Ženská práva jsou čím dál víc oslavována jako užitečný nástroj propagandy pro další budování impéria. Hlavy západních států, činitelé OSN a vojenští mluvčí budou neustále vychvalovat humanitární rozměr USA-NATO vedené invaze do Afghánistánu z října 2001, která byla údajně bojem proti náboženským fundamentalistům, aby pomohla děvčátkům chodit do školy a osvobodit ženy pod jihem Talibanu. Logika takovéto humanitární dimenze afghánské války je pochybná. Přinejmenším zapomínáme, že Al-Káida a Taliban byly už od počátku sovětsko-afghánské války podporovány USA jako součást CIA vedených skrytých operací.


Jak bylo už popsáno Revoluční asociací afghánských žen (RAWA):

USA a jejich spojenci zkusili legitimizovat svou vojenskou okupaci Afghánistánu pod pláštíkem „přinesení svobody a demokracie Afghánskému lidu.“ Ale to, co jsme v posledních třech desetiletích co se týče osudu našeho lidu zažili, je to, že americká vláda myslí především na své vlastní politické a ekonomické cíle a byla to ona, kdo v Afghánistánu k moci dovedl a vybavil ty nejzrádnější, anti-demokratické, ženobijce a zkorumpované fundamentalistické gangy.

Byly to USA, kdo v Afghánistánu v roce 1996 instalovaly k moci režim Talibanu, což byla zahraničně politická strategie, která vedla ke zrušení práv afghánských žen:

Podle NSDD 166 se americkou pomoc islamistickým brigádám proudícím sem přes Pákistán neomezovala na vojenskou bona fide pomoc. Washington rovněž podporoval a financoval přes americkou Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID), proces náboženské indoktrinace převážně, aby zabezpečili zrušení sekulárních institucí. (Michel Chossudovsky, 9/11 ANALYSIS: From Ronald Reagan and the Soviet-Afghan War to George W Bush and September 11, 2001, Global Research, September 09, 2010)

Spojené státy americké štědře financovaly zejména náboženské školy:

V Afghánistánu v letech předcházejících sovětsko-afghánské válce bylo vzdělání převážně sekulární. Spojenými státy přetvořené vzdělávání sekulární vzdělání zničilo. Počet CIA sponzorovaných náboženských škol (madrass) vzrostl z 2 500 v 80. letech na více než 39 000 (v roce 2001). (Ibid.)

Afghánské ženy dnes. (AFP Photo / Shah Marai)

Afghánské ženy v 70. letech před CIA vedenou intervencí.

Americké veřejnosti zůstává neznámý i fakt, že USA šířily učení islamistického džihádu v učebnicích „Made in America“ vypracovávaných na University of Nebraska:

… Spojené státy utratily miliony dolarů, aby afghánské školní děti zásobily učebnicemi plnými obrazů násilí a militantního islamistického učení, částečně jako skrytý pokus o vyvolání odporu k sovětské okupaci.

Učebnice, kteří byly naplněny povídáním od džihádu a vyobrazeními zbraní, kulek, vojáků a min, od té doby sloužily jako základní osnova afghánského školního systému. Dokonce i Taliban používal v Americe vyrobených knih…

Bílý dům obhajuje ten náboženský obsah tvrzením, že islámskými principy je afghánská kultura prodchnutá a že tyto knihy „jsou plně v souladu s americkými zákony a politikou.“ Právní experti však kladou otázky, zda tyto knihy neporušují ústavní zákaz využití dolarů z daní na podporu náboženství.

… činitelé AID v interview řekli, že islamistické materiály ponechaly nedotčené, protože měli strach, že afghánští vyučující by knihy postrádající dostatečně silnou dávku muslimského myšlení odmítli. Tato agentura z těchto náboženských textů odstranila své logo a jakékoliv zmínky o americké vládě, řekla mluvčí AID Kathryn Stratos.

„Politikou AID není podpora náboženské instruktáže,“ řekla Stratos. „Postupovali jsme ale s tímto projektem, protože primárním účelem … je vzdělávat děti, což je především sekulární aktivita.“

… Vydány byly v hlavních afghánských jazycích Dari a Paštún, a tyto učebnice byly vypracovány počátkem 80. let na základě grantu od AID na univerzitách v Nebrasce a v Omaha v jejich Střediscích afghánských studií. Tato agentura v letech 1984 až 1994 utratila 51 milionů dolarů za univerzitní vzdělávací programy v Afghánistánu. (Washington Post, 23 March 2002)

 

Historické ohlédnutí

Než přišel k moci Taliban, vedly afghánské ženy životy v mnoha ohledech podobné tomu, jako žijí západní ženy (viz obrázky níže):

Kábulská univerzita v 80. letech

V 80. letech býval Kábul „kosmopolitním městem. Hlavní město se hemžilo umělci a hippie. Ženy na univerzitě ve městě studovaly zemědělství, inženýrské a ekonomické obory. Afghánské ženy zastávaly místa ve státní správě.“ Byly tam ženské členky parlamentu a ženy řídily auta a cestovaly a chodily na rande, aniž by se musely ptát mužského opatrovníka na povolení.

Je ironií, že tato práva žen, jak je popisuje RAWA z doby před USA sponzorovaným džihádistickým povstáním potvrdil v roce 2010 článek vydaný Foreing Policy, v hlásné troubě Washington Post založené Samuelem Huntingtonem:

Kábulská univerzita, studenti přechází mezi učebnami. Během posledních 4 let se zápis zdvojnásobil.

Zde vyobrazená fyzikální fakulta Kábulské univerzity dnes nevypadá moc odlišně. Ale lidé ano. V 50. a 60. letech chodili studenti oblečení v Západním stylu; mladí muži a ženy se stýkali relativně volně. Dnes si ženy zakrývají hlavy a většinu svých těl i v Kábulu. O půl století později muži a ženy obývají daleko oddělenější světy.

Vyučování biologie, Kábulská univerzita.

V 50. a 60. letech se mohly ženy věnovat profesionální kariéře v oborech jako je medicína. Dnes jsou univerzity, které vzdělávají ženy, cílem násilných útoků, a dnes více než před pěti či šesti lety.

Prodej nahrávek hudby.

Stejně to bylo v obchodech s hudebními nahrávkami, které ke kábulským teenagerům přinášely rytmus a energii Západního světa.

Stovky příslušníků afghánské mládeže se aktivně zapojovaly do programů skautingu.

Afghánistán kdysi míval chlapecké skauty a dívčí skauty. V 50. a 60. letech byly ty programy velice podobné těm, jako u jejich protějšků ve Spojených státech s tím, jak se studenti základních a středních škol učili o přírodních stezkách, tábornictví a veřejné bezpečnosti. Avšak skautské jednotky úplně vymizely po sovětské invazi koncem 70. let. (Mohammad Qayoumi Once Upon a Time in Afghanistan…, Foreign Policy, May 27, 2010)

Pozorný čtenář si v předchozím popisku všimne skryté dezinformace. Jsme vedeni k přesvědčení, že liberální životní styl afghánských žen zničil Sovětský svaz , když to ve skutečnosti byl výsledek americké podpory  Al-Káidě a Talibanu. Jak uznal americkou zahraničně politický poradce Zbignew Brzezinsky, moskevské akce na podporu Kábulské pro-sovětské vládě sloužily k boji proti islamistickému povstání múdžahídů skrytě podporovaných CIA:

A opravdu bylo to 3. července 1979, kdy prezident Carter podepsal první směrnici pro tajnou pomoc odpůrcům pro-sovětského režimu v Kábulu. A v ten samý den jsem psal prezidentovi upozornění, v němž jsem mu vysvětloval, že podle mého názoru tato pomoc povede k vyvolání sovětské vojenské intervence (…)

Za touto tajnou operací byla úžasná myšlenka. Mělo to ten účinek, že to Rusy zatáhlo do afghánské pasti a vy chcete, abych toho litoval? Dnem, kdy sověti oficiálně překročili hranici, jsem prezidentovi Carterovi psala. Teď máme příležitost SSSR nadělit jejich Vietnamskou válku. (The CIA’s Intervention in Afghanistan, Nouvel Observateur, 1998, Global Research, October 15, 2001)

V roce 1982 prezident Ronald Reagan dokonce zasvětil raketoplán Columbia USA podporovaným islamistickým „bojovníkům za svobodu“ v Afghánistánu, jmenovitě  Al-Káidě a Talibanu.

Zrovna tak jako si o Columbii myslíme, že představuje nejlepší lidské aspirace v oblasti vědy a technologií, tak to dělá i zápas Afghánského lidu představující nejvyšší lidské aspirace za svobodu.