Většina nejčastěji používaných moderních léků dokáže ulevit okamžitému zdravotnímu problému, ale nemoc nevyléčí. Moderní medicína je založena na používání rychle působících a účinných léků. Málo známým faktem je, že většina z běžně předepisovaných léků pouze potlačuje projevy daného onemocnění. Jedná se o tzv. symptomatické léky. Příkladem symptomatické terapie je utišení bolesti zubu, které je většině postižených určitě příjemné, ale nemocný zub nevyléčí. Obdobně je snížení nebezpečně vysoké hladiny krevního tlaku okamžitě příznivé, a dokonce může omezit riziko vzniku akutních komplikací, ale neřeší, proč k rozvoji hypertenze došlo.
Přestože může být výše popsaná symptomatická terapie regulérní a někdy prospěšnou terapií, z dlouhodobého hlediska vede ke konzervaci stavu. Vyrábí pacienty na doživotí.
Podle Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu obyvatel Česka jsou u nás dvě třetiny populace dlouhodobě nemocné, největší podíl na nemocnosti mají chronická onemocnění. Výskyt chronických onemocnění rapidně narůstá v souvislosti se západním stylem života od druhé světové války. Chronické nemoci jsou dnes příčinou až 86 % úmrtí v zemích EU, jen v Česku se jejich výskyt od roku 2002 zvýšil o 10 %.
Podle vyjádření centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) patří chronická onemocnění jako nemoci srdce, mozková mrtvice, nádorová onemocnění, diabetes nebo artritida mezi nejběžnější zdravotní potíže. Jsou nemocemi, na jejichž léčbu jsou vynakládány největší částky, a zároveň nemocemi, kterým je možné v mnoha případech účinně předcházet.
Potlačování symptomů je pro terapii chronických onemocnění typické. Pacienti spolknutím několika pilulek snadno vyřeší vysokou hladinu krevního cukru, cholesterolu, tlaku nebo bolest zanícených kloubů. Potlačování příznaků nemoci však poskytuje falešný pocit zdraví a umožňuje pokračovat v destruktivním chování, které je základem onemocnění. Potlačením symptomů nejen že není možné vyléčit onemocnění, vede dokonce ve většině případů ke stupňování potíží kvůli celé řadě nežádoucích účinků, které užívání léků doprovází.
Nejčastějšími příčinami chronických onemocnění jsou nezdravá výživa, nedostatek pohybu, kouření, stres a alkohol. Úprava stravy a životního stylu je nejlepší prevencí nejčastějších zdravotních potíží, nadto je prostředkem kauzálního vyřešení nemoci.
Proč lékaři nedoporučují kauzální terapii na prvním místě?
Krátce po onemocnění je většinou otázkou jen několika minut pobytu v ordinaci, než dostanete recept na jeden, popř. rovnou na několik léků. Upozornění na to, že je nezbytné jíst jinak, či dokonce detailní, reálné a správné doporučení, jak přesně upravit jídelníček, u lékaře téměř jistě nedostanete.
A to proto, že na lékařských fakultách tvoří základ studia farmakoterapie, tj. léčba s použitím léků. Přednostní výuka farmakoterapie znamená, že lékaři znají a ovládají především farmakoterapii. Výuka zdravé výživy nebo pohybového režimu na medicíně téměř neexistuje. A tolik potřebné vysvětlení žádoucí úpravy jídelníčku a životního stylu není možné stihnout v sedmi minutách, které průměrně stráví lékař s pacientem během jedné návštěvy. Na rozdíl od předepsání léčiv.
Současná podoba systému zdravotnické péče ani nemotivuje lékaře, aby si udržovali zdravé pacienty. Motivuje je vyhledávat onemocnění, předepisovat co největší množství léků a provádět co nejvíce výkonů. Zatímco pro jednotlivé pacienty (a z dlouhodobého hlediska pro celou společnost) by byla zcela jednoznačně prospěšná kauzální terapie, pro profesionály, kteří jsou zapojeni do léčby, je takto výhodnější symptomatická farmakoterapie.
Neobhajuji zde zákaz léků, které potlačují symptomy nemocí. Symptomatická terapie však musí být jasně považována za podpůrnou. Pacient potřebuje být jednoznačně informován a odborníky správně veden k postupům a změnám v chování, které odstraňují příčiny jeho onemocnění. V ideálním případě by měla být kauzální terapie, tj. dietoterapie a úpravy životního stylu, lékem první volby ještě před nasazením léků, které potlačují projevy onemocnění.
Pro úplnost dodávám, že i symptomatické léky mohou být v některých případech naprosto nezbytné a život zachraňující. Příkladnou výjimkou je užívání léků, které snižují hladinu krevního cholesterolu (statinů) v terapii genetických hypercholesterolémií. Geneticky zvýšená hladina krevního cholesterolu postihuje však maximálně jedno procento pacientů, které statiny reálně užívají. Těm zbývajícím devadesáti devíti by mnohem více prospěla zdravá strava s dostatkem pohybu.
