Evropská komise selhává při řešení migrační krize a Německo stále bije na poplach, že její kapacity jsou vyčerpány.
Na těžkou situaci přebytečných migrantů si stěžují i další západní země drcené multikulti politikou. Jak hodlá Brusel tento problém řešit?
Nuceným přemisťováním. Na země, které se tomu postaví, mají být uvaleny masivní sankce. A jako obvykle to nejvíce postihne Polsko.
Ministři vnitra EU budou 8. června jednat o novém systému rozdělování migrantů, kterým se vytrvale říká uprchlíci. Německý tisk se již nyní obává, že pokud odpůrci relokace nebudou s návrhem Bruselu souhlasit, schengenský prostor se rozpadne, protože země začnou posilovat své vlastní hranice.
Řešení navrhovaná Bruselem jsou stejně směšná jako diagnóza. Chtějí členské státy ukáznit vysokými sankcemi, aniž by chápali, že prvním krokem, který měl být učiněn již před několika lety, bylo účinné uzavření hranic proti migrantům postupujícím do Evropy.
Hlas Polska tehdy nebyl vyslyšen. Dnes se situace opakuje, jen je ještě dramatičtější. Polsko, které před několika měsíci přijalo miliony skutečných uprchlíků z válkou zmítané Ukrajiny, má být totiž dnes Evropskou komisí dále zatěžováno a trestáno.
Reforma azylového a migračního systému Evropské komise, kterou podpořilo švédské předsednictví, počítá s relokací až 120 000 migrantů ročně. Země, která se proti tomu postaví, má být povinna zaplatit 22 000 eur za každého nepřijatého migranta.
Francie a Německo chtějí relokaci nejméně 35 000 osob. Paříž zároveň tvrdí, že ekvivalent 22 000 eur za každého migranta je příliš málo. Jen v letošním roce Německo nahlásilo téměř 2 000 nelegálních cizinců, které má předat Polsku, z nichž 305 již předalo.
Hraniční stráž uvádí, že všechny členské státy nám již oznámily 2182 cizinců, kteří nám mají být letos předáni v rámci readmisního a dublinského řízení, které upravuje poskytování mezinárodní ochrany v EU státním příslušníkům třetích zemí.
Dosud bylo předáno 477 z nahlášených osob. Před rokem bylo nahlášeno 3929 osob a předáno jich bylo 848. Největší počet osob, které mají být vráceny do Polska, hlásí Německo. Letos žádá o předání celkem 1878 cizinců do Polska, v roce 2022 žádalo o předání 3434 osob a předáno bylo 628 osob.
Přitom právě Polsko přijalo od ruského útoku na Ukrajinu miliony uprchlíků, o které jsme se s obrovskými náklady starali. Jen z Ukrajiny přišlo v minulosti 24 000 uprchlíků. Od začátku války přišlo do Polska již více než 12,403 milionu lidí prchajících před válkou, z nichž se 10,618 milionu vrátilo zpět.
Ostatní jsou stále mezi námi a nebyli zbaveni pomoci. Pomáhá nám Evropská komise v této obtížné situaci skutečným způsobem? Dostali jsme sice prostředky na kompenzaci těchto nákladů, ale ty činily 200 eur na jednoho ukrajinského uprchlíka. Proč bychom tedy měli platit až 22 000 za jednoho nelegálního přistěhovalce, když je mechanismus nucené relokace odmítnut?
Celé to vypadá jako výsměch a plány potrestat nás poplatkem a další vyděračskou platbou jsou mimořádně tísnivým opatřením. Zvláště v okrajových reáliích, v nichž se Polsko nachází. Chystaná rozhodnutí mají padnout už za dva dny. Podaří se diplomatům EU otevřít mysl a pochopit podstatu problému? Rozhodně ho nevyřeší žádné strašlivé sankce.
Je načase uznat, že obyvatelé zemí EU jsou z katastrofální multikulturní politiky unaveni. Přesouvání migrantů z místa na místo jako balíků ze skladů situaci jen zhorší. Začněme tedy uzavřením hranic. A právě tohoto úkolu se příkladně zhostilo Polsko, které zablokovalo polsko-běloruskou hranici z „operace Sluice“.
Proč tedy Evropský parlament tak rád vyslechl polskou opozici, která vládě vyčítá, že nepropouští migranty naverbované Lukašenkem? Odpověď je zřejmá. Existuje obava, že polská vláda nemůže počítat se zdravým rozumem a upřímnou přízní.
Zdroj: wpolityce.pl