Vědci skenující lidský mozek teď mohou říci, o kom dotyčná osoba přemýšlí, výzkumníci byli totiž poprvé schopni ze zobrazovacích technologií identifikovat, co si lidé představují. Práce na vizualizaci myšlenek začínají vršit úspěchy. Vědci nedávno použili skeny mozků, aby dekódovali představy přímo z mozku, a to takové jako, kolik lidí právě viděl a jaké vzpomínky si osoba vyvolává.
Teď mohou i rekonstruovat videa, která ta osoba viděla na základě samotné jejich mozkové aktivity. Kognitivní neurovědec z Cornell University Nathan Spreng chce se svými kolegy tento výzkum dovést ještě o krok dál ke zjištěním, zda by mohli odvodit mentální obrázky u lidí, které si subjekt jen ve své hlavě vyfantazíruje. „Zkoušíme pochopit fyzikální mechanismus, který nám umožňuje, mít svůj vnitřní svět, a součástí toho je, jak ve své mysli reprezentujeme další lidi,“ říká Spreng. Představa ostatních Jeho tým nejprve poskytl 19 dobrovolníkům popisy čtyřech pomyslných lidí, o nichž jim řekli, že jsou reální. Každá z těchto postav měla odlišnou osobnost. Polovina těchto osobností byla sympatická, popisovaná jako jak s ostatními ráda spolupracuje; druhá polovina byla už méně sympatická, vylíčená jako chladní a odtažití, či s podobnými charakterovými rysy. Navíc polovina z těchto postav byla popsána jako otevření a společenští extroverti, zatímco další byli už takoví méně, popsaní jako občas ostýchaví a uzavření. Vědci také u každého z dobrovolníků pomíchali pohlaví těchto postav a dali jim populární jména jako Mike, Chris, Dave nebo Nick, či Ashley, Sarah, Nicole či Jenny. Výzkumníci poté skenovali dobrovolníkům mozky pomocí zobrazování funkcionální magnetické rezonance (fMRI), která měří aktivitu mozku zjišťováním změn v průtoku krve. Během skenování badatelé účastníky požádali, aby předpověděli, u každého z těch čtyřech fiktivních lidí, jak by se mohl zachovat v různých scénářích – např. kdyby byli v baru a někdo jiný je polil pitím, nebo kdyby viděli veterána bezdomovce žebrajícího o drobné. „Lidé jsou sociální stvoření a společenský svět je složité místo,“ říká Spreng. „Klíčovým aspektem navigace v sociálním světě je to, jak reprezentujeme ostatní.“ Tito vědci objevili, že každá z těch čtyř osobností byla spojena s unikátním vzorem mozkové aktivity v části tohoto orgánu známé jako mediální prefrontální kůra. Jinými slovy, výzkumníci mohli říci, o kom jejich dobrovolníci přemýšlí. „Tohle je první studie, co ukazuje, že dovedeme dekódovat, co si lidé představují,“ říká Spreng. Odemykání mozkových modelů osobností Mediální prefrontální kůra lidem pomáhá odvodit charakterové rysy ostatních. Tato zjištění naznačují, že v tomto regionu jsou zakódovány i modely osobností, sestavovány a aktualizovány, což lidem pomáhá pochopit a předpovídat pravděpodobné chování dalších a připravit se na budoucnost. „Rozsah toho je neuvěřitelný, když se zamyslíte nad všemi těmi lidmi, které jste potkali během svého života a jste schopni si je zapamatovat. Každý z nich má nejspíš svou vlastní unikátní reprezentaci v mozku,“ říká Spreng. „Tuto reprezentaci lze modifikovat, jak sdílíme zážitky a učíme se více o každém dalším, a hraje to roli v tom, jak si představujeme průběh budoucích události s ostatními.“ Přední mediální prefrontální kůra je také spojena s autismem a dalšími poruchami, při nichž mají lidé problémy se sociálními interakcemi. Tato zjištění naznačují, že lidé s takovými poruchami mohou trpět neschopností si vybudovat přesné modely osobností ostatních. Další výzkum by mohl pomoci nejen tyto choroby diagnostikovat, ale také pomoci tyto poruchy léčit, říkají výzkumníci. Překlad: Miroslav Pavlíček Zdroj: businessinsider.com
]]>
