V Rusku je nezbytné vytvořit jednotnou veterinární službu, která ochrání spotřebitele před nebezpečnými potravinami. Nově připravený zákon o veterinární službě naopak ukotvuje roztříštěnost kontrolní služby a věci neprospěje. Hovoří náměstek vedoucího Rosselchoznadzoru Nikolaj Vlasov. Objasnil, proč z amerického mléka rostou ženám vousy a uvedl, že lze brzy očekávat dovoz buvolího masa z Indie a vyslovil obavy, že se do Ruska může vrátit ptačí chřipka. Do Ruska se mohu dostávat škodlivé potraviny, jelikož zde chybí mnoho prvků normálního systému jejich zajištění. Nelze identifikovat a kontrolovat suroviny a to ani veterinárně, ani suroviny rostlinného původu. Neexistuje společný kontrolní orgán.

Je jich kolem stovky a to je neúnosné. Veterinární systém se zreformoval v roce 2000, ale žádný veterinář s tím nesouhlasil. Podle jejich mínění je potřebná jednotná dozorová služba, jinak je kontrola neovladatelná. V Rusku neexistuje registrace provozovatelů v potravinovém sektoru. V USA musejí mít všichni provozovatelé registraci i v elektronické podobě a musí být zajištěno, že nemají konflikt se zákonem. V Rusku existoval „Vasiljok“, nebylo jasné, co to je. Pracoval špatně a byl zrušen. Na jeho místě je společnost „Ljutik“, ale se stejnými lidmi.

Papírový systém certifikování nemá při mobilitě ruského obyvatelstva význam. Jednotný a přehledný celostátní elektronický systém neexistuje. Při dosavadním způsobu zjišťování formou dotazů na příslušných místech trvá procedura dlouho, odpověď přijde po měsících, anebo nepřijde vůbec. Mezi tím už je potravina na trhu a zkonzumována.

Nový navrhovaný zákon neruší rozdrobenost služeb. Nezakládá Národní veterinární službu. Určit bezpečné potraviny je sázka do loterie. Závisí na svědomitosti výrobců a na zkušených veterinářích. Je jedno, kde se potravina koupí – supermarket nebo trh. Není-li kontrola, není záruka.

Američtí dodavatelé nechtějí do Ruska dodávat maso bez ractopaminu, přestože do EU takové dodávají. (pozn.: Ractopamin se přidává do krmiva pro zvýšení produkce svalové hmoty.) V jiném případě se v USA ošetřují dojnice somatotropním (růstovým) hormonem, aby se o 20 % zvýšila produkce mléka. Jenomže tento hormon vyvolává u žen vznik mužských znaků.

V Rusku je potíž s dodržováním technických norem. Mnoho výrobců si s tím nedělá problémy. Ti, kteří technické normy dodržují, mají vyšší náklady a prohrávají v konkurenci.

Co se týká dodávek potravin ze zahraničí nelze říci, že by některá země dodávala samé nevyhovující potraviny a jiná samé bezpečné. Například z Vietnamu přicházejí ryby v dobré kvalitě, ale maso teplokrevných zvířat je špatné a nelze ho od nich kupovat. Indie by mohla dodávat buvolí maso, je to náhrada hovězího. Jenže nebezpečí tkví v tom, že se buvoli pasou na smetištích.

Na africký mor prasat, který se doposud nepodařilo vymýtit, není žádný účinný lék. Je možno pouze převést akutní fázi na chronickou, což je ještě horší. Vakcinace je možná, ale zvíře je nositelem viru. Nepodařilo se vymýtit ani ptačí chřipku. Veterinářům v Jihovýchodní Asii se bohužel podařilo propást vhodnou dobu a nyní tam vzplála nová vlna ptačí chřipky. Není jasné, zda se podaří zabránit jejímu ataku, ale tak zlé, jako to bylo v roce 2005, by to být nemělo. Chovatelé drůbeže jsou na ni připraveni.

Další článek k tématu:

Zdroj: rg.ru, Překlad: outsidermedia.cz

]]>