k videozáznamům, fotografiím, e-mailem, dokumentům, kontaktním údajům, videím, chatem, rozhovorem a vůbec všem souborům.


Analytici jsou tak v delším časovém úseku schopni sledovat pohyb a spojení osob, napsal deník Washington Post.

Tajný program podle něj dostal název PRISM 2007 a postupem času se značně rozšířil. Dokumenty, které se připravovaly na každodenní briefingy prezidenta, se z větší části spoléhali právě na poznatky získané díky tomuto programu, píše DPA.

Podle Washington Post začalo sledování komunikace občanů už za prezidentských dob George Bushe, za Obamy se však značně rozšířilo a stalo se významným zdrojem zpráv pro Bílý dům. Patřily k ní i diapozitivy, ke kterým se deník dostal. Z nich vyplývá, že se na tomto programu podíleli internetové společnosti Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, Paltalk, AOL, Skype, YouTube a Apple.

Podle zveřejněných dokumentů je Microsoft, přídí společností, která dohodu s americkou vládou podepsala, a to ještě v roce 2007. V roce 2008 ji následovala společnost Yahoo a v dalším roce (2009) to byl Google, Facebook a Paltalk. V roce 2010 se stal i YouTube a v 2011 Skype a AOL. Jako poslední se k dohodě připojila společnost Apple, a to v roce 2012. Podle zprávy by se k nim v dohledné době měla přidat i společnost Dropbox.)

Společnosti Yahoo, Apple a Facebook podle agentury Reuters vzápětí popřeli tvrzení Washington Post s tím, že neposkytují žádné vládní agentuře přímý přístup ke svým serverům. Reuters zároveň citoval nejmenovaného amerického představitele, podle kterého byl vládní průzkumný program zaměřený pouze na osoby, kteří nejsou občany USA a žijí mimo území Spojených států.

Zákon, který v rámci tohoto programu povoluje shromažďování dat, neumožňuje, aby byl zaměřen na americké občany, ani osoby nacházející se ve Spojených státech, dodal.

"Informace shromážděné v rámci tohoto programu patří mezi nejdůležitější a nejhodnotnější informace, které shromažďujeme, a využívají se k ochraně našeho státu před širokým spektrem hrozeb," cituje Reuters představitele USA, který nechtěl být jmenován.

NSA chválí PRISM jako "jeden z nejcennějších, nejunikátnějších a nejziskovější přístupů pro NSA". Podle ředitele amerických tajných služeb Jamese Clapper by mělo být prozrazení a zpřístupnění dokumentů aplikace PRISM trestuhodné a představuje riziko pro národní bezpečnost.

[quote align="center" color="#999999"]

David Drummond, Chief Legal Officer, Google:

„Nelze to už vyjádřit jasněji, že vláda nemá žádný přístup na servery společnosti Google – ani přímo, ani prostřednictvím „zadních vrátek“ či tzv. drop boxu. Stejně tak jsme ani neobdrželi žádnou takovou žádost, jak se píše v médiích. Je proto zcela nesprávné naznačovat opak. Uživatelská data poskytujeme vládám pouze na základě platných právních norem. Náš tým právníků přezkoumává každý jeden takový požadavek a vrací zpět ty, které jsou příliš rozsáhlé nebo nedodržují správný postup. Zároveň jsme byli první, kdo začal velmi transparentně informovat o žádostech vlád o informace.“

[/quote]

"Neoprávněným vyzrazením přísně tajného dokumentu hrozí potenciální dlouhodobé a nevratné škody na naší schopnosti identifikovat a reagovat na množství hrozeb, kterým čelý náš národ", řekl Clapper. Podle něj prý zprávy o PRISM obsahují také hodně nepřesností, ale žádnou konkrétní neuvedl.

Dia Chakravarty z Freedom Association řekl Russia Today, že Amerika má agresivní způsob provádění kontrolních akcí v zemi. "Zdá se, že je velká díra mezi tím, co si američtí občané myslí, že má vláda dovoleno dělat a interpretací vládních agentur, co mají dovoleno dělat. A tato díra je velmi nedemokratická", řekl Charkravarty.

Zdroj: r t.com,  guardian.co.uk