Co byste dělali, kdybyste se jednoho dne probudili a zjistili jste, že vám banksteři „legálně“ ukradli asi 80 procent vašich životních úspor? Většina lidí zjevně předpokládá, že většina střadatelů, kteří byli na Kypru obráni, jsou „ruští oligarchové“ nebo „movití evropští magnáti“, pravdou ale je, že ti jsou jen zlomečkem tohoto příběhu. Jak uvidíte níže, jsou to malé podničky a stárnoucí penzisté, kteří byli tou konfiskací bohatství, co se odehrála na Kypru, naprosto zdevastováni. Mnohé podniky už nemohou vyplatit výplaty nebo zaplatit svoje faktury, protože jejich peníze byly zmrazeny, a mnozí důchodci spatřili, jak jim naprosto během pouhých dnů zničili jejich důchodové plány, na které pracovali celá desetiletí.


Občas je těžké vžít se do událostí, které se odehrávají na druhé straně planety, já bych ale chtěl, abyste se na pár minut do nich zkusili vžít. Jak byste se cítili, kdyby se něco takového stalo vám?

Uvažte například případ jednoho 65-letého důchodce, jehož životní úspory naprosto vymazala „daň z bohatství“ na Kypru. Jeho velice smutný příběh nedávno vylíčil Sydney Morning Herald…

[quote align="center" color="#999999"]

„Je to moc špatné, strašně, strašně hrozné,“ říká 65-letý John Demetriou a utírá si tlustými prsty slzy z vrásčité tváře. „Přišel jsem o všechny svoje peníze.“

Jehn teď bydlí v malebné rybářské vesničce Liopetri na jižním pobřeží Kypru. Žil ale 35 let v Bondi Junction a pracoval dnem i nocí a o víkendech na tržištích v Sydney a prodával šperky a bižuterii.

Z Kypru odešel počátkem 70. let, když zuřila válka s Tureckem, a vzal s sebou manželku a malé děti do bezpečí Austrálie. Vybudoval si život z ničeho a postupně snášel vajíčka do svého hnízdečka. V roce 2007 odešel na důchod na Kypr s 1 milionem dolarů svých životních úspor.

Plánoval to utratit za svá vnoučata, z nichž některá žijí na Kypru – že je pošle na universitu a zabezpečí je. Byly tu i určité lékařské účty; trpí srdeční chorobou. Úroky stačily na pohodlný důchod a na výlety zpět do Austrálie. Rovněž si pohrával s myšlenkou, že si koupí člun.

Pár let se chtěl vyhýbat větším nákupům, aby se ujistil, že je to správné místo, kde stráví svůj důchod. Nespěchal tedy. Teď ale o všechno přišel.

„Kdybych se byl už rozhodl zůstat, koupil bych si dům,“ řekl John. „Bohužel jsem toto rozhodnutí dosud neučinil.“

„V pátek jsem šel spát jako zámožný člověk. Vzbudil jsem se jako chudák.“[/quote]

Zbytek toho článku si můžete přečíst zde.

Jak byste se cítili, kdybyste náhle přišlo o téměř vše, na co jste pracovali po celý svůj život?

I mnohé malé a střední podničky byly konfiskací bankovních kont, která se na Kypru odehrála, zruinovány.

Následuje výpis z bankovního konta, který byl původně vystaven na Bitcoin fóru, neboť se to stalo pro celý Internet absolutně ničivé. Jedna středně velká IT firma přišla o ohromnou částku peněz kvůli tomu „vnitřnímu vykoupení“, které se na Kypru odehrálo…

Následuje, co říká příspěvek vystavený na této sejmuté obrazovce o tom, co se bude dít s jeho podnikem…

[quote align="center" color="#999999"]

Více než 700 000 nám vyvlastněných peněz bude použito ke splacení dluhů této země. Nejspíš dostaneme zpět 20% této částky během 6-7 let.

Nejsem ruský oligarcha, ale jen evropský středně velký IT podnik. Tisíce jiných společností po celém Kypru jsou v té samé situaci.

Tento podnik je s konečnou platností zruinován a všichni kyperští zaměstnanci vyhozeni.

Přesuneme se do malé karibské země, kde úřady více ctí majetek lidí. Také uvažujeme o využívání Bitcoinů k platbám mezd a k proplácení mezi našimi partnery.

Zvláštní poděkování vám:

– Jeroen Dijsselbloem
– Angela Merkel
– Manuel Barroso

– zbytku činitelů “Evropské komise”[/quote]

S každým dalším uplynulým dnem se to pro ty, co mají na Kypru vklady nad 100 000 euro, jen neustále zhoršuje. Před několika hodinami reportáž od Reuters nadepsaná „ Velcí střadatelé na Kypru ztratí daleko více jen to, čeho se báli“ vyhlašující, že úvodní odhady těchto ztrát velkých střadatelů na Kypru byly hodně podhodnocené.

A samozřejmě pravdou je, že ti, jimž zmrazili vklady, budou mít velké štěstí, pokud ze svých peněz vůbec někdy něco uvidí.

Ale jen před několika týdny Centrální banka Kypru přísahala, že nic takového by se nikdy nemohlo stát. Jen se podívejte do následujícího memoranda z Kyperské centrální banky datovaného 11. února 2013, které nedávno vystavil Zero Hedge…

Pravdou bohužel je, že politici vám budou lhát celou dobu až do dne, kdy vám vaše peníze zkonfiskují.

Můžete ale našim „vůdcům“ ve Spojených státech, v Kanadě nebo v dalších evropských zemích klidně věřit, když budou přísahat, že nic takového se tu nemůže nikdy stát, pokud chcete.

Já jim ale nevěřím.

Ve skutečnosti, jak nedávno rozvedl vynikající článek od Ellen Brown, ten koncept „vnitřního vykoupení“ u „systémově důležitých finančních institucí“ je rozběhlý už po dlouhou dobu…

[quote align="center" color="#999999"]

Konfiskace vkladů zákazníků v kyperských bankách nevypadá, že to byl jen zoufalý jednorázový nápad pár činitelů z eurozónské „trojky“ chvatně zachraňujících svou účetní rozvahu. Spis ze spolupráce US Federální korporace pro pojištění vkladů a Bank of England datovaný 10. prosince 2012 ukazuje, že tyto plány se vypracovávaly už dlouho; že jejich původ je u Výboru finanční stability G20 v Basileji ve Švýcarsku ( o čemž jsme před tím diskutovali tady ); a že výsledek poskytne jasný právní titul bankám a spořícím fondům právě k tomuto postupu.[/quote]

Pokud snad nevěříte, že to, co se právě stalo na Kypru, by se mohlo stát ve Spojených státech, je třeba, abyste si přečetli zbytek tohoto článku. Následuje delší výňatek z tohoto článku…

[quote align="center" color="#999999"]

*****

Ač si to uvědomuje jen málo střadatelů, z právního hlediska, jakmile jsou spořící fondy vloženy do banky, tak je banka vlastní. Naše peníze se stávají penězi banky a my jsme nepojištění věřitelé, držitelé IOU, čili platebního příslibu. (Podívejte se na to  ZDE a  ZDE.) Ale až dosud byly banky povinny vyplácet tyto peníze na požádání zpět ve formě hotovosti. Podle plánu FDIC-BOE budou naše IOU konvertovány na „podíly na bance“. Banka dostane ty peníze a my dostaneme akcie banky. Budeme-li mít trochu štěstí, budeme moci ty akcie prodat někomu jinému, ale kdy a za jakou cenu? Většina lidí si drží vkladový účet proto, aby měli hotovost k zaplacení účtů.

15-stránkový dokument FDIC-BOE je nazvaný „ Řešení globálně aktivních, systémově důležitých finančních institucí.“ Začíná to vysvětlením, že bankovní krize 2008 objasnila, že je zapotřebí i jiných způsobů k udržení „finanční stability“ kromě výkupu z dluhů pomocí daňových poplatníků. Evidentně předjímají, že příští finanční kolaps bude ve větším měřítku, než daňoví poplatníci nebo Kongres budou ochotni sanovat, a tak autoři konstatují:

Efektivní cestou pro návrat ke zdravému provozu G-SIFI u privátního sektoru poskytne výměna nebo konverze dostatečného množství nepojištěných dluhů od původních věřitelů zbankrotovaných společností (tím se myslí střadatelé) na podíly (čili akcie). V US se nové podíly stanou kapitálem v jedné nebo více nově vytvořených a provozovaných subjektech. V UK by se mohl použít stejný přístup nebo by se ty podíly mohly použít k re-kapitalizaci hroutících se finančních společností samotných – tudíž ta nejvyšší vrstva věřitelů vnitřního vykoupení z dluhů se změní na vlastníky těch zachráněných firem. V každé zemi ti noví držitelé podílů přejmou odpovídající riziko tím, že budou akcionáři finančních institucí.

V US se nepoukazuje na výjimky pro „pojištěné vklady“, tím myslíme ty vklady pod 250 000 dolarů, o nichž jsme si mysleli, že jsou chráněny pojištěním FDIC. Tohle lze těžko přehlédnout, jelikož je to FDIC, kdo také vydává tuhle směrnici. FDIC je pojišťovna financovaná z prémií placených soukromými bankami. Tahle směrnice se nazývá „proces řešení“, který je  definován jinde jako plán, který „by se spustil v případě zhroucení pojišťovatele…“ Jediná zmínka o „pojištěných vkladech“ je ve spojitosti s existující UK legislativou, ohledně níž jde ta směrnice FDIC-BOE tak daleko, že ji prohlašuje za neadekvátní, čímž poukazuje na potřebu ji buď modifikovat nebo přepsat.

*****[/quote]

Zbytek jejího úžasného článku můžete najít zrovna tady. Každému bych doporučil, aby věnoval obzvláštní pozornost tomu, co musela říci i o derivátech.

Bohužel to, co se právě teď děje na Kypru, je jen pokračováním trendu. V posledních letech se vlády po celém světě uchýlili ke konfiskaci soukromého bohatství, aby vyřešily své finanční problémy. Následující příklady jsou z nedávného článku vystaveného na Deviant investor …

[quote align="center" color="#999999"]

Říjen 2008 – argentinská levicová vláda potýkající se ohromným poklesem výběru daní navrhla znárodnit všechny soukromé penzijní fondy tak, aby se vyrovnala se splátkami národního dluhu a vyhnula se svému druhém bankrotu během desetiletí.

Listopad 2010 – Nadpis – Maďarsko dává svým občanům ultimátum: Převeďte svá aktiva u soukromých penzijních fondů ke státu nebo o své penze navždy přijdete – To je v podstatě znárodnění všech penzí.

Listopad 2010 – Irsko se rozhodlo přesměrovat 10 miliard euro z Národního fondu penzijních rezerv na pomoc financování záchranného balíčku osmdesáti pěti miliard euro pro své banky nad krachem. Irsko rovněž přistupuje k úvahám o regulačních krocích, aby donutilo určité soukromé irské penzijní fondy k držbě větší části dluhu irské vlády, aby tudíž poskytly státu investiční bázi od nucených investorů, čímž však nesmírně vzrostla rizika střadatelů.

Prosinec 2010 – Francie souhlasila s převodem aktiv v hodnotě dvaceti miliard euro náležejících svému Fonds de Reserve pour les Rerraites (FRR), podstatnou část financování svého penzijního systému, aby tím vyplatila neustále rostoucí náklady sociálních dávek. Žádného penzisty se na to neptali.

Duben 2012 – Argentina oznamuje, že ministerstvo hospodářství si bere nouzovou půjčku z národního penzijního fondu v částce 4,3 miliardy dolarů. Žádného penzisty se na to neptali.

Červen 2012 – ministr financí Timothy Geithner jednostranně přesměroval 45 miliard dolarů z US federálního penzijního fondu, aby pomohl zaplácnout US deficit za zbytek fiskálního roku 2011.

Leden 2013 – ministr financí Geithner opět oznámil, že vláda si začala půjčovat od penzijního fondu federálních zaměstnanců, aby se udržela v chodu, aniž by překročila hranici dluhu, která je „fiskálním útesem“. Tento krok v podstatě vytváří 156 miliard zadlužení úřadů u federálních penzijních fondů.

Březen 2013   – ministr financí Bill English v Open Bank Resolution navrhuje kyperský styl řešení pro potenciální novozélandské krachy bank. Rezervní banka je už v závěrečném stadiu vypracování záchranného plánu, který vloží veškeré bankovní vklady do mechanismu na výkup jejich bank z dluhů. Střadatelé budou mít přes noc své úspory oholené o částku potřebnou k udržení ohrožených bank nad vodou.[/quote]

Vidíte v tom ten vzor?

Jak už jsem psal výše, jednoho dne už žádné bankovní konto, žádný penzijní fond, žádný penzijní účet a žádné akciové portfolio nebude moci být považováno nikdy více za 100% bezpečné.

A až se jednou sesype to kasino s globálními deriváty, tak to tu bude spousta hlavních bank, které bude zapotřebí „vykoupit“.

Až ten den přijde, zkusí přijít si pro vaše peníze.

Nenechte tedy své veškeré celoživotní úspory sedět v jediné bance – zvláště ne takové bance, která je extrémně exponovaná deriváty.

Doufáme, že se probudí více lidí a uvědomí si, co se děje. Přicházíme do časů ohromné finanční nestability a to, co fungovalo v minulosti, už nebude fungovat v budoucnosti.

Buďte chytří a připravte se, dokud ještě můžete.

Dochází nám čas.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  theeconomiccollapseblog.com