Ve Venezuele se tvoří vládní komise pro zkoumání příčin otrávení osmapadesátiletého Huga Chaveze "temnými silami" (dále jen H. Ch.) s cílem agrese proti Venezuelcům a Latinské Americe. Typ rakoviny H. Ch. nebyl totožný s žádným druhem této nemoci. …všechno nasvědčuje tomu, že se nepřátelům podařilo zapůsobit na jeho zdraví za pomoci velmi vyspělých technologií. Místopředseda venezuelské vlády Nicolas Maduro se obrátil k národu: "Nemáme pochybnosti o tom, že je rakovina comandante Chaveze svědectvím útoku jeho nepřátel a těmi se rozumějí USA."


Toto vyhlášení potvrdil i vedoucí prezidentské ochrany generál Ornella. Z Venezuely byli vyhoštěni dva pracovníci velvyslanectví USA. Maduro připomenul, že v USA už v roce 1940 existovaly vědecké laboratoře, v nichž se experimentovalo s vyvoláváním rakoviny a za sedmdesát let mohly výsledky podstatně pokročit.

Sám H. Ch. o tom hovořil již před mnoha lety v souvislosti s tím, když náhle onemocněli rakovinou tři jihoameričtí politici, nacházející se v pozornosti CIA. Po nich následoval sám H. Ch.. Skutečně, zvláštní epidemie karcinomů napadá jihoamerické vůdce levicového zaměření. Ve smrtonosném seznamu těchto lidí s rakovinou je už devět osob:

  • 1. Raúl Alfonsín, prezident Argentiny, zemřel v roce 2009 na rakovinu
  • 2. Nestor Kirschner, prezident Argentiny, 2010 (tlusté střevo)
  • 3. Cristine Kirschnerová, prezidentka Argentiny, 2010 (šťítná žláza)
  • 4. Ollanta Humala, prezident Peru, 2011, (střeva)
  • 5. Hugo Chavez, prezident Venezuely, 2011 (prostata)
  • 6. Lula da Silva, exprezident Brazílie, 2009 (hrtan)
  • 7. Dilma Rousseffová, prezidentka Brazílie, 2009 (lymfatický systém)
  • 8. Fernando Lugo, prezident Paraguaye, 2010 (lymfa)
  • 9. Evo Morales, prezident Bolívie, 2009 (nosní jamky)

Do seznamu by patřil i prezident Kolumbie Juan Santos s náhle se objevivší rakovinou prostaty (2012). Ovšem po několika měsících, kdy se začal podvolovat USA (pozn.: Po nástupu do funkce měl snahu vycházet přátelsky s H. Ch.) ohlásil, že je "zcela vyléčen".

Tyto lokální incidenty pojaté vcelku demonstrují krajně znepokojující tendenci. V současné globální politice se jedná o průmysl vysoce technologického vraždění (hi-tech assassinations). Vraždy často nezanechávají stopy a jeví se jako zdlouhavá, pomalá a bolestivá smrt lidí, kteří jsou důležitými oponenty "politiky některých silných států", pro které je tento druh vražd stále častěji preferovanou formou odstranění nepřijatelných …

Jak uvedl specialista na terorismus dr. Barrett, republikánský senátor Lindsey Graham nedávno přiznal, že Spojené státy zavraždily více než 4700 svých politických oponentů v různých částech planety, včetně vlastních občanů. Současný vojenský rozpočet USA přes 500 miliard dolarů je jen vrchol ledovce. Přitom je to větší rozpočet než suma rozpočtů Číny, Ruska, Japonska, Koreje, Austrálie, Kanady a EU. Krom rozpočtu existují různé černé fondy, které financují hi-tech tajné metody, včetně vyvolávání rakoviny u vůdců zemí Latinské Ameriky.

O neobvyklém charakteru epidemie rakoviny, která postihla současně šest nejlepších vůdců protiwashingtonské říše v Jižní Americe jsou přesvědčeny takové americké kapacity jako je W. Blum, K. Nimmo i novináři, jako je S. Lendman.

Rovněž Paul Craig Roberts, otec "reaganomiky", dává odpovědnost za Chavezovu smrt Washingtonu. Tvrdí, že H. Ch. je největší občan Jižní Ameriky od doby Simona Bolívara a byl zavražděn na pokyn Washingtonu. Jihoameričanům jsou známy i snahy otrávit Fidela Castra. Oficiální dokument je na internetu. Castro je skutečným rekordmanem v přežití – přežil 637 atentátů (údaj z roku 2006). Chaveze varoval s tím, že musí být opatrný, že se technologie posunuly a vytkl mu, že je ledabylý. Měl být obezřetný v jídle, které dostával a podobně.

Americké tajné služby odstraňovaly nebo pacifikovaly Washingtonu nepohodlné politické vůdce při speciálních operacích s mimořádnou škodou. Mezi lety 1950 a 1960 to šlo jako na páse. Byli odstraněni: prezidentka Ceylonu Bandaranaiková (1959), prezident Konga P. Lumumba (1960), prezident Ghany Kwame Nkrumah (1966), prezident Fronty národního osvobození Mozambiku Eduardo Mondlane a další.

Likvidaci prováděla speciální skupina "Výbor pro způsobení škody na zdraví". Činnost byla objasněna v knize J. D. Markse O pátrání po "mandžuském kandidátovi" CIA a kontrola vědomí. Autor oživil suchá fakta komise pro studium experimentů CIA na lidech, včetně občanů USA a odstranění politických protivníků po skandálu se statí na toto téma v New York Times v roce 1974. V knize jsou detaily tajných operací pro způsobení škody na zdraví – rozpočet, jména odpovědných vědců a agentů CIA, nelidské zkoušky na lidech a jedy a chemické látky schopné zabít. V knize se uvádí:

[quote align="center" color="#999999"]

V rámci projektu MKNAOMI vypracovali spolupracovníci SOD pro CIA celý arzenál toxických látek. Proto, aby mohl být kdokoliv usmrcen za pomoci tabletky během několika vteřin pro případ sebevraždy byl v SOD použit silně působící toxin měkkýše … Podle mínění pracovníků CIA a SOD je účelnější použít botulotoxin. V inkubační době 8 až 12 hodin umožní vrahovi odsunout se z místa činu. Pracovníci CIA později vybavili mafii tabletami s tímto smrtelným jedem pro zabití Fidela Castra. Měly být vpraveny do mléčného koktejlu. Existoval dlouhý seznam smrtelných nemocí typických pro tu kterou zemi tak, aby vražda vypadala jako přirozená smrt. V roce 1960 měl takto být zavražděn konžský P. Lumumba. Byla pro něho vybrána smrtelná nemoc typická pro Západní Afriku. Nejméně tucet nemocí a toxinů různé účinnosti bylo vybráno také pro ty, kteří měli být odstraněni jen dočasně. Poměrně úspěšný byl, krom jiných, stafylokokový enterotoxin, nastala po něm mírnější otrava jako kdyby potravinami, než po botulotoxinu. Oběť je vyřazena na přibližně 3 až 6 hodin, následky nebývají smrtelné. V zásobě SOD byla účinnější látka, virus venezuelské koňské encefalomyelitidy, který postiženého paralyzuje 2 až 5 dní, potom ještě několik týdnů trvá oslabení. Pro vyřazení oběti na několik měsíců měla CIA k dispozici dva druhy brucelozy.[/quote]

Zajímavá je historie záhadné smrti experta na biologické zbraně F. Olsena, úzce spolupracujícího s CIA v r. 1950. Sama CIA v roce 1970 v rámci reformy agentury oznámila, že Olsen poté co na něho silně zapůsobily zkoušky na lidech v tajných biologických laboratořích v Norsku a NSR odmítl další spolupráci, což sdělil některým kolegům. Dva agenti CIA mu při obchodní večeři vpašovali drogy a on za několik dní spáchal sebevraždu. To je oficiální verze. Prezident USA Ford se rodině Olsena omluvil. Nedávno to bylo znovu připomenuto na stránkách New York Times v souvislosti s tím, že synové Olsena podali žalobu o náhradu škody na CIA za vraždu svého otce.

Zdroj: fondsk.ru, Překlad: outsidermedia.cz