James P. Tucker jr. (31.12.1934 – 26.4.2013) proslulý lovec Bilderbergů, autor Bilderberských diářů Jima Tuckera včera zemřel v důsledku komplikací, jimiž utrpěl po svém pádu. Skutečnou poctu Tuckerovi projeví příští týden, kdy bude přední stránka listu AMERICAN FREE PRESS věnována Jimovi. Myšlenky a modlitby nás všech z AMERICAN FREE PRESS jsou věnovány jeho rodině a přátelům. Díky ti, Tuckere, za všechno, co jsi vykonal, aby svrhl světlo na ty „zločince“ z Bilderbergu.


Níže si můžete přečíst nekrolog od kolegy Michaela Collinse Pipera a poslechnout si poslední interview s Tuckerem, které před svou smrtí poskytl AFP.

 

Náš dobrý přítel Jim Tucker odešel, ale snad se naposledy zasmál Davidu Rockefellerovi

By Michael Collins Piper

Jediné, čeho Jim Tucker nejspíš litoval, byl fakt, že nepřežil svou místopřísežnou nemesis po déle než čtvrt století, mezinárodního bankéře Davida Rockefellera. Jako bývalý redaktor barvitých zpráv z AMERICAN FREE PRESS – pořád nadále dopisovatel tohoto listu – zemřel Tucker v nemocnici ve Virginii 26. dubna ve věku 78 let po komplikacích vzniklých při zranění, jenž utrpěl po pádu, když kráčel doma obklopen svou rodinou.

Nejvíce byl znám stopováním výše zmíněného Rockefellera a členů takovýchto vysoce postavených mocenských skupin, jako Výbor pro zahraniční vztahy, Trilaterální komise a zvláště skupiny Bilderberg, což prováděl celá desetiletí doslova po celé planetě, takže odkaz tohoto, jak se sám označoval, „venkovského hocha“ ze Severní Karoliny jako tvrdě účinného investigativního reportéra patří k těm, jímž lze těžko konkurovat.

Než v roce 1975 přišel pracovat do Washingtonu D.C. jako šéf-redaktor nově založeného celonárodního deníku The Spotlight, býval Tucker, jak sám přiznává, konvenčním žurnalistou s dlouhodobou zkušeností v mainstreamovém tisku, převážně přesvědčený, že velká média v Americe dělají svou práci a přináší svým čtenářům zprávy, které potřebují znát. Býval sportovním redaktorem The Northern Virginia Sun, šéfredaktorem The Daily Tifton Gazette v Georgii, šéfredaktorem The Radford (Va.) Daily News, redaktorem The Richmond (Va.) Times-Dispatch; nočním redaktorem The Washington Daily News v hlavním městě Spojených států, šéfredaktorem The Martinsville (Va.) Bulletin a zpravodajským redaktorem The Akron (Ohio) Beacon Journal.

Ovšem v den, kdy Willis Carto, pokladník Liberty Lobby, populistické instituce, která vydávala The Spotlight, Tuckera zavolal do své kanceláře a popsal Tuckerovi málo známou historii schůzek Bilderbergů, tak se Tuckerův světový názor – zvláště z jeho perspektivy jako žurnalisty – navždy změnil.

I přes všechny ty roky v médiích, Tucker ani jednou o Bilderbergu neslyšel a uvědomil si – jak by si měl uvědomit každý skutečný žurnalista – že něco je špatně. Jak to shrnul sám Tucker – všechno dost správně – za ty roky několikrát: „Pokud by se stovka na světě nejproslulejších osobností sportu či filmových hvězd shromáždila v nějakém exkluzivním letovisku za zavřenými dveřmi na soukromou schůzku, celá světová masová média by byla na nohou a dobývali by se dovnitř s požadavkem, že chtějí vědět, co se děje. Ale když se nejbohatší bankéři světa, mediální baroni, průmyslníci, členové královských rodin a političtí vůdci tajně sešli a diskutovali o záležitostech veřejné politiky, které mají dopad na běh světových záležitostí, tak o tom tisk establišmentu neřekl ani slovo.“

Tucker v letech 1975 až 1982 jako redaktor The Spotlight vedl širokou škálu žurnalistů, kteří stopovali gangy Bilderbergů a Trilaterálců tady i v zahraničí. Ale v roce 1983 se i sám Tucker pustil do terénu jako muž The Spotlight na scéně a drtil Bilderbergy a Trilaterálce realistickými kousavými reportážemi od Japonska, přes Portugalsko k Francii, Anglii, Německu – kdekoliv a kdykoliv se ti globalističtí intrikáni sešli, i když zbytek amerických médií nadále držel basu, a i přes fakt, že zase a znova během třech následujících desetiletí Tuckerovo průkopnické vyšetřování odhalující plány Bilderbergů a Trilateralistů mělo přímý vliv na veřejnou politiku ovlivňující každého muže, ženu a dítě na povrchu planety.

Po odchodu z The Spotlight v roce 2001 – zinscenovaném klikou panáků (včetně zkorumpovaného federálního soudce) se známými vazbami na Ústřední zpravodajskou agenturu CIA a izraelskou zpravodajskou služba Mossad – se Tucker pustil do své práce s nově založeným AMERICAN FREE PRESS, pro nějž pracoval po několik let jako šéf-redaktor, a nadále tlačil na supy z Bilderbergu a Trilaterály, kdekoliv se slétli k hnízdu a snášeli vajíčka svých spiknutí.

Každý rok a po všechny ty roky až do roku 2012 – tam Tucker byl. Šmejdil kolem, těžil zdroje (včetně příslušníků hotelového personálu, kde se Bilderbergové sešli), poskytoval svou podporu dalším žurnalistům, kteří přišli na scénu, a obecně zaháněl Bilderberskou elitu za zeď – a doslova do zdi: Při jedné příležitosti Tucker objevil tajné odposlechové zařízení zabudované do zdi hotelového pokoje, který obýval v letovisku umístěném blízko shromaždiště Bilderbergů v jednom z exkluzivních útočišť, kde se ti temní intrikáni pravidelně scházeli.

V posledních letech si i více a více žurnalistů celého světa uvědomilo existenci utajených setkání Bilderbergů a začali i sami na scénu dojíždět, a když hledali vodítka, stal se Tucker „tím mužem, s nímž je nutno se vidět,“ když tento šedý vlk a veterán žurnalismu – drzý žurnalista ze staré školy, obouruční pijan a kuřák bez výčitek, co zlikviduje za den tři krabičky – ukazoval jak donutit ty nafrněné „naparáděnce“ z Bilderbergu chodit po špičkách.

Tucker udržoval pravidelný kontakt s četnými sympatizujícími zdroji, jak uvnitř Bilderberské elity, tak k nim blízkých, a jen pár dnů před svou smrtí zase jednou Bilderbergům rozlousknul utajení a povedlo se mu zjistit umístění nacházející schůzky Bilderbergů v Anglii – i přes obvyklé úsilí Bilderbergů o zmatení Tuckera, aby nezjistil jejich skutečné místo určení.

Jelikož Tucker v posledních měsících už zpomalil, rozhodl se právě, že letošní shromáždění nenavštíví a předal štafetu korespondentu AFP Marku Andersenovi, který už s Tuckerem spolupracoval na reportážích z četných shromáždění Bilderbergů, ale je-li něco jisté, pak je to že: ten starý ohař na stopě Bilderbergů tam bude duchem, a jakmile dostane příležitost, udělá z Davida Rockefellera pěkného „šaška“.

Tucker přežívá ve dvou synech a doslova v milionech přátelích a obdivovatelích po celém světě, kteří oceňovali Jimův sarkastický humor a skutečný žurnalismus, který v každém smyslu toho slova zosobňoval. Jeho literární pozůstalost nepředstavuje jen mnoho tisíc článků vydaných The Spotlight a AMERICAN FREE PRESS, ale i jeho klasické memoáry, Bilderberské diáře Jima Tuckera a Zločiny z Jalty poprvé vydané v roce 1984 a zrovna nedávno určené k novému vydání.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  americanfreepress.net