Nový průzkum od Pew Research Center zjišťuje, že národ je v rostoucí míře plný nedůvěry k federální vládě: 73 procent nevěří, že zákonodárci – zvláště členové Kongresu – dělají ty správné věci. Judy Woodroff se ptá Andyho Kohuta, ředitele Pew Research Center, na další podrobnosti a historický kontext. – PBS Newshour Dominantní sociální téma: Tohle se stávalo už dávno po dlouhou dobu a není to nic nového. Až se ekonomika zlepší, lidé se budou cítit lépe. (Poznámka: Dominantní sociální téma je u Daily Bell šířený propagandistický ideový element – mem v analogii ke genetickému informačními elementu šířícímu se v populaci genu – kterým se nás elita snaží očkovat, a kterému se oni vysmívají.)

Analýza volného trhu: Průzkum od Pew zjistil, že tři čtvrtiny populace Spojených států sice nevěří vládě, ale věří Systému veřejného vysílání, což je částečný problém a také vlastně „běžný provoz“.

Z našeho hlediska to tak samozřejmě není. Je to manifestace větší roztržky, kterou ještě zvýšilo to, co nazýváme Internetovou reformací. Internet lidem umožňuje porozumět svému světu způsoby, jaké před tím neměli, a má sklon tenhle rozkol položit do širší perspektivy.

Zatímco dříve mohli mít lidé spíše sklon obviňovat ze svých potíží buď sami sebe anebo náhodné podmínky, teď nahlíží na svá dilemata jako na součást většího systémového problému. Ale vrátní pro informace u národních médií jako PBS se nadále soustřeďují na takové otázky, jakými se zabývali v minulosti, převážně přes prizma dvoj-stranického politického systému. Tohle v jistém smyslu to rostoucí odmítání důvěry trivializuje a také dezinterpretuje.

V zápise z diskuse o těchto zjištěních Judy Woodruff z PBS, americké veřejné zpravodajské organizace, tento problém postavila v tom smyslu, že lidé to cítí tak, že „od vlády nedostávají to, co chtějí.“

Ona ani Andy Kohut, ředitel Pew Research Center, nikdy nezmínili dopad Internetu na tohle všechno. Ani jednou.

Ani plně nezmínili důležitost této statistiky. Pokud by 75 procent obyvatelstva jiné země bylo v rozkolu s vládou, nahlíželo by se na to jako na významný projev něčeho, co jasně zafungovalo špatně. Ale americká mainstreamová média trvají v náhledu na tyhle problémy v zápecnickém vidění. Tady je z toho přepisu více.

JUDY WOODRUFF: K dalšímu … nový průzkum od Pew Rerearch Center zjišťuje, že národ je ve vzrůstající míře nedůvěřivý k federální vládě. Dnes zveřejněná zjištění ukazují, že asi jedna čtvrtina Američanů věří vládě, že dělá vždy ty správné věci nebo alespoň většinou. Úžas budících 73 procent si myslí, že ne. A tento průzkum obviňuje i členy Kongresu. Při dotazu, zda by tento politický systém mohl fungovat, 56 procent odpovídá, že tím problémem jsou zákonodárci a 32 procent s nimi nesouhlasí.

Takže, Andy, tenhle průzkum zjistil, že lidé nejenže nemají o federální vládě valné míněn – jak jste zjistili – většina si dokonce myslí, že federální vláda ve skutečnosti ohrožuje jejich osobní práva.

ANDREW KOHUT: Ano. Poprvé od doby, kdy klademe tuto otázku, jsme získali většinu, 53 procent, co říkali, že se cítí osobně ohroženi, že jejich osobní práva jsou ohrožena vládou. Teď je to téměř vůdčí trend u Republikánů, zvláště konzervativních Republikánů. Mezi konzervativními Republikány je tento podíl 76 procent.

To je ale opravdu velice silný postoj. To musí mít co dělat s obavami o práva s tím, že ti běžní zrovna tak jako vláda jim je narušují. Kontrola zbraní je součástí těchto obav. Myslím si, že se můžeme vrátit i k Obamacare (Obamovu nově zaváděnému systému všeobecného zdravotního pojištění), kdy si spousta lidí ztěžuje – vláda mi říká, že si musím koupit zdravotní pojištění. Už nemají právo to udělat sami.

Takže tenhle problém vlády, tahle role vlády je určitě toho součástí. Teď je to jiné, než nedůvěra ve vládu. Ta je toho určitě součástí, ale je to jen jeden konkrétní kousíček tohoto …

No, tahle záležitost má své vzestupy a poklesy. A má to vztah k věcem, které probíhají a k záležitostem, které jsou ve hře … to, co nám ty grafy ukazují, je, že nedůvěra ve vládu tu zdomácněla už od konce 60. let, v éře Vietnamu a období po-Watergate. To byla doba, kdy většina lidí říkala, že nemohou vládě věřit. Máme tu spoustu faktorů. Lidé říkají – naše studie ukazuje, že důvěra ve vládu u nás upadá, když je ekonomika v těžkostech a lidé si myslí, že vláda není v potýkání se s tímto moc efektivní.

Také u nás upadá v dobách nepopulárních válek – Vietnam, Irák. A teď si myslím, že na nás zase padá nedůvěra, důvěra klopýtá a lidé mají obavy, že vláda se tu zadřela. Lidé mají velké obavy, že vláda nás nevede nikam. Myslím, že jsou tu především dvě statistiky, které opravdu pro mě z těchto voleb vyvstaly. Jen 25 procen

Jen 25 procent nahlíží na Kongres přátelsky; 90 procent lidí, kteří se snažili o znovuzvolení, byli ale zase zvoleni. A v tom je ta podstata – to je zdroj té frustrace.

Dotkli se tu všech příslovečných způsobujících faktorů. Ten z nich, který z toho ční nejvíc, je možná ten nápad, že SKUTEČNÁ frustrace lidí spočívá v zadření vlády.

Vyvozují z toho, že lidé nejsou frustrováni systémem, nýbrž reakcí vlády na situaci. Jen kdyby ti vládní činitelé reagovali více státnicky a pro-aktivně, lidé by politickému systému více odpustili a zase by ho podporovali.

Ve skutečnosti mnohé průzkumy dokonce ukazují podporu Kongresu, která se drží jen kolem 10 procent, což je v zastupitelské demokracii neuvěřitelné číslo, a jeden ze signálů neskutečného rozkolu. Tři čtvrtiny občanů USA nevěří americké vládě a asi tak 90 procent nedůvěřuje Kongresu.

Abyste se více obeznámili s touto problematikou, kterou média opomíjí, podívejte se do speciální zprávy od Daily Bell „10 překvapivých geopolitických hrozeb: Tohle musíte vědět, abyste si teď uchránili svoje peníze“ napsané pro naše čtenáře, kteří „mají otevřenou zvídavou mysl a chtějí dosáhnout PRAVDIVÉHO porozumění – aby ochránili investice svoje a své rodiny.“

O takovýchto číslech se z jasných důvodů nediskutuje každý den. Mějte je ale na paměti, když budete sledovat či číst mainstreamová média, abyste se vcítili do toho, jak se moderní politika už stala odtrženou od sentimentů voličstva.

Většina voličů, když se jich zeptáte na jejich systém důvěry, aniž byste je tak či onak do něčeho „tlačili“, vám nejspíš naznačí, že by nejradši, aby je ve většině oblastí nechala vláda na pokoji. Mnozí voliči, kdyby se jim dovolilo plně vyjádřit své sentimenty, by obecně vyjádřili pochybnosti o mnohých zahraničních válkách Washingtonu a výhrady k rozvoji amerického „impéria“ jak doma, tak v zahraničí.

Tyto sentimenty se však obvykle nevyjadřují; a určitě je neprezentují mainstreamová média. Místo toho se jejich hlediska minimalizují nebo se prostě vůbec neprezentují.

Jak Kohut, tak Woodruff nám poskytují příklady toho, jak lze minimalizovat rostoucí rozkol v národě, ovšem jen rétoricky a s chybnou diagnózou, takže to prezentují jako více politický než kulturní problém.

Tímto poskytují službu větší mocenské elitě, která si vytvořila tuhle regulatorní demokracii se všemi jejími vadami a vojenskou dobrodružností. Určitě je v tom domněnka, že pochybnosti širšího voličstva o samotném systému by se neměly příliš nadšeně rozkřikovat, kvůli obavě, že se tyhle názory mohou ukázat jako nakažlivé.

Ale jak ukazuje průzkum od Pew, takováto kontrola škod má své meze. Když systém selhává tak hluboce, jako ztroskotává ten současný systém, tak to přestává být problém, který lze ještě kontrolovat propagandistickým „překrucováním“.

Ale problémy, které leží v pozadí průzkumu od Pew, jsou dost vážné a už trvalé. Představují hlubokou odtrženost mezi voličstvem USA a tím politickým systémem, který se prohlašuje za jejich mluvčí. Máme podezření, že situace by mohla být podobná v Evropě a i v Británii.

Závěr: Když se sociopolitické systémy tak hluboce odchýlí od kultur, jimž mají údajně sloužit – a to teď už dělají desítky let – tak bychom z toho vyvodili, že potíže, které se dají čekat, nejsou už daleko.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: thedailybell.com

]]>