Ve čtvrtek se v Sýrii odehrála další tragická událost, výbuch trhaviny v automobilu odpáleném na kontrolním stanovišti v centru Damašku zabil přes 50 nevinných obětí, mezi kterými byli i děti z přilehlé školy. Dalších nejméně 200 lidí bylo zraněno. K podobně podlému teroristickému útoku došlo před více než měsícem, 15. ledna na kampusu univerzity ve městě Alepo, při kterém zahynulo 82 lidí, zejména studentů, a bylo zraněno rovněž přes 200 dalších civilistů. Pokaždé překvapí reakce syrské opozice, která teroristické atentáty považuje za důsledek neschopnosti vlády prezidenta Bašára Asada zajistit občanům Sýrie dostatečnou bezpečnost.
Jak je vůbec možné, že někdo (Syrian National Coalition) může veřejně použít v souvislosti se čtvrtečním teroristickým atentátem v Damašku, tak nelogickou argumentaci a není mu to samotnému divné…
"The terrorist Assad regime bears the most responsibility for all the crimes that happen in the homeland because it has opened the doors to those with different agendas to enter Syria and harm its stability so it can hide behind this and use it as an excuse to justify its crimes”.
[Asadův teroristický režim nese největší odpovědnost za všechny zločiny, které se v zemi páchají, protože otevřel dveře těm, kteří mají různé záměry vstoupit do Sýrie a poškodit její stabilitu, aby se za tím mohl schovat a použít to jako výmluvu k ospravedlnění svých zločinů.] (1)
Destabilizovat systém dlouhotrvající krvavou a nelítostnou vzpourou a pak si stěžovat na nedostatek bezpečnosti, přitom ale zároveň vyzývat k ozbrojenému boji a donedávna i odmítat jakýkoliv dialog s režimem… nedává to žádný smysl.
Přitom světové velmoci velmoci sdružené do klubu takzvaných "přáte Sýrie" již na další podporu ozbrojené opozice rezignují, jak se jeví z vyjádření britskáho ministra zahraničí Williama Haguea:
"the senseless killing must be brought to an end through a credible political process leading to a transition in Syria."
[… nesmyslné zabíjení musí být ukončeno prostřednictvím věrohodného politického procesu, vedoucího k přechodu v Sýrii.] (2)
Hague zároveň vyzval syrského prezidenta Asada, aby odpověděl na nedávnou nabídku dialogu učiněnou představitelem syrské opozice Muazem Al Chátibem, slovy:
"A political settlement, a political agreement on a transition is the way forward in Syria to bring to an end this terrible and unacceptable loss of life."
[Politické urovnání, politická dohoda ohledně přechodu, je pro Sýrii cestou vpřed, k ukončení tohoto hrozného a neakceptovatelného krveprolití.]
Khatib byl zřejmě instruován přistoupit na rozhovory bez původních podmínek (v tomto smyslu intervenoval i Lavrov (3) – z tohoto vývoje je zřejmé, že se v pozadí mezi velmocemi čile vyjednává, jak prozrazuje názor dvou prominentních činitelů zahraniční syrské opozice NCR (Národní Koalice Syrských Revolučních a Opozičních sil) Riada Sejfa a Burhána Chalijůna, zveřejněný 13 února t.r. v libanonském listě As-Safir:
"the international community thinks that continued violence threatens Syria and the entire region and that a political solution and a peaceful power transition are needed."
[Mezinárodní společenství si myslí, že pokračování násilí ohrožuje celou oblast Sýre s politickým řešením, kde mírový přechod moci je zapotřebí.] (4)
Tyto názory lze vnímat jako konvergenci v tom doposud nejvýznamnějším z mnoha zcela rozdílných názorů zahraniční syrské opozice NCR a domácí syrské opozice NCC (Národního koordinačního Výboru), jak je zřejmé z výroků mluvčího NCC, Munthera Chadáma, který se nechal slyšet, že vojenské řešení jen způsobilo zničení a jedinou zbývající možností je možnost politická, na které je nutné se dohodnout a pro kterou "jsme my z NCC připravily půdu. Vyjednávání vyžadují jasná stanoviska a jasné cíle." Chádim pokračuje:
"Building Syria is not in the interest of many countries, which want to destroy and sabotage this country. This is how we interpret the extreme positions, be they regional or international, with regard to rejecting dialogue."
[Budování Sýrie není v zájmu mnoha zemí, které chtějí zničit a poškodit tuto zem.] (5)
Tímto otevřeně odkrývá snahu některých zahraničních subjektů nejen svrhnout stávající syrský režim, ale zničit celou zemi.
Na stránkách NCC byl údajně označen jmenovitě Katar jako ta země, která nechce politické řešení proto, že ví, že vojenské řešení vede ke zmatku a rozpadu Sýrie a proto právě toto podporuje. (6)
Prvním krokem k řešení syrské krize je tedy sjednocení představ doposud silně roztroušené opozice, navíc rozdělené na vnitrostátní a zahraniční. Podmínky pro úspěšné řešení jsou právě nyní nastolovány. Podle názoru tajemníka NCC, Raji Nasra, je podmínkou právě tato společná vůle Spojených států amerických a Ruské federace k politickém řešení konfliktu:
!Věříme, že existuje americko-ruská vůle pro politické řešení. To je to, co Chátib postřehl a na čem založil svůj návrh. Nevím, zdali to ovlivní NCR, ale věříme, že se Chátib vydal správným směrem.
Bylo by načase, aby se přestali mezi sebou Syřané zcela zbytečně zabíjet a hledali společně mírovou cestu ke svobodě a národní obnově své krásné, leč krutě zkoušené země. Velmoci snad přijdou k rozumu, rozbouřené vlny mezinárodní politiky se zklidní, opozice přestane prokazovat medvědí službu mocenským zájmům, nepřátelským okolním zemím a lidé snad již brzy získají příležitost, vybrat si bez obav a podle vlastní vůle v souladu s principy demokracie svou vlastní politickou reprezentaci, bez vměšování cizích mocností hnaných zákeřnými geopolitickými ambicemi. Je na čase přestat ničit, přestat zabíjet a nalézt společnou řeč, jak vyvézt zemi z dlouhotrvající krize a obnovit domov budoucím generacím.
