Po návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy z minulého týdne USA a jeho spojenci postupují vpřed s plánem na svržení syrského prezidenta Bášara Asada a instalace pro-západního režimu. Operace CIA a volání po vyzbrojování syrské opozice se eskaluje uprostřed americké diplomatické ofenzivy na Středním východě za izolaci Asada a za zhroucení pro-syrské vlády Libanonu.


Podle sobotní reportáže Wall Street Journal CIA rozšiřuje své aktivity na podporu sekulárně orientovaných anti-Asadovských militantů „s cvičišti včetně použití zbraní, boje ve městě a obrany proti špehování režimem.“ Nejmenovaní američtí činitelé řekli, že podpora CIA jednotkám rebelů představuje zintenzivnění americké úsilí o posílení syrské opozice.

V pátek na spojené tiskové konferenci s králem Abdullahem II. z Jordánska Obama varoval před vzrůstajícím vlivem sil extrémních islamistů v Sýrii a oznámil přesun k americké podpoře sekulárnějším silám.

„Dělá mi velké starosti, že Sýrie se stává enklávou extremistů, protože v chaosu se extremismu daří,“ řekl Obama. „Oni nemají moc co nabídnou, když se opravdu má něco vybudovat, jsou ale velice dobří na těžení ze situace, v níž už věci nefungují. Oni vyplňují tu mezeru.“

Řekl, že USA podporují úsilí „o zahájení procesu, v němž by se to hnulo lepším směrem, a pro to je soudržná opozice kritická.“

Loni Obamova administrativa odmítla CIA podporovaný návrh na vyzbrojování sekulárnějších jednotek opozice. Až dosud odešla většina zbrojních dodávek islamistickým militantům, kteří nesou většinu břemene boje proti Asadovi. Washington, který provozuje stanici CIA u syrsko-turecké hranice, je už dávno zapojen do vyzbrojování a posilování islamistických sil v úzké spolupráci s regionálními spojenci z Turecka a Perského zálivu.

Oznámení více podpory sekulárním elementům v pro-západní syrské opozici odráží nárůst úsilí USA a jejich spojenců o svržení Asada a instalaci pro-západního zástupného režimu v Sýrii. Během toho jak imperialistické mocnosti a jejich západní spojenci při svrhávání Asadova režimu spoléhají na extrémistické islamistické militanty, tak se zároveň strachují, že by se takové síly jako Jabhat al-Nusra, syrská pobočka Al-Kaiídy, mohly v post-Asadovské vládě ukázat jako nespolehlivé.

Hlavní spojenec amerického imperialismu na Středním východě Izrael, je ten, kdo zvláště tlačí na posílení sekulárnějších elementů v opozici, jelikož se děsí vzrůstajícího vlivu ozbrojených islamistických teroristů v sousední zemi. Podle Wall Street Journal vedoucí izraelský činitel zapojený do vyjednávání o Sýrii během Obamovy návštěvy uvedl, že „Izrael by uvítal americký vliv při vytvarování post-Asadovské Sýrie.“

Americko-izraelské plány pro přímější vojenskou intervenci v Sýrii jsou doprovázeny diplomatickou ofenzivou obou zemí, aby ukuly regionální pro-válečnou alianci ke svržení Asada a pro přípravu války proti Iránu.

Izraelský ministerský předseda Benjamin Netanyahu v kroku vítaném Bílým domem zavolal svému tureckému protějšku Recep Tyyip Erdoganovi a oznámil obnovení normálních diplomatických vztahů s Tureckem. Omluvil se za smrt tureckých aktivistů během izraelské razie na tzv. flotilu Gazy v roce 2010. Turecko je spolu s Izraelem jediným z hlavních regionálních spojenců Washingtonu, který opakovaně volal po přímé vojenské intervenci do Sýrie za svržení Asada.

V neděli US ministr zahraničí John Kerry oznámil návštěvu Iráku, aby tlačil na iráckého ministerského předsedu Nouri al-Malikiho, aby zablokoval lety z Iránu do Sýrie. USA tvrdí, že Irán posílá zbraně a bojovníky přes Irák do Sýrie na podporu Asada. Malikiho šiítská vláda řekla, že inspekce ukázaly, že iránské lety přes jejich území vezly jen humanitární dodávky.

Jako součást své čím dál agresivnější ofenzivy za nahrazení Asada pro-imperialistickým loutkovým režimem USA loni v listopadu restrukturalizovaly Syrskou národní koalici pod dominancí islamistů (SNC), aby zůstala frontou pro-západní opozice drženou pohromadě pod záštitou amerického ministerstva zahraničí. Při schůzi z minulého týdne SNC nominovala amerického občana a ředitele IT firmy Ghassana Hitta za „ministerského předsedu“ tzv. „dočasné vlády“.

Během tohoto víkendu předchozí vůdce SNC Moaz al-Khatib oznámil svou rezignaci. Bývalý imám mešity Ummayad v Damašku Khatib je vyhlášený obhájce Jabhat al-Nusra. Když USA formálně tuto skupinu určily jako zahraniční teroristickou organizaci, tak Khatib protestoval a naléhal na Washington, aby toto rozhodnutí přezkoumal.

Podpora o trochu více sekulárních sil v syrské opozici však jde ruku v ruce s pokračující kolaborací s islamistickými militanty. Zatímco Washington oznámil větší spolupráci přímo se sekulárními postavami, pokračuje v toleranci islamistických teroristických skupin jako Jabhat al-Nusra a další teroristické skupiny a v dohledu nad ohromnými zbrojními dodávkami pro ně, které jsou z větší části zásobovány státy z Perského zálivu jako je Katar a Saúdská Arábie.

Ve čtvrtek zabil sebevražedný bombový útok v mešitě v syrském hlavním městě Damašku nejméně 49 lidí včetně sunnitského klerika Sheikh Mohammeda Said Ramadan al-Butiho. Syrský ministr pro náboženské spolky Mohammed Andul-Satar al-Sayyed obvinil z tohoto útoku západem podporované teroristické síly.

Amerikou vedená ofenziva za svržení Asada je doprovázena obnovenými apely Francie a Británie na přímé vyzbrojování syrské opozice. V pátek britských ministr zahraničí William Hague a jeho francouzský protějšek Laurent Fabius volali po zrušení zbrojního embarga EU proti Sýrii ještě před schůzkou ministrů zahraničí EU v Dublinu.

Ač obavy z tohoto francouzsko-britského plánu rostou, evropské státy souhlasily, že syrská opozice musí být posílena. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton popsala situaci v Sýrii a v regionu jako „nesmírně křehkou“, když oznamovala, že EU pokračuje v diskusích o tom, jak zvýšit pomoc regionálně „umírněné syrské opozici“. Některé země, jako Německo, Rakousko nebo Švédsko, dávají přednost zmírnění ekonomických sankcí na ty oblasti v držbě opozice místo přímého poskytování výzbroje pro ně.

Rozkoly mezi evropskými mocnostmi ohledně rozsahu pomoci pro syrskou opozici odráží rostoucí obavy z růstu politické nestability v celém regionu. V pátek Najit Mikati oznámil svou rezignaci na funkci libanonského ministerského předsedy. V sobotu odstoupila vláda a Mikati volal po vládě „národní záchrany“, která by vládla této hluboce rozdělené zemi.

Sektářské rozdělení podnícené zástupnou válkou západních mocností v Sýrii se totiž rozlévá do Libanonu, do země, která sama byla pohlcena patnáctiletou občanskou válku v letech 1975 až 1990.

Mikatiho rozhodnutí přichází uprostřed těžkých potyček mezi sousedstvími Bab al-Tabbaneh a Jabal Mohsen v druhém největším libanonském městě Tripoli, v nichž bylo zabito nejméně 12 lidí. Sunnitská většina v sousedství Bab al-Tabbaneh podporuje západem podporovanou převážně sunnitskou opozici v Sýrii. V Jabal Mohsen převažují libanonští alawité – šiítská sekta, k níž se hlásí i syrský prezident Asad – která sympatizuje s Hizballáhem, šiítským politickým hnutím a milicí v Libanonu spojenou s Asadovou vládou a s Íránem.

Další články k tématu:

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.com