V současné době USA rozmístily v Japonsku 35.000 vojáků jednotek USPACOM, 2 letadlové lodi na jaderný pohon, 5 torpédoborců, 4i fregaty a také zařídily základnu v přístavu v Jokosuce. Přibližně 17.000 příslušníků námořní pěchoty se nachází na ostrovech Okinawa. Japonská flotila má k dispozici 3 vrtulníkové lodi, 8 raketových torpédoborců, 20 fregat a 16 ponorek. Současně se v Jižní Koreji nachází Druhá pěší divize a brigády speciálních jednotek s 19.700 příslušníky a sklady USPACOM s vojenskou technikou, municí, palivem a zásobami pro zbytek 8. armády, jež je dislokována v Japonsku.


Americká tichooceánská flotila (USPACFLT), která zahrnuje 3 letadlové lodi, 4 vrtulníkové lodi, 9 křižníků, 25 torpédoborců a 26 ponorek na jaderný pohon, dislokovaná v Pearl Harboru a v San Diegu, je speciálně připravena k akcím v JV Asii.

Na druhé straně, čínské námořní síly se za posledních deset let silně změnily. Nyní mají k dispozici moderní techniku, která byla vyrobena v letech 2004-2012, a která už není určena jenom k obraně čínského pobřeží, ale k útočným operacím a jsou schopny zasáhnout jakýkoliv cíl na území Japonska a Koreje. Vietnam má k dispozici také efektivní flotilu, která je složena ze 7 torpédoborců, 18 fregat a 2 ponorek.

S odvoláním na zdroje blízké Pentagonu, agentura Reuters tvrdí, že americký ministr obrany Chuck Hagel připravuje zvýšení efektivity základny ve Fort Greely na Aljašce, aby tak mohl čelit KLDR.

Jedná se o propagandistický krok, protože trajektorie mezikontinentálních balistických raket, které by KLDR vystřelila, prochází za hranicí zóny účinku amerických antiraket.

Nyní o odkladu vpádu USA do Severní Koreje. Nehledě na všechny provokace ze strany Pchjongjangu, USA se do pasti, kterou Číňané uměle připravili, nechytí. Především, USA potřebují přesunout své síly z Japonska a z Havajských ostrovů na Korejský poloostrov. Čína tak současně dostane volný přístup do japonských aquatorií a Rusové, po krátkém přemýšlení, vyšlou 36 svých nadzvukových bombardérů Tu-22M3, které jsou schopné sestřelit strategické bombardéry B-52 z letecké základny Andersen na ostrově Guam.

Americká vláda nechává tisknout ničím nekryté dolary, aby jimi financovala občanské války a americké vojenské intervence. Díky krádeži zdrojů celých států pokrýval Bílý dům deficit před nekontrolovatelným tiskem peněz a zbytek přerozděloval do kapes spolupracovníků z administrativy. Toto pravidlo, které fungovalo od konce 2. Světové války, se změnilo s nástupem prezidenta George Bushe v roce 2000. Jeho chamtivost vedla k tomu, že k pokrytí deficitu docházelo přes obohacování jeho rodiny a politických komisařů z MMF. Ve výsledku tak vpády do Iráku a do Afghánistánu nahromadily obrovský dluh.

V roce 2001 Tiang Ce-min a Vladimír Putin podepsali Smlouvu o dobrých sousedských vztazích a o bratrské spolupráci. Čína a Rusko se rozhodly pracovat společně a zvýšily tak své šance na to, aby mohly úspěšně čelit třem centrům síly: USA, Japonsku a EU. Rusko a Čína společnými silami realizovaly ekonomickou metodu „čínské kapky“, která je v posledních letech schopna zničit obrovskou americkou vojenskou sílu. Dluh USA přesahuje 16 bilionů USD, což odpovídá více, než 100% HDP. Čína drží obrovskou část amerického dluhu – 2 biliony USD, což odpovídá tříletému americkému vojenskému rozpočtu. Pokud by Čína stáhla půjčené prostředky, americká ekonomika by se zhroutila.

V roce 2005 Vladimír Putin uvedl do života novu strategii zvýšení ruských zlatých rezerv. Rusko se stalo hlavním nákupčím zlata na světovém trhu a za pět let své zlaté rezervy zdvojnásobilo. Nyní se Rusko nachází na 5. místě a každý měsíc nakupuje zlato za 500 milionů USD.

Číňané upřeli zrak na 8.133 tuny zlata, které se nacházejí v amerických bankách a představují 74,5% celkového objemu valutových rezerv. Čína za americké dluhy požaduje právě toto zlato. Chce vydat novou měnu, která by vytvořila alternativu k americkému dolaru, a která by byla kryta zlatem. S tímto účelem také Čína zahájila repatriaci svých zlatých rezerv ze Švýcarska, Londýna a z New Yorku.

Peking podepsal smlouvu s více, než 20 zeměmi (Argentina, Austrálie, Brazílie, SAE, Japonsko, a další), které uznávají čínský juan za měnu pro mezinárodní obchod, což je ke škodě dolaru. Pro americkou měnu to znamená odchod z části mezinárodního měnového trhu.

USA už nezbyla žádná skulina a jediné, co mohou udělat je odložení předvídatelného výsledku. Nyní je pro USA nezbytné upevňovat svoje pozice v JV Asii, nehledě na škrty v rozpočtu. Proto v této zóně musí přerozdělit zdroje z druhých jednotek (než USPACOM).

Další články k tématu:

Zdroj: czech.ruvr.ru