WikiLeaks vydala ‚Kissingerovy kabelogramy‘: jejich největší publikace uniklých dokumentů za téměř rok obnáší celkem 1,7 milionu tajných složek včetně informací o tajné historii americké diplomacie. Shromážděny a setříděny byly různé složky včetně těch z kongresové korespondence, zpravodajských zpráv a depeší. Juliane Assange, který tuto organizaci vede, řekl Press Association, že dokumenty ilustrují „velký dosah a rozsah“ globálního vlivu USA. On v pondělí na masově navštívené tiskové konferenci prezentoval a komentoval vydání těchto dokumentů.


Assange v současnosti obývá ekvádorskou ambasádu v Londýně, a kdyby ji opustil, hrozím mu zatčení.

Bývalý americký ministr zahraničí je citován, jak říká: „Před zákonem o svobodném přístupu k informacím jsem na schůzích říkával: ‚Nezákonnosti děláme hned; protiústavnost trvá ale o trochu déle‘,“ pronesl to v roce 1975 při rozhovoru s účastí tureckých a kyperských činitelů.

Mezi dalšími uvolněnými odhaleními je i to, že Vatikán možná kolaboroval s UAS při podpoře Pinochetova puče v Chile, který přinesl režim krveprolití a mizení osob.

V depeši datované 18. října 1973 se uvádí, že „Arcibiskup Giovanni Benelli, vatikánský náměstek ministra zahraničí, ztrápeně vyjádřil své a papežovy smrtelné obavy kvůli úspěšné mezinárodní levicové kampani za naprostou dezinterpretaci reality chilské situace.“

Události, které předcházely Pinochetově 17-leté diktatuře, byly zavrženy jako přehnané.

„Bellini označil přehnané zprávy o událostech jako možná největší úspěch komunistické propagandy a zdůraznil fakt, že i umírněné a konzervativní kruhy vypadají, že mají dost sklony věřit těm nejhrubším lžím o excesech chilské junty.“

Uchýlil jsem se k přiznání, že během toho, co označovali za proceduru ‚vytření‘ Chile, došlo ke krveprolití, ale s následnými prohlášeními, že junta vynakládá ‚veškeré úsilí‘ k návratu situace do normálu.

Už před tím vyšly na světlo světa dokumenty o US zapojení do tohoto krvavého chilského puče. Jeden CIA dokument vydaný v knižní sbírce prací z roku 2003 uváděl: „Svržení Allendeho pučem je pevnou a dále pokračující politikou… je imperativem, aby tyto akce byly provedeny utajeně a bezpečně tak, aby ruka americké vlády a Ameriky, co je za tím, byla dobře skryta.“

Úniky z WikiLeaks dále naznačují, že bývalý indický ministerský předseda Rajiv Grandi pracoval jako vyjednavač švédské společnosti Saab-Scania, která v 70. letech zkoušela do Chile prodat svůj bitevní letoun Viggen.

Tyto dokumenty obsahují 250 000 uniklých memorand ministerstva zahraničí, které byly už před tím k dispozici přes vydání ‚Cablegate‘ spolu s novými 1,7 miliony složek amerického ministerstva zahraničí z Kissingerových časů jako ministra, tedy z let 1973-1976.

Ač těch 1,7 milionů už bylo oficiálně odtajněno a zpřístupněno v Národní archivu a v Evidenční agentuře, považoval tým WikiLeaks jejich důležitost za příliš významnou na to, aby zůstaly téměř ležet ladem.

„Kissingerovy kabelogramy poskytují žurnalistům i obecné veřejnosti s ničím nesrovnatelný přístup,“ uvedly WikiLeaks v prohlášení.

Sám Assange komentoval roli, kterou sehrála jejich publikace dokumentů v uchování pohledu na historii ze všech stran.

„Americké administrativě nelze věřit, že bude udržovat historii svých interakcí se světem. Naštěstí organizace s nepřetržitou historií odporu vůči cenzuře si už teď zkouší opatřit kopie,“ řekl. Šel až tak daleko, že to prohlásil za nejvýznamnější jednotlivou publikaci nejvýznačnějšího svazku geopolitických materiálů, co kdy vyšla.

Komentáře rovněž padaly k nedostatku přístupnosti.

„Jednou z forem utajení je složitost. To je důvod, proč jsme se rozhodli tyto složky sloučit s existujícími depešemi a vynaložili spoustu úsilí na to, abychom z nich udělali uživatelsky přívětivou a přístupnou databázi,“ řekla Forbes mluvčí WikiLeaks Kristinn Hrafnsson.

WikiLeaks rovněž vyjádřili obavy z možnosti, že určité dokumenty by mohly být zpětně opět utajeny.

Uvěznění Juliana Assangeho na londýnské ekvádorské ambasádě znamená, že tato země už utratila 4,5 milionu dolarů za policejní důstojníky hlídající tuto budovu po 24 hodin denně. Obývá tuto budovu od té doby, kdy se ztratil od UK soudního projednání požadavku na jeho vydání do Švédska.

WikiLeaks rozzuřila USA, když v roce 2010 vydala 250 000 amerických kabelogramů, z nichž mnohé se vztahují k válce v Iráku, bylo to tehdy, jako by vrhla bombu.

K materiálům vydaným touto organizací patří i proslulé video ‚Collateral Mudrer‘ (vedlejší vraždy), které bylo natočeno přes střelecké hledí vrtulníku Apache, a zadokumentovalo přímé útoky na neozbrojené irácké civilisty.