Konference Estoril je nově se vynořující shromáždění Iluminátů pro-Nový světový řád a elitu vedené elitou. Ač tvrdí, že nabízí ‚místní řešení‘, tak jeden z jejích účastníků v roce 2013 Anthony Giddens, jeden z akademických mentorů Tonyho Blaira, během konference řekl: ‚Potřebujeme globální řešení globálních problémů.‘ Konference elististů mají nesmírnou důležitost jak pro panskou třídu, tak pro jejich neukojitelnou štvanici za rozšíření a upevnění jejich moci. Ty přichází v rozmanitých formách a na různých úrovních elistimu a utajení. Slouží soustavě účelů zajímajících ústřední postavení v plánech a metodách vládnoucí třídy.
Během těchto setkání si dominantní postavy vymění názory, vydají příkazy, vymění si důležité informace ohledně minulých i budoucích událostí, stanoví ty správné povídačky o minulých i nadcházejících událostech, udělají plány pro budoucnost nebo pro indoktrinaci účastníků a pozorovatelů. To jsou ty události, při kterých se ideje panské třídy šíří a upevňují, udávají tón pro politická rozhodnutí a nadcházející události.
Na horním konci spektra elitistických konferencí máme události jako Bohemina Grove a Shromáždění Bilderberg, o jejichž účastnících se předpokládá, že jsou relativně neznámí, a o obsahu se předpokládá, že zůstane utajený, ač i v těchto dvou případech ta aura tajemnosti, když nic jiného, tak pomohla jejich notorické známosti, a následně se to kultivovalo do kultu podobného posedlosti a rostoucího zájmu o ně u části obecné veřejnosti. To vedlo k tomu, že seznamy účastníků se sestavují tak, že je lze číst i jako seznamy kdo je kdo na politickém, ekonomickém a sociálním žebříku světa. Není neobvyklé v pozdějších scénách světového jeviště zjistit, že některé z těchto konferencí sehrály ústřední roli ve světových událostech, jako to bylo možno např. spatřit při vlivu Shromáždění Bilderbergů na zřízení společné měny Evropské unie euro.
Na druhém konci spektra nacházíme méně utajené, daleko otevřenější konference, jako je Světové ekonomické fórum, též známé podle svého místění jako Davos, stejně jako spousta dalších elitistických konferencí, které se odehrávají po celém světě.
Jednou z takových konferencí, která sice nabývá na vzrůstající důležitosti, ale i tak je relativně neznámá, je Konference Estoril v Portugalsku. Její první vydání proběhlo v roce 2009, druhé v roce 2011, a k poslednímu došlo od 30. dubna do 3. května 2013. Mezi nejproslulejšími řečníky z roku 2009 můžeme nalézt válečné zločince jako Tonyho Blaira a José Maria Aznara, dva důležité hráče z té podvodné invaze do Iráku, a mezi dalšími pochybnými charaktery i kazatele globální vlády Davida Helda ze Studií globálního vládnutí při London School of Economics. Mezi řečníky z roku 2011 najdeme západní loutku Mohammeda Elbaradeie, rovněž klíčovou figuru invaze do Iráku, autora té úchylné předpovědi ‚konce historie‘ Francise Fukuyamu, princeznu Laurentinu z Holandska a bývalého francouzského ministerského předsedu Dominique De Villperina.
Někteří z mluvčích posledních konferencí Estoril.
Oficiální stránka Konference uvádí, že jejím hlavním cílem je ‚vytvořit výroční mezinárodní událost k prodiskutování výzev globalizace se zvláštním zřetelem na vztahy mezi lokálním a globálním polem.‘ Ovšem za tím politicky korektním jazykem jejich oficiálních prohlášení vidíme zpětný odkaz na další mnohem chmurnější cíl, jímž je diskuse o způsobu vydláždění cesty pro příchod Nového světového řádu. Rovněž při pohledu na to, kdo ty konference sponzoruje, můžeme dospět k názoru, že za organizací konferencí jsou některé z prominentnějších frakcí stojících za formováním Nového světového řádu, jmenovitě Jezuité (Tovaryšstvo Ježíšovo), Sionisté a důležití hráči světových financí, stejně jako některé další morálně pochybné organizace, jako je Světová banka a Trilaterální komise. Mezi nimi se Tovaryšstvo Ježíšovo, inspirované proslulými Bavorskými Ilumináty, nebo-li prostě jen ‚Ilumináty‘ jeví jako zdaleka nejprominentnější.
Symbol Jesuitů (tj. Tovaryšstva Ježíšova). Jezuiti se jeví jako nejprominentnější síla za Konferencemi Estoril prosazujícími Nový světové řád.
Celkový tón konference se projevoval extrémní arogancí a elitářstvím, policejní perimetr kolem dějiště byl ohromný, soukromí sekuriťáci a policisté byli početní, pokud jich nebylo rovnou více než účastníků, a z celkové atmosféry čišela kontrola a dokonce mírné zastrašování. Rozsáhle se pojednávala finanční krize, nikoliv však jako sociálně destruktivní proces, nýbrž spíše jako politická příležitost, jíž by se mělo využít, a z níž plyne jediné nebezpečí vzestupu populismu a možností občanských nepokojů, zvláště v důsledku nezaměstnanosti mládeže. Myšlenka, že jedině proces úplného dovršení federalizace Evropské unie může finanční krizi vyřešit, se opakovala znova a znova a opět, přičemž se naráželo i na hrozbu islamistických teroristů a potřebu řešit to dalšími bezpečnostními opatřeními a intervencemi, mj. zvláště ze strany Izraelců. Na této konferenci naprosto chybělo jakékoliv kritické hledisko a apatické a servilní posluchačstvo tomu nijak nevzdorovalo, kromě tedy několika málo vzácných příležitostí.
V roce 2013 se Konference nijak nelišila v nabídce spousty řečníků s převahou mluvčích z velkých bankovních institucí, loutek imperiálního bloku Západu, válečných štváčů, válečných zločinců a kazatelů Nového světového řádu, kteří se všichni shromáždili, aby oslavili konsolidaci unipolárního světa, v němž se jeví možnost dosažení Jediné světové vlády jako čím dál jasnější. Především jsme si všimli přítomnosti mnoha mluvčích spojených s jezuitskými universitami a institucemi, zvláště proslulými byl dočasný přidělenec Jezuitů Herman von Rompuy, nevolený de facto president Evropské unie ze své pozice presidenta Evropské komise a dočasný přidělenec Jezuitů Paulo Portas, portugalský ministerský předseda, který nedávno řekl, že on přeci nemůže být Svobodný zednář, jelikož byl ‚vychován Jezuity.‘
Van Rompuy promlouvá k posluchačům na Konferenci Estoril 2013.
Rovněž jsme na Konferenci Estoril 2013 našli nesporného dočasného přidělence Jezuitů António de Sousa Horta Osório, vzdělaného v Lisabonu na Jezuity vedené Universidade Católica a v s Jezuity spjaté INSEAD, který je nyní generální výkonným ředitelem skupiny Lloyd Banking Group, bývalým členem Goldman Sachs, Santander Bank a Citibank. Ten je rovněž Komandantem španělského Řádu občanských ctností a ‚Encomienda de Número‘ z Řádu Izabely katolické, obojí uděleno Maltézským rytířem králem Juanem Carlosem španělským. Rovněž do roku 2011 býval nevýkonným ředitelem rady Bank of England a patří k Champalimaudově nadaci, to je ta nadace Champalimaud, co měla v minulosti ty kontroverzní kšefty s bankou Santande.
Dočasný přidělenec Jezuitů Horta Osório je určitě tím, co dohlíží na svět financí.
Dále král Juan Carlos, ač je relativně neznámý, patří k hlavním hráčům spiknutí za zformování Jediné světové vlády. Ten mezi četnými tituly je i nositelem titulu Král Jeruzaléma. Bývalý portugalský president a údajný člen Opus Dei, Jorge Sampaio také mluvil, stejně jako téměř diktátor Maďarska Victor Orbán.
Král Juan Carlos, ‚Král Jeruzaléma‘ vedle činitele Maltézských rytířů u vlajky, je to Řád, jehož je váženým členem.
Lech Walesa, polský revolucionář, který hrál ústřední roli při zničení Sovětského svazu, byl hlavním mluvčím na konferenčním zasedání zvaném ‚Cesta k Nového světovému řádu‘, kde byl hostitelem svobodozednářský bývalý vůdce portugalských odborů João Proença. Lech Walesa úzce spolupracoval s Katolickou církví a nedávno vychvaloval roli Jana Pavla Druhého při stržení Berlínské zdi, tj. při rozbití SSSR.
Lech Walesa předvádí svou podřízenost papeži Janu Pavlu II.
Přítomna byla i Isabel Capeloa Gil, viceděkanka jezuitské Universidade Católica, stejně jako ředitel ekonomické fakulty McDonought School of Business z jezuitské Georgetown University David Thomas. Přítomen byl i současný portugalský ministr vzdělání, který má v současnosti na starost sesypání portugalského vzdělávacího systému pomocí programu strukturálního přizpůsobování Trojky jako zástěrky, stejně jako portugalský ministerský předseda Pedro Passos Coelho, sekerník ke zničení portugalské ekonomiky, který je rovněž vzdělaný na katolické škole. Našli jsme tam i bývalého činitele Světové banky Laritze Holm-Nielsena, i děkanku Aarhus University, Estelu Barbot, bývalou členku Trilaterální komise, Elgu Bartch z Morgan Stanley a proti-Íránského kampanistu a nositele Nobelovy ceny z roku 2003 Shirin Ebadiho. Viděli jsme i další mluvčí spojené s pochybnými organizacemi, jako je Miguel Pinto Luz, lumen z University of Navarra, zakladatele Opus Dei José Escrivá de Balaguer i Cyrila Mullera vicepresidenta Světové banky.
Ten seznam dočasných přidělenců Jezuitů, proponentů Jediné světové vlády a bankovních loutek přítomných na Konferenci Estoril 2013 pokračuje dále a dále.
Dvě z universit za Konferencí Estoril jsou Georgetown University a Universidade Católica, obě jsou vedeny Jezuity, jednou z nejmocnějších organizací světa, ač téměř nepovšimnutou. Dalším partnerem je Fundação Getulio Vargas, která má také přes Georgetown University velice úzké vazby s Jezuity. Ta také dostává pocty a sponzorství od jezuitských universit v Brazílii a je spojena s některými z hlavních hráčů v brazilské Globální politice. Je magazínem Foreign Policy považována za jeden z 5 vrcholných mozkových trustů na globální úrovni.
K dalším akademickým sponzorům patří Aarhus University spojená s dánskou královskou rodinou, Erasmus University z Rotterdamu, což je prestižní ekonomická škola pojmenovaná po vůdčím katolickém mysliteli Desiderius Erasmusovi a Hebrew University z Jeruzaléma, což je ta, která poskytuje institucionální vazbu na tu spoustu sionistických mluvčích přítomných na konferenci.
Mezi sponzory jsme rovněž našli BIC Bank, která nedávno koupila portugalskou BPN (Banco Português de Negócios) poté, co tato byla v centru jednoho z největších skandálů s bankovními podfuky v portugalské historii. Po finanční krizi 2008 dostala tato banka finanční injekci témě jedné miliardy Euro jmenovitě od portugalské vlády a krátce nato byla prodána za pouhých 40 milionů Euro, a ta teď financuje projekty v Angole. Dalším sponzorem z bankovního sektoru je banka Santander Totta, součást Santander Bank, jedné z největších na světě, která byla rovněž v centru kontroverzního prodeje bývalé portugalské Totta Bank portugalskými olejářskými magnáty a bankovní dynastií rodinou Champalimaud.
Konferenci rovněž sponzorovala Světová banka, hlavní korporace jako Vodafone a Lexus. Byla však sponzorována i okresem Cascais, předměstím a součástí metropole Lisabonu, stejně jako portugalskou presidentskou kanceláří. Je zajímavé si povšimnout, že portugalský president je nezbytně a automaticky Velmistrem Řádu Kristovy milice, což je údajně čestný titul. Řád Kristovy milice ve skutečnosti není žádný jiný než řád Templářských rytířů, kteří bývali po celé Evropě perzekuováni a z větší části je anektovali Maltézští rytíři, kterým ale král Denis dovolil zůstat v Portugalsku pod podmínkou, že si změní jméno. Tento Řád hrál ústřední úlohu ve ‚Věku objevů‘, kdy Portugalsko zažilo imperiální vzestup. Mnozí portugalští objevitelé a králové bývali členy Řádu, včetně jmen jako Vasco da Gama, který objevil námořní cestu do Indie, Pedro Alvares Cabral, Jindřich Mořeplavec a Magellan (Fernão de Magalhães), první člověk, co obeplul svět, patří mezi ně. I mnohé důležité postavy portugalské historie představují členy Řádu Kristovy milice (čili Templářských rytířů, když chcete), včetně Marquesse z Pomal, jehož vyloučením od Jezuitů v roce 1758 byla zahájena perzekuce Společnosti Ježíšovy, která vyvrcholila jejich oficiálním zrušením papežem Klementem XIV. v roce 1773.
Některé z medailí Řádu Kristovy milice.
Závěr je tedy takový, že Konference Estoril určitě patří mezi ty, na nichž v blízké budoucnosti uvidíme všechny takové, co jsou natěšeni poučit o procesu budování Nového světového řádu, jelikož je to jedna z těch vzácných konferencí, jíž se její členové mohou zúčastnit veřejně, a vypadá to, že čím dál více přitahuje nejprominentnější členy finanční, politické a akademické elity.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: theobedientant.com
