Expozice konspiračními teoriemi mívá dramatické důsledky… Ten školní masakr v Newtonu byl vládou zrežírovaným hoaxem kvůli podpoře kontroly zbraní. Destrukce Dvojčat 11.9 byla důsledkem kontrolované demolice. Elvis zfalšoval svou vlastní smrt. Ke každé významnější události existuje konspirační teorie k jejímu vysvětlení. A ač to může lákat k tomu, považovat je za neškodnou paranoiu, nová studie zjišťuje, že i pouhé vystavení se takovýmto informacím může mít těžké sociální důsledky. Výzkumníci z University of Kent v Británii zjistili, že i prosté čtení konspirační teorie u lidí zvedlo pocity bezmoci, které nakonec snížily jejich touhu po politické angažovanosti. A k tomuto účinku došlo, i když se tato informace nevztahovala přímo k vládě. – Vancouver Sun

Dominantní sociální téma: Je čas zastavit tohle matení a pochybnosti. Demokracie funguje. Naši vůdci jsou moudří. Naše společnost je dobrá. (Poznámka: Dominantní sociální téma je u Daily Bell šířený propagandistický ideový element – mem v analogii ke genetickému informačními elementu šířícímu se v populaci genu – kterým se nás elita snaží očkovat, a kterému se oni vysmívají.)

Analýza volného trhu: Jé! Memy poletují jako mračna zlovolných opic nad hradem Děsných čarodějnic Západu. Pokaždé, když k nim byť jen vzhlédneme, jsme obětí útoku. Sotva popadáme svůj kolektivní dech.

A pak je to tu z Vancouver Sun …

Expozice pro-konspiračním materiálem, např. o klimatické změně, nejenže lidem ubírá motivaci, aby snížili svoji uhlíkovou stopu, ale také negativně ovlivňuje jejich zájem chodit volit.

„Když jste vystaven konspiracím – řekněme o tom, že vláda je zapojena do tajných spiknutí – může to u vás vyvolat pocit, jako kdybyste si mysleli, že na vaší aktivitě nezáleží,“ říká doktorandský student Daniel Jolley, spoluautor této studie. „Vypadá to, že to spouští konspirační naladění mysli.“

Tento výzkum vydaný v British Journal of Psychology je prvním, který experimentálně demonstruje vztah příčiny a následku ve vztahu mezi konspiračními teoriemi a pocitem bezmoci. A úbytek pocitu, že jsem také zastoupen, zjevně oslabuje zájem o demokratickou účast.

Tohle vychází najevo z obou experimentů prováděných Jolleyem a další spolu-atutorkou Karen Douglas.

V prvním 168 universitních studentů četlo článek, který buď vyvracel konspirační teorii o smrti princezny Diany nebo ji potvrzoval. Poté ti z té druhé skupiny projevovali zvýraznění pocitu politické bezmoci v porovnání s první skupinou a to spolu s poklesem záměrů na zapojení se do politiky (k takovému chování jako volby nebo peněžní příspěvky na politickou stranu nějakého konkrétního kandidáta).

Ve druhém experimentu se 191 universitními studenty byl tento proces zopakován za využití článků, které buď prezentovali klimatickou změnu jako hoax nebo jako legitimní fenomén.

Ti, kdo četli konspirační materiál, daleko pravděpodobněji vykazovali pocity klimatické bezmoci, nejistoty a deziluze, které následně snížily jejich touhu jednat k životnímu prostředí přátelským způsobem. Rovněž projevovali větší pocit politické bezmoci – i když v článku chyběly přímé zmínky o vládě – což vedlo ke snížení touhy politicky se zapojit.

Tohle výzkumníci shledali jako zvláště fascinující, jelikož to znamená, že politickou angažovanost lze negativně ovlivnit konspiracemi jakéhokoliv žánru. A opravdu, existují alternativní vysvětlení čehokoliv od přistání NASA na měsíci až po smrt Marilyn Monroe.

„Neexistuje pouze jediný typ osobnosti, co věří v konspirace. Věří v ně miliony nejrůznějších lidí,“ říká Jolley.

K objasnění, průzkum ABC News z roku 2003 zjistil, že sedm z 10 Američanů věří, že vražda Johna F. Kennedyho byla výsledkem širšího spiknutí.

Rozbalme trochu to výše uvedené. Vidíme tu samozřejmě ty rétorické triky, míchající reálné obavy s věcmi jako „smrt“ Elvise. Ve skutečnosti je to právě jeho nepoctivost, co z něj činí mem. Ano, ty předpoklady samy jsou nepoctivé: Demokracie funguje; zapojení se do voleb je vhodnější než pasivita; ti, kdo věří na konspirační teorie, nepoškozují pouze životy sobě a svým rodinám, ale také své širší společnosti.

Ve skutečnosti je tu ještě jeden mem, který přihodili do tohoto hrnce na vaření elito-truismu, který má co dělat s vládou samotnou. Článek nám říká: „Zdravý skepticismus může povzbudit transparentnost vlády a veřejnou debatu.“

Už roky poukazujeme na to, že „transparentnost“ je významným dominantním sociálním tématem. Věděli jsme to ještě před tím, než jsme zjistili, že bývalý vrcholný ředitel Světové banky býval šéfem hlavním světové organizace za „transparentnost“. Věděli jsme to před tím, než jsme zjistili, že ta šarmantní „národní socialistka“ Ellen Brown bývala velkou proponentkou transparentnosti ve vládě.

Politická elita, která chce oficiálně řídit svět miluje mem transparentnosti. Jedním z důvodů je ten, že to činí lidi ve vládě kontrolovatelnějšími – a elita přeci kontroluje společnost přes kontrolu vlády. Dalším je to, že to pro-vládním týpkům poskytuje futr pro ten věčný pláč: „Vláda je špatná, tak ji učiňme lepší!“ Nikdy se při tom nemyslí na ZMENŠENÍ vlády. Nikoliv ideálem je učinit vládu PERFEKTNÍ.

A to je ve skutečnosti to, o čem ten širší (rodící se?) konspirační mem je. Ano, věci mohou být strašné a v důsledku toho mohou lidé uvěřit v rozmanité konspirační teorie. Odpovědí na to ale není rezignace na sociální zapojení nebo cynismus. Důrazně jsme tu připomínali, že idealismus a aktivismus se v tom také počítají.

Konec konců, sázky jsou vysoké. „Konspirační teorie nejsou nutně jen neškodná legrace,“ říká Jolley. „Tyto mohou mít potenciálně vážné sociální důsledky.“

My ve skutečnosti doufáme, že vážně důsledky MAJÍ. Doufáme, že současná společnost se neustále mírumilovně vykolejuje. Doufáme, lidé prostě začnou odcházet od svých pracovních zařazení, svých bank, svých zvolených činitelů.

Po tomhle jdeme.

Žádné násilí. Žádná rétorika. Akce. Opouštění.

Vytváření něčího vlastního nezávislého prostoru a jeho dobrovolné sdílení s ostatními.

Národ mírumilovné neposlušnosti je tou správnou reakcí na elitu, která se rozhodla ke strategii progresivní valící se genocidy. Národ malých agrárních komunit – soběstačných, informovaných a spolu přes technologii propojených – a ten je protinožcem zahnívajícího, jedovatého městského prostředí a víru ruinování.

Ti, kdo se zapojí do tohoto typu sociálního hnutí – a my jej vidíme přicházet – nebudou konspirační teoretikové. Budou to informační aktivističtí lidé. Ti bude nejdemokratičtější. A nejvíce budou republikány.

Ti budou vzdělaní v historii, ano. Budou ale chápat realitu své historie a budou tvrdě pracovat, aby znovu nabyli SKUTEČNOU moc nad příběhem své existence.

Víte, to, co tento článek nazývá konspirační teorií, my nazýváme „usměrněnou historií“. A samotná Internetová reformace odhaluje skutečnost této historie. Ta také kultivuje ten typ trendů, s nimiž ten článek nesouhlasí.

A zatímco ten článek – a ta studie, která jej vyvolala – vypadá, že pro lidi vytváří argument, že by se měli vědomě rozhodnout NEVĚŘIT „konspiracím“, my si myslíme, že těžko něco změní.

Tou reálnou konspirací je konspirace globalismu vytvořená a aktivovaná malou hrstkou neskutečně bohatých Západních elit. Lidé to teď už pro sebe objevili a jakkoliv velký sociální nesouhlas už ty lidi nejspíš už od víry v to, co považují za pravdu, neodradí.

„Konspirační teorie“ se vyvinou do „říkání pravdy mocným“, a tento trend se rozšíří a bude o přesnosti a realitě. Lidé opravdu budou provozovat „aktivismus“ ale ten aktivismus bude založen na jistotě a vášni, nikoliv na deviantním konzumerismu a pošetilých ekologistických obavách.

Závěr: Lidé postupně objevují, že „konspirační teorie“ jsou ve skutečnosti o „usměrňované historii“. A jakmile to objeví, už nebude cesty zpět.

Překlad: Miroslav Pavíček

Zdroj: thedailybell.com

]]>